NEDĚLNÍK: Patří rasismus do fantastiky?
Článek od: Monika Slíva - 14.06.2020
Nedávno mě jeden facebookový status přiměl k zamyšlení. Fb profil časopisu Pevnost se oděl do černé spolu se sloganem „Protože fantastika si s rasismem nikdy nebude rozumět...“ Diskuze, která se pod tímto prohlášením rozjela, je… fascinující. Pokud vás to zajímá, klidně si to najděte, ten status je pár dní starý, takže vám to nedá ani moc práce.
Co člověk, to názor. To platí odjakživa. A my Češi jsme na to extra experti! Co ta věta vlastně říká? A co si z ní někteří diskutující vyčetli? To jsou panečku fantazie k pohledání. A k popukání! Že prý politika do fantastiky nepatří, nebo tedy na stránky magazínu, který se zaměřuje na fantastiku a jestli to znamená, že taky půjdou redaktoři rabovat a pálit. Je rasismus politika? Je to důsledek, nebo příčina něčí politiky? Patří rasismus do fantastiky? Je taková věta vůbec politická? Jaký vyjadřuje názor? Když neznám kontext, napadne mě vůbec, že to nějak souvisí se současnou situací a protesty ve Spojených státech? Má černá barva něco společného s barvou kůže, nebo je to symbol, který ukazuje, že potmě není nic vidět a ten, kdo zavírá oči před problémy, nedělá úplně dobře? Problémy samy od sebe nezmizí, to jen malé děti si myslí, že když zavřou oči nebo strčí hlavu pod stůl, že ano. Tolik otázek a tak málo času!
Rasismus je zlo, stejně jako válka. Ani jedno se totiž nedá nijak rozumně ospravedlnit. Nemluvím teď o boji, ten je v jistých případech nezbytný, pokud si druhá strana začne. Některé fantasy alternativní teorie tvrdí, že kdyby velely ženy, nebylo by válek. Ačkoli i o tom by se s úspěchem dalo polemizovat. Ovšem válku musí někdo vyvolat, a kde není příčiny, není ani boje. Vraťme se zpátky k rasismu… který je celý špatně, ale stejně jako válčení si ho táhneme s sebou celou historií odnepaměti. Odsuzování lidí na základě rasy je stejně chybně vystavěná teorie jako souzení knih na základě žánru. Podle mého jsou jen dobré a špatné knihy a jsou jen dobří a špatní lidé v celé škále odstínů. Kvůli jednomu hajzlovi či břídilovi přece neodsoudím celou rasu nebo žánr.
Dovedla bych si představit sociální experiment, kdy bychom zavřeli určitou, dostatečně velkou skupinu lidí různých ras ve stejném poměru množství do zcela temné místnosti a nechali tyto jedince, aby si našli „kamarády“ jen podle hlasu a názoru na konkrétní téma. Varianta schůzek naslepo. Třeba by ti lidé směli pokládat jen určité otázky, na základě kterých by se mohli rozhodovat, zda jsou jim ti druzí sympatičtí, a protože je tma, mohli by všichni odpovídat zcela bez zábran. To by bylo divení, až by se rozsvítilo! Co myslíte?
Žít bez předsudků vůči druhým je i v dnešním světě velmi složité. Vytváříme si je prakticky od narození a jsou úzce spojené s rodinou a společností, ve které vyrůstáme a některých z nich se zbavujeme opravdu těžko. Souvisí to se vzděláním, šířkou obzorů, znalostí jiných kultur a částí světa. Důležitou roli v tom hraje i tolerance a schopnost vnímat druhé lidi a věci kolem nás v souvislostech. Znám mnoho lidí, kteří o fantastice tvrdí, že jsou to nesmyslné bláboly, čáry máry nebo vesmírné lodě a to není nic pro ně, ale taky plno těch, kteří fantastiku milují úplně kvůli něčemu jinému, než jsou ty čáry máry a vesmírné lodě. Z velké části totiž fantastika vrtá do bolavých míst našeho lidského společenství a snaží se ukázat, co je špatně. Chcete-li genocidu národů, nemusíte odlétat do dalekých galaxií, stačí ta naše Zemička. K náboženským válkám a násilnému obracení na víru taky nepotřebujete mimozemšťany a není ani třeba cestovat do minulosti, pořád jsou tu s námi. Propasírujeme-li tohle všechno přes fantastiku, je to pro mnoho lidí jaksi stravitelnější. Nemusejí o tom přemýšlet v reálných rozměrech. Je to přece něco, co se děje v alternativní historii, budoucnosti, ve vzdálené galaxii nebo jiné dimenzi. Některým lidem to naopak otevře oči a přiměje je to zamyslet se nad spoustou věcí, které v reálu možná ani nevnímají. Napadá mě sto a jeden příklad z fantastické literatury, kdy si autoři zrovna rasismus vzali cíleně na paškál, ale vy si ten váš oblíbený kousek nebo kousky jistě doplníte sami.
