NEDĚLNÍK: Martin Bečvář, Doba seriálová: válka nebo prolnutí světů?

Článek od: Redakce - 18.09.2022

Uznávám, moje sociální bublina není příliš široká. Ale mám v ní spoustu fajn lidí, se kterými jsem si vždycky rád a dobře popovídal o fantastických knihách. Poslední dobou však debaty váznou, protože odpovědí na otázku: „Četl jsi něco dobrýho?“ je stále častěji: „Hele, já už moc nečtu, já/my teď jedeme XXX.“ Za XXX si doplňte jméno libovolného fantastického seriálu dle preferencí a chuti každého z vás. Já jsem člověkem stále ryze knižním, občas shlédnu nějakou „stoletou klasiku“ na Prima Cool a vzácně nějakou superhrdinskou novinku (rád kouknu i na sport, to jen pro úplnost), ale tím bohužel končím. Všechny ty cool a super novinky mě vlastně ani příliš netáhnou, takže si o nových seriálech fakt nepokecám.

Argument hodný dnešní nelehké doby je i to, že za měsíc streamovací služby zaplatíte méně než za knihu, a pokud čtete aspoň jednu knihu týdně, pak můžete koukat téměř na cokoliv a ještě vám zbyde na popcorn. V kombinaci s rostoucími cenami snad všeho, čím dál častějšími zpožděními tiskáren a čím dál většímu příklonu k pasivnímu konzumování (což není případ četby), začínám mít o budoucnost papírových knih trochu strach, i proto, že se lidé učí číst čím dál víc v elektronické podobě.

Dobře, uznávám, pesimistů má každý plné zuby, a tak zkusme ještě jeden pohled. Právě díky masové oblíbenosti fantastických seriálů a filmů mnohdy opovrhovaná fantastika čím dál víc proniká do mainstreamu, začíná ji vnímat široká masa lidí – a když ne uznávat, aspoň se učí ji neodsuzovat. A to je určitě pokrok.

A kdyby si chtěl někdo popovídat o knížkách…

 

Martin Bečvář

je redaktor časopisu Pevnost, šéfredaktor webzinu Fantasy Planet a velký nadšenec a propagátor všeho, co jen trochu smrdí fantastikou, knih zejména. Na Sardenu a ve fantastice moc nevěříme na konkurenci, řevnivost a podobné nesmysly, tak si k nám odskočil vyšít jedno nedělní zamyšlení.

Komentáře

Zrovna jsem si tu z nostalgie procházel vlastní text o výpravě na La Grace na jaře 2014, který do značné míry odkazuje na spoustu tehdy dostupné literatury a její prolínání s (námořní) realitou.

Z odběru streamovacích služeb jsem se odhlásil před dvěma lety, protože audiovizuální tvorba mi dlouhodobě nic neříká a nejspíš ani říkat nebude s ohledem na zhoršujíící se sluch. Na druhou stranu, knížkám taky už moc nedávám, i když asi záleží s jakým dřívějším obdobím to porovnávám. Nejvíc jsem četl na základní a střední škole, to byla klidně ta knížka týdně. Ale později mezi lety 2014 - 2019 jsem nečetl vůbec. Takže v současné chvíli kniha až dvě za měsíc asi nakonec nejsou tak špatné skóre. Každopádně jakékoli tipy nebo pokec o knížkách z žánru fantastiky určených pro náročného čtenáře bych vřele uvítal.

Přidat komentář