Život, literatura a přátelství se spočítat nedají

Padesát sedm. Patnáct a čtyřicet sedm. Dvacet šest.

Jeden život, jedna spisovatelská kariéra a jedno přátelství v číslech.

Jenže život, literatura a přátelství se spočítat nedají.

A zvlášť pokud se týkají takového člověka, jako byl Jaroslav Mostecký.

Těch padesát sedm let prožil intenzivně a naplno. Jako dvojnásobný manžel, jako otec tří dětí, jako tramp a milovník lacrosu a fantastiky, jako parťák do nepohody, skvělý vypravěč, moderátor a organizátor fandomových akcí, jako famózní spisovatel.

Já měl to štěstí, že jsem se s Jarkem čili s Mosťákem, jak se mu říkalo mezi kamarády, přátelil šestadvacet let. Když jsem s ním v srpnu 1994 na Bohemiaconu v Ústí nad Labem dělal pro náš fanzin Kroniky Questaharu rozhovor („Prosím tě, tykej mi, já jsem Jarek.“), měl za sebou zatím pouze několik povídek. Natolik ale výrazných, že bylo jasné, že se v české fantastice rodí nová hvězda

Jarek tohle tvrzení už o rok později potvrdil románem Jdi a přines hlavu krále, prvním dílem série Vlčí věk. Z téhle historické fantasy ságy se stal záhy kult. A Vikingové autorovým dvorním tématem. Podobně si pak Mosťák podmanil i další žánry – sci-fi ve knize Pištec na bráně k západu, horor ve fenomenální sbírce Čára hrůzy a všechny tyhle žánry v desítkách kratších prací.

Patnáct knih, čtyřicet sedm novel a povídek. Řada ocenění, řada fanoušků, z nichž mnozí se stali Jarkovými kamarády.

Protože Jarek, Jarek byl živel. Setkávali jsme se na conech, na veletrzích, v hospodách, psali jsme si, volali. Když jsem byl v Pevnosti, vycházely v ní jeho články a povídky a už tehdy mi říkal, že jednou po něm dopíšu všechno, co on nestihne napsat. Myslel to z legrace jen napůl.

Titulovali jsme se navzájem „literární táta“ a „literární syn“. Měli jsme toho hodně společného, například rozepisování knih, které jsme nikdy nedopsali. Myslím to z legrace. Napůl.

Kniha, kterou Jarek napsal (a dopsal!) jako poslední, se jmenuje Bastard. Odehrává se na severu Francie a za hlavní hrdiny má Kelty… a Vikingy. Jak také jinak. Protože tenhle jinak samostatný historický román (drobně kořeněný fantastikou) je některými postavami provázaný s „Vlčím věkem“.

Pokud to autorova rodina a okolnosti dovolí, knihu vydám v Mystery Pressu, jak jsme se ostatně s Jarkem domluvili. Poslední tečka za dílem mistra.

A ty, můj literární táto, tam ve Valhalle vyprávěj, bav se a žertuj, jako jsi těch příliš krátkých sedmapadesát let bavil tenhle svět. Jednou se tam spolu zase sejdeme.

Tomáš Němec