Chtěla bych věřit, že fantasy komunita je tolerantní, už jen z principu, ale i tady se určitě najdou lidé s vyhraněnými názory na kdeco. Možná bych byla překvapená. Debaty o politice a současném politickém dění kolem nás na weby o knihách rozhodně nepatří. Diskutujeme o knihách a pohádáme se o autora a zápletku a v tu chvíli nás nezajímá, jestli ten druhý je černý nebo pravičák. Otázkou je, kdo dokáže říct, kde končí politika a kde začíná rasismus, ekologie, feminismus a vůbec -ismy a -ie všeho druhu. Dá se to od sebe nějak oddělit? Nejspíš nedá. Stejně jako nemůžete o většině knih říct, že je to stoprocentní sci-fi, horor, fantasy, romantika, detektivka nebo thriller. Život není černobílý, Mirek Dušín je člen Rychlých šípů a Kapitán Amerika zase Avenger, ale kolik takových jste potkali v reálu?
Nejsem si úplně jistá, jestli tady srozumitelně vyjadřuju, co se mi honí hlavou. Chci tím vším jen říct, že vytvářet si domněnky a dělat předsudky je ohromně snadné, zvláště bez kontextu. Ta věta v úvodu, podle mě, nevyjadřuje nic jiného než to, že rasismus je špatný vždycky a všude, bez ohledu na to jaké okolnosti a historické souvislosti k němu vedly, a jednoduchá řešení jsou většinou velmi nebezpečná. Fantasy sága se vám taky nevejde na tři sta stran.
Vaše Slíva
P.S. Není to tak dávno, co jsme tu debatovali o rasismu v Howardově díle (nebo možná spíš v Howardovi) a bylo to zcela nezávisle na jakékoli společenské aktuální situaci:
https://sarden.cz/2020-02-28-0000/jason-sanford-robert-e-howard-byl-rasi...
A kdybyste se chtěli podívat na tu diskuzi na Pevnostním facebooku, tak tady:
https://www.facebook.com/CasopisPevnost/photos/a.180541955388902/2757722...
- Přidat komentář
- 36047x přečteno
Komentáře
Fouré odpověděl/a v Trvalý odkaz
Na rovinu - rasismus se mi
Na rovinu - rasismus se mi hnusí. Realita je vždycky mnohem složitější, než cokoliv, co by se dalo napasovat do nějakých jednoduchých škatulek.
Jenže na druhou stranu prohlášení, že "fantastika si s rasismem nebude nikdy rozumět" je naprostý nonsens. Je to asi jako říct, že "válečné memoáry si nebudou rozumět s homofobií." Fantastika je literární žánr a a priori nevylučuje žádné zaměření autora (ani to rasistické). A neplatí to jen o zahraničí, kde jsou v rasistických kruzích dost rozšířené nejrůznější na koleně splichtěné sci-fi o rasových válkách a zotročení bělochů černochy. Koneckonců i v Čechách vyšel ještě relativně nedávno (cca 40 let zpátky) fantastický román s jednoznačně rasistickým podtextem (Nepřítel z Atlantidy).
Jinak ještě drobný podotek - to, že rasisté jsou všichni "white trash" a "nevzdělaní hlupáci" neschopní jakékoliv argumentace je strašlivý stereotyp, který nám neumožňuje vidět pravou podstatu rasistického uvažování a skutečné nebezpečí, které z něj plyne.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Trochu obecněji
Takže tu máme další spolehlivě výbušné téma,;) Ale nešť...
V prvé řadě se nebudu na úvod vymezovat vůči rasismu. A to z jednoho prostého důvodu - doba, jež vyžaduje nejprve rituální přihlášení se či odmítnutí, než je připuštěn názor, je chorá ve své podstatě. A ještě odpornější je, když to od člověka vlastně nikdo ani nevyžaduje, ale ten někdo cítí tak nějak povinnost se nejprve vymezit. A je jedno, zda ze strachu z obvinění či třeba z čiré snahy zalíbit se. Vlastně jsem nikdy nevěřil, že se během třiceti let dostaneme z doby prolezlé předběžnou autocenzurou do jejího liberálně demokratického ekvivalentu.
