Jason Sanford: Robert E. Howard byl rasista. Smiřte se s tím.

22. ledna by Robert Erwin Howard oslavil 114. narozeniny. S drobným zpožděním na Sardenu vyšel text Otevřený dopis Robertu E. Howardovi od Věry Mertlíkové. Dnes, o měsíc později, se k tématu vracíme. Jason Sanford je českým čtenářům jistě znám z publicistických textů pro XB-1. Článek z roku 2010, ve kterém uvažuje nad Howardovým rasismem, jsme v češtině nenašli. Proto jej představujeme dnes v překladu Terezy Kadečkové.

Na conech je skvělé to, že se vidíte se spisovateli, editory a fanoušky, kteří tvoří náš žánr. Není nic lepšího než se setkat s někým, koho znáte jen skrz jejich knihu a zjistit, jé, ona je osobně ještě milejší.
Setkávání s lidmi tváří v tvář má samozřejmě i svou odvrácenou stránku – někdy se ukáže, že jsou hloupí nebo ještě horší. Tohle se mi na conu stalo nedávno. Šel jsem z jednoho diskuzního panelu a zaslechl jsem, jak někdo říká: „Robert E. Howard nebyl rasista, protože neznal žádné černochy.“
Z té poznámky jsem málem dostal zkrat. Mluvčího jsem neznal – byl to prostě jen jeden z mnoha účastníků conu. Přesto jsem nebyl schopný nechat tak pitomou poznámku být. Tak jsem se ho zeptal, co tím myslel.
Tady ale musíte znát situaci. Mluvčí byl bílý muž ve středním věku. Já jsem bílý muž. Všichni, kteří nás poslouchali, byli bílí muži. Mluvčí se v takovém prostředí očividně cítil dobře a řekl, že nikdo nemůže být rasista, když nezná nikoho, proti komu má být rasistou. Podíval jsem se na něj a řekl, že to je blbost. Že někteří z největších rasistů vůbec neznají ty, které tak nenávidí.
Myslím, že mluvčí nečekal, že ho bílý muž upozorní na jeho pitomost, protože znervózněl a začal nesouvisle mluvit o Howardově životě a díle. Protože nejsem expert na Howarda, vím jen, že stvořil Barbara Conana a je považován za otce žánru meče a magie, snažil jsem se držet té hloupé poznámky. Konverzace netrvala dlouho a brzy jsme se rozešli vlastními naštvanými cestami.
Od té doby jsem o Robertu E. Howardovi přemýšlel. Před tímhle conem byly moje znalosti Howarda omezeny na komiksovou sérii Barbarský meč a několik moderních knih s Conanem, které samozřejmě Howard nenapsal. Takže jsem strávil několik týdnů čtením jeho prací a analyzováním jeho psaní a života.
A pravda je: Jo, sakra! Ten parchant byl rasista!
The Robert E. Howard United Press Association má na své stránce fascinující článek pojmenovaný „Southern Discomfort: Was Howard A Racist?“ (česky: Jižanská nepohoda: Byl Howard rasista?) od Garyho Romea. Článek se zabývá velkou částí Howardova díla včetně osobních dopisů. Ukazuje se, že Howard byl v mnoha směrech extrémně rasistický (všimněte si především Howardových osobních komentářů v druhém odstavci článku). Romeo také řeší Howardovu neblaze proslulou povídku „Black Canaan“ kterou si můžete přečíst zde.
Přestože článek podle mě jasně ukazuje Howardův rasismus, Romeo to částečně omlouvá standardy doby a místa, kde Howard žil – 20. a 30. léta na Jihu a Jihozápadě – a tím, že rasismus nebyl neobvyklý. S tím nesouhlasím. To, že Howardova korespondence zahrnuje některé odmítavé reakce jeho přátel, dokazuje, že i tehdy to, v co věřil, nebylo pro poměrně dost lidí přijatelné. Byl rasismus běžný v téhle době a na tomhle místě? Samozřejmě. Ale stále pro spoustu lidí nebyl přijatelný.
Tahle poznámka o „produktu doby a místa“ zastírá mnohem důležitější problém – skutečnost, že spisovatelův rasismus byl kdysi běžný, nelze aplikovat na literaturu. Proč? Literatura je kulturní artefakt a kultura je dynamický proces spojený s kontinuálním vývojem a změnou. Kultura existuje na individuální úrovni v každém z nás a také se projevuje na úrovni skupin. Když se lidé mění individuálně, mění se také kultura na úrovni skupiny.
A k podstatné části kulturní změny patří lidé, kteří rozhodují, jaké kulturní artefakty stojí za to předat ostatním.
V tomhle kulturním „předávání“ Howardovo psaní zažívá skutečnou prohru. Ačkoliv si to Howardovi obránci mohou přát, nečteme jeho příběhy, jako bychom byli zpátky ve 30. letech. Čteme je očima a s názory 21. století. Nejenže byl jeho rasismus znepokojivý pro jeho současníky, ale je stejně znepokojivý pro moderní čtenáře. Kvůli tomu si spousta lidí myslí, že nemá cenu předávat Howardovy příběhy dál.
