NEDĚLNÍK: Démon prokrastinace

Sedí za krkem a pevně se drží. Otáčí vám hlavou ze strany na stranu, do ouška našeptává zrádná slovíčka a potměšile se u toho pochechtává. Jste-li náchylní k tomu být prokleti, brzy se stane vaší nedílnou součástí a splyne s vámi. Jedno tělo a jedna duše.

Nedávno jsem v éteru viděla povedený kreslený vtip o čtyřech jezdcích prokrastinace. Já bych spíš řekla, že jsou takoví skřítkové pomocníčci. Šlofíček, Svačinka, Obrazovčík a Pořádníček totiž umí skvěle odvádět vaši pozornost od důležitostí, ale každý sám o sobě je v zásadě neškodný. Teprve až pomocí speciálního zaklínadla splynou v Démona, který pronikne do vaší centrální nervové soustavy, nadchází příležitost k nekonečné řadě odkládacích příhod a vám nezbude, než se s tím naučit žít.
Jeho úkolem, co úkolem, jeho životní nezbytností, jeho podstatou bytí je odvádět vaši pozornost od čehokoli, čemu přikládáte velký význam, co je pro vás důležité nebo to má termín. Jak jinak si vysvětlit, že i věci, které vás baví, které máte rádi a na které se těšíte, až na ně budete mít volno, si prokládáte šlofíčky a svačinkami?

Je to špatný, špatný pán, ale když se mu dostanete na kobylku, aniž si toho všimne, může vám občas i dobře posloužit. Jako s odhalením knih, které se tváří, že jsou super, ale ve skutečnosti vás vůbec nebaví. Stačí si všímat signálů… Všimli jste si někdy, že když vás kniha chytne, nedokážete se od ní odtrhnout a čtete, kudy chodíte, neodkládáte knihu ani ve výtahu, vaříte jednou rukou a večer nad ní nikdy neusnete? Tady se ani Démon nechytá! Stáhne se do své kápě a podřimuje, aby načerpal síly do bitev, ve kterých má šanci uspět. Zato když vám kniha nesedí (ale vy jste si toho nevšimli nebo! si to nechcete přiznat), necháte ji klidně ležet třeba půl dne, abyste udělali tohle nebo tamhleto, a třeba tři dny pak nepotřebujete vůbec číst. To je ale v případě, že jste na knihách a čtení těžce závislý mol, dosti podezřelé, nemyslíte? Váš Démon vás totiž zná lépe než kdo jiný, a jakmile vycítí příležitost, iniciativně se jí chopí. Pak už zbývá jen si to přiznat, postavit se této nepříjemné skutečnosti čelem a začít z toho těžit. Jakmile jdete místo čtení raději žehlit nebo drhnout schody, nastal čas onu knihu vzít, pěkně jí pokynout a poslat ji tam, odkud přišla. V lepším případě do knihovny, v tom horším jí najít nového páníčka, ale on se vždycky někdo najde. Jen ti nejlepší totiž umí svých slabin využívat k vlastnímu prospěchu!

Přejeme vám krásný zbytek neděle.
Já a můj Démon