Jsem hluboce přesvědčený, že rasismus má možná hlubší darvinistické vysvětlení, než jeho opak. Byť může být samozřejmě namítnuto, že pražský voříšek nerozlišuje mezi pudlem či dobrmanem. Ta biologická podstata rasismu vychází jednoduše z reflekce vnější jinakosti. Čím větší rozdíly ona jinakost reprezentovala, tím větší ohrožení pro "nás" (ať už je tím "my" kdokoliv) představovala. Chalani z vedlejší vsi nás ohrožují tím, že nejsou My a "berou nám "naše" holky, tak dostanou na zábavě na budku. Ale v širším kontextu jsou přeci jenom "my". Chlapík zpoza hranic je už jiný víc, protože mluví jazykem, kterým nemluvím já, slaví svátky, které neslavím já, je loajální ke kmeni (či může být loajální), k němuž já nepatřím. Ale přesto nás spojuje třeba víra, společný prostor, kulturní historie... na rozdíl od těch chlapíků zpoza moře, či vzdálených pouští atp. A ti se mnohdy už odlišují i ve fyzických znacích.
Vezměme si, co znamená většina jmen severoamerických indiánských kmenů - znamená "lidé". Lidé z jiného kmene si říkají sice také "lidé", ale říkají si to po svém - pro nás lidmi prostě nejsou. My jsme ti PRAVÍ lidé. A bledé tváře co připluly zpoza oceánu tak musejí být lidmi o to méně.
Šílenství dnešní doby shledávám v tom, že se z rasismu DĚLÁ politikum. Je to vlastně úplně stejné, jako s jazykem v polovině devatenáctého století, kdy mluvení česky či německy BYLO stejně jasné deklarování politického postoje, jako návštěva českého či německého divadla. A někomu to zatraceně vyhovuje. Někomu to přináší zatraceně body.
Vždycky, co svět světem stojí, platilo, že rozdíly se přehlížejí v okamžiku, kdy je hej. Když se mají všichni dobře. Naopak se výrazněji vyostřují ve chvíli, kdy jde z tlustého do tenkých. A když se z běžného soužití začne politika dělat.
Literatura i žánr nemají světonázor. Názor mají čtenáři, autoři, fanoušci, redaktoři, vydavatelé. Ale ne román. Ne žánr. Ne povídka. Každý, kdo tvrdí opak, do něj vkládá právě ono politikum. Vytváří hranice. Omezuje debatu. Snaží se o společenský tlak, výchovu, či ovlivňování. I když se tváří, že nikoliv. Je to stejné jako se zbraněmi. Pistol také nikdy nikoho nezabila. Zabíjí člověk, který mačká spoušť.
Na rovinu, nechtěl bych se narodit jako rom v Čechách, či Černoch v USA, ale odmítám paušální vinu "bílého muže". Protože každá mince má vždy dvě strany a přijmeme-li automatickou interpretaci viník-oběť, nepomůžeme nikomu jinému, než těm, kteří z rožestvávání žijí. Není při tom většího rasismu, než soustavné upozorňování na rozdíly. Na údajnou dědičnou vinu. I kdybych nakrásně žil v harmonii s lidmi všech ras, jazyků a náboženství, vždycky přijde někdo, kdo mi řekne: "máš vinu, jsi rasista, protože si bílej a proto musíš alespoň na úvod svého článku napsat "rasismus se mi hnusí" a učinit veřejné pokání a distancování se od čehokoliv."
Bílá je prostě také barva. I na ní záleží.
Fouré odpověděl/a v Trvalý odkaz
Asi to byla reakce na mne. Nu
Asi to byla reakce na mne. Nu což :-)
Ano, rasismus se mi opravdu hnusí - a nepsal jsem to kvůli nějaké potřebě dělat ze sebe něco lepšího, než jsem, nebo ze strachu před virtuálním lynčem.
V mém případě jde o to, že jsem starý dobrý nacionalista - a černoch mluvící česky, který se mnou zajde po práci na pivo je mi prostě mnohem bližší, než nějaký bělošský hystrión z Kalifornie.
Takže stejně tak se mi hnusí hlášky "černí jsou nemakačenka" jako "bílí jsou rasisti".
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Ani ne, já spíš reagoval na
Ani ne, já spíš reagoval na sebe. Chtěl jsem připsat svou myšlenku a najednou koukám, že to tam píšu. A v tu chvíli jsem si řekl - proč? Proč vlastně něco takového muset zdůrazňovat? Něco, co by mělo být v civilizované slušné společnosti samozřejmost. Každopádně se za tím rituálním vyznání se (netvrdím, že vaším), skrývá rétorická past. Znáte to - "Nejsem rasista, ale..." je nahrávka na smeč, přestože může být za tím "ale" milion vážných a relevantních argumentů, proč jste minimálně opatrný.