Tohle je kulturní změna v akci. Jako otec v rasově smíšené rodině nedoporučím Howardovy příběhy svým synům. Jako kritik a čtenář nedoporučím jeho příběhy nikomu. Když tohle udělá dost lidí, autorova práce zmizí z kulturního mainstreamu.
Ne všechno, co Howard napsal, je spojené s jeho rasistickým přesvědčením. Ty nejlepší příběhy se rasismu nedotýkají vůbec. A protože některé jeho výtvory jsou stále velmi vlivné, už po několik dekád sledujeme fascinující příklad toho, jak kultura zachovává ty prvky, které lidem přijdou vhodné, a vyřazuje to, s čím nesouhlasí.
Mluvím samozřejmě o barbaru Conanovi. Od Howardovy smrti se tahle postava objevila v komiksech jako třeba Barbarský meč, dvou úspěšných filmech s Arnoldem Schwarzeneggerem a bezpočtu knih. Je fascinující, že zatímco některé příběhy jsou částečně založené na Howardových knihách, většina je původní. Ve skutečnosti spousta z těchto knih – třeba série o Conanovi napsaná Robertem Jordanem na začátku 80. let – jsou čtené mnohem častěji než původní Howardovy příběhy.
Takže ačkoliv je spousta Howardových originálních příběhů zasažena jeho rasismem, neznamená to, že si nemůžeme užívat jeho nejlepší výtvor. Ale to, co si užíváme, je moderní reinterpretace Howardova světa. A to, čeho se zbavujeme, jsou rasistické aspekty Howardových prací.
Jsem si vědom literární teorie. Je mi známý pohled, že je nemožné oddělit autorovo přesvědčení od jeho díla. A jsou díla a autoři, kde to naprosto platí. Ale v tomhle případě si myslím, že Howardův nejlepší výtvor se může odtrhnout od toho, kým byl Howard jako člověk. Jako důkaz tu je největší fanoušek barbara Conana: Barack Obama.
Fakt, že první afroamerický prezident Spojených států miluje komiksy s Conanem – ty nové, inspirované Howardovými původními příběhy – říká vše o tom, jak mohou kulturní hodnoty přetrvat a jak se mohou měnit. Obamovi by pravděpodobně nezáleželo na tom, kdyby zjistil, že Howard byl tak rasistický, že po setkání se smíšeným mužem v New Orleans o něm mluvil pouze jako o „tom“, jako by to nebyl člověk. Ne. To, na čem záleží, je, že když Obama četl jako mladý muž komiksy o Conanovi, rezonovaly v něm. (Poznámka: Anekdota o Howardovi se dá najít na konci článku „Southern Discomfort“.)
Myslím, že tohle je hlavní pointa, ke které se snažím dostat – žádný autor neexistuje v kulturním vakuu. Autorova tvorba je stále přehodnocovaná všemi, kdo ji čtou. Skvělé je, že takto přes čtenáře může mít autor obrovský vliv na kulturu. Ale opačně to funguje také. Pokud lidé nesouhlasí s ideou za autorovou fikcí, zachovají a rozšíří to, co má hodnotu, a zbaví se zbytku.
Takže na konec – Robert E. Howard byl rasista. Až budou moje děti dost staré, nedoporučím jim jeho dílo. (*poznámka níže) Taky jim vysvětlím, že Howard byl tak rasistický, že by si o mých synech myslel, že nejsou lidi. Potom jim doporučím, aby si přečetli Howardovu tvorbu a historii, aby objevili, jak moc velký rasista ten muž byl.
Ale přes to všechno taky doporučím svým dětem, aby si přečetly novější romány s barbarem Conanem a aby se podívaly na filmy s Arnoldem. Ne že by byly perfektní. Ale moje děti si je nejspíš užijí a můžou to udělat bez toho, aby je tížil Howardův rasismus.
A to je podstata toho, jak se kultury mění.
* Poznámka: tuhle část jsem zmršil. Co jsem chtěl napsat je, že bych svým dětem nebo ostatním nedoporučil část Howardových příběhů. Tahle myšlenka byla konzistentní s tou o Howardových nejlepších dílech, které neobsahují žádná rasismus – třeba právě mnoho jeho příběhů o Conanovi - jak jsem nadnesl na začátku eseje. Taky nechci Howardovu práci cenzurovat. Pouze jsem chtěl říct, že nedoporučím některé jeho příběhy svým dětem a ostatním.

Článek v originále najdete ZDE.
Stránky Jasona Sanforda (v angličtině).

O autorovi:
Jason Sanford je americký autor. Publikoval desítky povídek v různých sbornících a časopisech, namátkou Asimov's Science Fiction, Analog: Science Fiction and Fact, Beneath Ceaseless Skies, InterGalactic Medicine Show a mnoha jiných. Přispíval i do českého sci-fizínu XB-1.