Mě na tom západním (nejenom rasovém) šílenství dlouho fascinovalo, jak spolehlivě dokáže požírat sebe samotné - vezměte si takovou Rawlingovou. Tak dlouho se lidskoprávně angažovala, až ji její vlastní soudruzi zavrhli (mimo jiné ti, jejichž sláva vzešla z Rawlingové díla - jak Harry, tak Hermiona) ve chvíli, kdy se ve jménu zdravého rozumu zastala jedné z rituálních obětí. Nic jí nepomohl boj proti klecovým lůžkám v ČR, prohlášení, že není problém, aby Hermionu hrála v divadle černoška... Když se Mira Sorvino veřejně distancovala od Woodyho Allena, Oscara za roli v jeho filmu nevrátila. Ale Timothée Chalamet je vyloženě trapný, protože mezi přijetím role a následným distancem od tvůrce se v kauze Allen nezměnilo nic (ale v nouzi poznáš přátele - Diane Keaton se na téhle vlně nesvezla nikdy).
O to víc jsem asi citlivější, když vidím, jak ta hysterie metastázuje i k nám a začíná požírat i náš žánr a nás. Elektronická XB-1, nyní Pevnost...
A pak to otevřete a čtete v tom morálním a zásadovém periodiku povídky, v nichž se - s nijak velkou ndsázkou - požírají dětem mozky stříbrnými lžičkami z lebek. Takže prostě asi tak...
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Dovolím si takový nesourodý
Dovolím si takový nesourodý tok útržků myšlenek :)
Je facinující co na dnešních sociálních sítích, potažmo publikačních platformách vadí a nevadí a šíří se to jako mor. Vemte si třeba takové youtube nebo twitch (platforma pro živé streamování). Obsahuje hodiny záznamů různých diskusí, počítačových gamepayů, úkázek z filmů a jsou tam věci které jsou naprosto nepředstavitelné tabu - ženská bradavka a slovo na N. V kontextu diskuse víme jaké to je a v rámci platformy když to někdo chce říct - řekne N-bomb. Kdyby to slovo řekl celé, případně kdyby se na streamu / videu ukázala bradavka, ihned na platformě končí. Je jedno jaký je kontext. Dokonce se stalo že jeden ze streamerů dostal časově omezený vyhazov za slovo Schvarzeneger :) až tak směšný ten protirasistický boj je. Nevím jak je to třeba se streamováním hry GTA protože tamní hrdinové - zločinci - se navzájem oslovují nigga. Pokud chcete zadělat někomu na online publikační platformě - vpašujte mu do streamu tohle video https://www.youtube.com/watch?v=RocLIHDEQZ8 a je úplně jedno že Jules Winnfield alias S. L. Jackson je černoch. Tohle slovo se prostě neříká
A přitom na druhé straně nikomu nevadí, že na těhle platformách jsou naprosto běžné totálně sprosté diskuse, krvavé hry, zesměšňování a ponižování, softporno schované za bodypainting. . Je taky fascinující jak vadí jen ten bílý rasismus - pokud černá youtuberka například natočí video o tom jak by se bělocha nedotkla ani násadou od lopaty, je to naprosto v pořádku. Hlavně že naše dvě hlavní hodnoty - neříkat to slovo kterým černoši mluví sami mezi sebou a neukazovat ani kousek nahé bradavky jsou uchráněny.
Co se týče Rowlingové - černou Hermionu jí ani v nejmenším nevyčítám. V Británii je to naprosto reálná věc a spoustě čerošských cosplayerek nebelvírská školní uniforma sluší, takže je aspoň na co koukat :) Naopak mi přijde divné že to někdo řeší - v divadelní hře která se uvádí jen v Anglii. Koho to sere? A proč? Jako že to nehrála Emma Watson? Rowlingová má jiný problém - postupně se vyjadřuje téměř ke všemu a občas to prostě přežene a místo aby nám napsala nějakou další rozumnou fantasy knížku, tluče špačky na twitteru a pomalu zabíjí to co stvořila. To je problém fantastiky a ne snědá Hermiona.
Kvůli tomuhle výše zmíněnému tu máme rasismus i tam ke bychom ho neměli. Když jsem onehdá vyprávěl dětem vtipy ze základky, s hrůzou jsem si uvědomil že jich je 90% o mrtvých cikánech. (ten zbytek je o homosexuálech a blondýnách, takže jsem našel asi 3 neškodné o zvířatech a byl za nejméně vtipného tátu na světě) Tak to prostě v devadesátkách bylo. A stejně tak jsem si vzpomněl, že jsme si kdysi v roce 2006 u piva s klukama pochvalovali, že my ještě ne, ale naši synové si budou moct domů přitáhnout černošku, cikánku, nebo třeba asiatku aniž by na to okolí čumělo blbě. Že starý formy zmizí a nám to už bude úplně šumák jakou barvu má ten kdo sedí před náma. A ejhle ne - ono se to vrací z druhý strany. Lidskoprávní organizace nutí menšinám, že jsou utiskované i kdyby to nebyla tak úplně pravda a vytahují to znovu - čímž samozřejmě naserou ty ostatní. Zvlášť pokud sveřepě hájí tu ideu že existuje jen bílý rasismus.
A fantastika - ta přece vždycky jen odrážela skutečnost, takže pokud tu bude taková skutečnost jaká je, fantastika se bude rasismem zabývat. Bude varovat, zobrazovat ty špatné konce a násilná řešení, nebo naopak zobrazovat budoucnost takovou, jaká by měla být. A ve fantasy jakbysmet - vemte si jen tu nejslavnější dvojici Gimli - Legolas, která překonala zažraný rasismus a ukázala cestu.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
K té Rawlingové - však já ji
K té Rawlingové - však já ji zmiňoval vlastně jen proto, že ji ani milion "vhodných" vyjádření neuchrání před trestem, vyjádří-li se jednou "chybně". A že ji v tomto našem krásném novém světě podělaj nejvíc ti, kteří by ji měli být i nejvíc vděční. Tak to prostě je, bylo a bude. A kdo si myslí opak, většinou narazí, hlavně když jde o ty (kulturní) barikády...
Jakub Hoza odpověděl/a v Trvalý odkaz
Za mne jste tady trefil
Za mne jste tady trefil hřebíček na hlavičku. Pokaždé když čtu článek, kde někdo zmiňuje, že se mu nelíbí obsazení filmu/seriálu (např. netfixího Cavilltchera), začně jako přes kopírák: "Nejprve chci říct, že nejsem rasista" či "Rasismus nesnáším". Skutečnost, že tohle je prakticky povinná věta, ve mě vyvolává tichou zuřivost. Vykládejte mi něco o svobodě slova. Ano, můžete svobodně napsat, že vám vadí Indka v roli Yennefer, akorát vás potom lidskoprávní svoloč upálí, ukřižuje, či rozčtvrtí. Nehodící se šktněte.
Kdysi se ptali Morgana Freemana (toho snad musí milovat každej), kdy zmizí rasismus. Odpověděl prostě: "Až se o něm přestane mluvit."
Tlustý zlý strý... odpověděl/a v Trvalý odkaz
V tomhle souhlasím se St.
V tomhle souhlasím se St. Ertlem - prazákladem rasismu (potažmo xenofobie) je přirozená sebeobranná reakce, nutná k přežití skupiny i jednotlivce, a na téhle úrovni byl (a leckde ještě je) nejen potřebný, nýbrž i chvályhodný. Malér začal (tedy ono to začalo možná i dřív, ale od téhle chvíle se to dá spolehlivě doložit), když Mohamed zakázal brát do otroctví vlastní souvěrce a Arabové začali lovit černochy ve velkém - a aby si sami nepřipadali tak blbě, zároveň začali hlásat, že ti černí jsou vlastně polozvířata atd. Evropani (první myslím Portugalci) tenhle přístup záhy nadšeně přejali a už to jelo...
Jenže tohle už nás hezky dlouho trápit nemusí. Spíš bychom neměli zapomínat, že už od té basální úrovně rasová nedůvěra (či nesnášenlivost, ve vyšším stupni) vždycky fungovala a funguje oboustraně. Už proto ne, že se sice pořád žvaní o bílém rasismu, ale přitom žijeme ve světě. kde už nejmíň dvacet let (jestli ne třicet) kdykoli někde v civilisovaném světě vypuklo něco, označované jako "rasové bouře", nestál za tím bílý rasismus, ale černý... (Že přitom obvykle posloužil jenom jako záminka k ničení a rabování, je smutná skutečnost, která nahrává zase bílému rasismu, ovšem s tím se těžko co nadělá. Dav puštěný ze řetězu se stává lůzou nez ohledu na barvu kůže.)
A co se týče výchozího bodu tohoto článku, soudím, že se v redakci Pevnosti prostě někdo zbláznil. Věta "Fantastika si s rasismem nikdy nebude rozumět" mi zní jako horký kandidát na nejpitomější heslo letošního roku - asi dobře míněné, leč nesmyslné. Za prvé extrapoluje do budoucnosti, o níž nevíme naprosto nic, za druhé velká část jak minulé, tak současné fantastiky (a s ní i literatury obecně) se rasismem tak či onak zabývala a zabývá. A má-li tak činit, rozumět mu prostě MUSÍ.
Monika Slíva odpověděl/a v Trvalý odkaz
Než šel tenhle nedělník ven,
Než šel tenhle nedělník ven, nějaká diskuze proběhla i v zákulisí redakce, trochu jsme se báli, aby zas kolem toho nebyl nějaký flame, ale o takovéhle skvělé a kultivované diskuzi, které se tu rozjela, se mi ani nesnilo :-D
Holt je vidět, že moje důvěra v lidstvo není úplně naivní :-D
Každopádně to jen dokazuje, jak slova (a jevy za nimi schované) mění v průběhu let základní význam a jejich chápání se proměňuje zároveň se společností. To se pak dostaneme k onomu pověstnému "To je normální / nenormální!" A tím pádem je to v pořádku a přijatelné, nebo naopak odsouzeníhodné. Ale co je "normální"? Odpoveď zní, že vždycky jen to, co považuje za standard většina společnosti, která určuje všeobecnou morálku a chápání světa.
Jak říká Alenka (ve filmu to říká svojí matce) tu větu o chcíplém hrabošovi, kterou si nepamatuju přesně: že, kdyby bylo společensky žádoucí nosit na hlavě chcíplého hraboše, že by ho nosila, bez ohledu na to, jaký je to nesmysl :-D
A bohužel v mnoha situacích zdravý rozum selhává a nechá se zahnat do pozadí ideologií, které přetlačená do extrému je prostě nebezpečná, ať už byla na začátku původní myšlenka sebevíc pozitivní.
Střelec odpověděl/a v Trvalý odkaz
ukládejte filmy
Vzhledem k tomu, jak mizí "rasově urážlivé" filmy a co je za ně všechno prohlašováno, postahujte a několika způsoby zazálohujte všechno, co půjde. Začal to Jih proti Severu, ale právě se někomu v pozadí znelíbil Indiana Jones a Forrest Gump. Začínam si připadat jako na začátku Cesty krve od Kulhánka, nebo jako za komančů. Kdysi patřilo mezi má oblíbená rčení: "Nemám rád profesionální cikány bez ohledu na to, jakou mají barvu!" (profesionální cikán podle vzoru profesionální černoch = placený aktivista, u nás donedávna nejvyšší aktivistka Šabatová). Bohužel - největší rasisti jsou bílý aktivisti za černý práva a jejich oběti většinou bývají černoši, kteří se místo přežívání na dávkách vypracovali (případně u nás cikáni žijící podle standardu běžné populace). Všechny kecy o rasismu jsouale jen zástěrka pokusu o dosazení systému dle Orwelova manuálu.
Jen tak mimochodem - poslanec Kobza přirovnal současnou situaci v USA k roku 1917 v Rusku. Když vidím pokusy zavléct to sem a k tomu přidám historickou zkušenost, že naši "poturčenci horší Turka", budoucnost mě dost děsí. Zejména, když mi diktují jediné správné názory samozvaní demokrati slovníkem a metodami svazáků z 50. let.
Musim akutně odlejt zásobu kuliva a nakoupit nějaký patrony. A popohnat puškaře, aby si pohnul s restaurováním těžkorážní terčovnice z dob, kdy podle nějaké "pííííp" údajně naši předci posedávali po kavárnách a žili z práce otroků na druhým konci světa. No - ty její možná, moji makali na poli nebo v dílně, aby nechcípli hlady a po zaplacení daní jim něco zbylo.
Pavel odpověděl/a v Trvalý odkaz
To, že nějaký magor (členství
To, že nějaký magor (členství v SPD je samo o sobě diagnóza) přirovná demonstrace v USA k Rusku roku 1917, tak akorát dokazuje to, jak blbě zná historii. Dědkovi jako Kobza snad uvízlo něco v hlavě ze 60. a 70. let. Nepochybuju, že kdyby byl o něco starší, tak by již jako mladý svazák na základě četby článků z rudého práva pojednávajících o masových demonstracích, násilnostech a rabování v USA a západní Evropě z té doby prorokoval USA rozklad. Byli tady hipísáci, zuřiví odpůrci války ve Vietnamu, RAF, OOP a Carter no a pak pro změnu přišel Reagan. Teď tady máme fanatické zelené a levicové aktivisty zase, ovšem Obamu už vystřídal Trump. Není to nic víc než módní politické vlny, které se projevují, protože jim to umožňuje demokracie. To Kobaz nechápe zřejmě proto, že mu demokracie nejde pod čumák a evidentně dává přednost nějakému tomu oligarchickému báťuškovi puťkovi.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Jenom technická - přirovnvání
Jenom technická - přirovnvání k roku 1917 v Rusku je samozřejmě přepálené. Ale obávám se, že analogie Carter/Reagan vs Obama/Trump a z ní vyplývající závěry o módních vlnách zjednodušují stejně nepatřičně.
Zároveň je, myslím, škoda, že z vašich 882 znaků příspěvku plných 589 znaků řeší ad hominem Kobzu (včetně finálního "oligarchického báťušky puťky"), jenž v příspěvku původním zabral pouhých 90 znaků z 1549...
Něco mi říká, že se šéfka radovala předčasně. Ale třeba se ta mračna nad diskusní krajinou zase rozeženou...
Pavel odpověděl/a v Trvalý odkaz
Proč bych neřešil kobzu, když
Proč bych neřešil kobzu, když bylo toto téma nastoleno výše a jeho názory a orientace jsou všeobecně známa? Možná, že jste můj komentář nepochopil. Klíčové je především to, že zatímco Rusko bylo v roce 1917 v přechodu od jedné brutální totality ke druhé ještě brutálnější a byl tam takový bordel, že by Řecko ten svůj bordel z roku 2008 mohlo vydávat za vzorový německý ordnung, tak USA je země se staletou demokratickou tradicí, které se s podobnými lapálijemi jako současné nepokoje už vícekrát vypořádala. Tato situace je analogická k diskuzím o knihách (nebo o umění obecně), a proto jsem na ni reagoval. Jedni diskutují o rasistických knihách či filmech, druzí naopak varují před plíživou cenzurou. Opět to není nic nového pod sluncem. Viz třeba O. S. Card. Důležité je, že žádný totalitní aparát nic nezakázal, narozdíl od toho minulého a bohužel i současného Ruska.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Stručně:a) Nevidím, že bych
Stručně:
a) Nevidím, že bych vám rozporoval přepálenost přirovnání k Rusku 1917 (byť tuším, že při bližší debatě bychom se bez 1905 či rozlišování únor(březen)/říjen (listopad) neobešli).
b) Pokud si z příspěvku předřečníka vyberete naprosto marginální zmínku osoby, na jejíž problematizaci ad hominem pak postavíte drtivou většinu svého příspěvku, jeví se mi to jako manipulace a diskusní faul.
c) ke "staletími ověřené americké demokracii" bychom mohli vést různě hluboké debaty, které přesahují rámec tématu. Mně občas přijde, že má lepší PR než praktický provoz.
d) Zjevně se rozcházíme v chápání pojmu "totalitní praktika". Vztahovat ji pouze na akt politické reprezentace státu je pro mě až příliš zjednodušující. To není než její nejprimitivnější uplatnění. Pouze jedna z možných forem. Vezměte si třeba takový outsorcing cenzury na provozovatele sociálních sítí pod hrozbou likvidačních pokut. To je přeci geniální! Teda "cenzury"... Omlouvám se. "Boje proti dezinformačním a proruským webům", to je přece jasné.
e) Samozřejmě, že se USA nějakým způsobem nakonec proberou z kocoviny. Jenom se hranice možného posunou zas o kousek dál. Na těch lidech, jež ona "móda", jak píšete, semele, čerta záleží... Každopádně nám za USA nezbývá než přihlížet. Ale za svou domovinu, s prominutím, soudím, že nemusíme opakovat každé uprdnutí zpoza oceánu.
Nuže, stanoviska jsme si vyjasnili, víc to asi nemá smysl řešit.
Pavel odpověděl/a v Trvalý odkaz
Beru to tak, že o knihách se
Beru to tak, že o knihách se bavit nehodláte, za to zkazit radost "šéfce" ano.
ad a) Snažil jsem se vysvětlit rozdíl mezi diskuzí byť bouřlivou (tedy demokratickým procesem) a krvavým přerodem jednoho totalitního režimu v druhý (s krátkou přestávkou). Asi marně.
ad b) AHa, takže odstavec je "marginální zmínka". Mimochodem, vy teď určujete, co si mám z textu vybrat a co ne?
ad c) Dojmy středoevropana zvyklého na bismarckovský ordnung vám nikdo nebere. Realitou je, že v anglosaském světě (a nejen tam) se politika "dělá" na ulici a lidi nemají problém si kvůli ní pravidelně dávat přes držku. Funguje to tak staletí a problém s tím mají akorát místní milovníci vůdců.
ad d) Jak jsem psal výše "jiní varují před plíživou cenzurou". Chápu to tak, že patříte mezi ně. Ještě mi povězte, když vám tedy smažou náckovský nebo islamistický komenář na fejsbůku, co vám brání v tom, abyste si ho vlastním nákladem vydal knižně? Mimochodem, nějak jsem si nevšim, že by URNA vpadla do redakce Sputniku, taková Novaja Gazeta to zažila mnohokrát.
ad e) Kocovinu prožívá občas každý. Není problém se z ní vyspat. U jiných se mi to nemusí líbit, ale není to na hysterickou paniku. Problémem jsou dlouhotravjící delirické stavy, které se, na rozdíl do řady jiných zemí, USA netýkají.
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Je
třeba si stále připomínat, kdo revoluci v Rusku financoval. Ano, Němci :-)
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
At
si klidně demonstrují. Ale jakmile začnou zapalovat domy a napadat lidí, je potřeba tvrde udeřit a všechny násilníky a žháře vsadit do satlavy.
Fouré odpověděl/a v Trvalý odkaz
Tern rozhovor o tom, že
Tern rozhovor o tom, že "čeští vlastenci mohli vysedávat v kavárnách jen díky práci otroků" jsem bohužel četl taky. Byl plný neuvěřitelných smyšlenek a hoaxů. No a když jsem do redakce zaslal e-mail, v němž jsem s odkazy na primární zdroje upozorňoval na ten nejkřiklavější z nich a žádal, aby k němu dali vysvětlující komentář, tak jejich odpověď byla.... naprosto nulová.
A to je to sever co se prsí neskutečnou obejktivitou, tím jak dělá kvalitní žurnalistiku a přímo vyzývá čtenáře, aby ho upozorňovali na případné omyly.
Holt některé "fake news" nesmrdí.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Aliens
ALIENS: ""This film has outdated attitudes, language and cultural depictions which may cause offence today" https://twitter.com/Jeff_28_08_1982/status/1273744090140684294/photo/1
Fascinující... na to lze odpovědět snad jen: https://www.youtube.com/watch?v=MPOgwFYLoiM
Hádám, že to zalobovala nějaká organizace na ochranu mimozemských xenomorfů.A myslím, že zaslouženě, protože jejich stereotypní zobrazování jako uslintaných agresivních predátorů vrhá na naši progresivní civilizaci dost neblahé světlo... Nebo že by šlo o stereotypní a kulturně neakceptovatelné vyobrazení korporátní etiky? A já doteď viděl v Alienech nejméně dvě zatraceně silné ženské postavy, z toho jednu hispánku. Silnou dětskou hrdinku, co dokázala přežít kde selhávají i drsní mariňáci
Jakub Hoza odpověděl/a v Trvalý odkaz
Kristusmaríja!!! jak by řekli
Kristusmaríja!!! jak by řekli Fíglové. Přiznávám, že tohle mi vyrazilo dech. Neskutečné :-(
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Já
zádné předsudky nemám. Automaticky čekám od bělochů, černochů, zlutochu i hnedochu jen to nejhorší :-) A nejnovější módní třeštění mi dává za pravdu!
Střelec odpověděl/a v Trvalý odkaz
A kdy Verne?
No - jsem zvědavej, kdy se na index dostanou Verne nebo May - v jejich době bylo postavení barevných ve společnosti jasně dáno a oni ho také tak zachytili ve svých dílech. Tendence zakazovat autory 19. století právě pro tenhle aspekt už se objevily ve Francii tak 5-10 let zpátky. Co mě poněkud dostalo, byla informace, že za Konfederaci bojovalo násobně víc černochů, než za Unii a že s nimi bylo v konfederační armádě zacházeno podstatně lépe, než posléze v US Army - a to až do války ve Vietnamu. Proč válčili za Jih? Údajně z několika důvodů, z nichž hlavní byly lokální patriotismus (!) a polepšení na společenském žebříčku (svoboda, plnohodnotné občanství). a podle Nathana Bedforda Forresta bojovali zatraceně dobře. Jméno uvedeného generála je jednou z příčin, proč se film Forrest Gump octl na indexu (měl to být dědeček titulní postavy).
Tlustý zlý strý... odpověděl/a v Trvalý odkaz
Zrovna teď jsem četl
Zrovna teď jsem četl Opatrného "Válku Severu proti Jihu". Že černoši bojovali i na jižní straně, je tam zmíněno rovněž, ale mnohem víc mne zarazilo, jak málo jich (míním otroků) tam vlastně bylo - jen tři a půl milionu z víc jak desetimilionového obyvatelstva... Nejvíc mne ale zaujal tenhle dějinný veletoč: my teď vnímáme americké republikány jako konservativní pravicovou stranu a demokraty jako - řekněme - levý střed. Před těmi sto šedesáti lety to ale bylo přesně naopak: republikáni se ustavili jako strana, protože chtěli otroctví zrušit, zatímco demokrati ho chtěli zachovat.
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Nejvíc otroků i otrokářů
Nejvíc otroků i otrokářů bylo vždy v Africe. Náčelníci pobřežních kmenů je lovili ve vnitrozemí a pak prodávali Arabům, Portugalcum, kazdemu, kdo měl zájem. Nevím, co učí ve školách na tzv. Západě, ale nám tohle říkali už na základní škole.
Přidat komentář