RECENZE: Paolo Bacigalupi: Vodní nůž

Článek od: Renata Heitelová - 27.06.2016

Kdysi dávno v Mexiku se narodil Angel (vyslovuj Ánchel). Jeho matka si zřejmě myslela, že z něj vyroste něco lepšího, než se pak stalo – gangster, kriminálník a vodní nůž, neboli asasín a špeh pro lasvegaský vodní úřad. 
 
„Město hříchu? Když se tihle lidé dozvěděli, že se všechno řítí do pekla, uspořádali večírek.“ (str. 92)
 
V nedaleké budoucnosti po změnách klimatu umírají jižní státy USA na sucho. Nezaprší a nezaprší, a navíc se po vyprahlé zemi prohánějí hurikány a písečné bouře. Federace se v podstatě rozpadá a každý stát kope za sebe. A nepouští uprchlíky z jihu na sever, kde pořád ještě nějaká ta kapka z oblohy spadne. Státy Nevada, Arizona a Kalifornie mezi sebou bojují o vodu z řeky Colorado a jejich dobře placení právníci hledají co nejstarší dokumenty, které by jim zaručovaly právo na vodu. Ve větších městech se stavějí pro ty, co si to můžou dovolit (a moc jich není), moderní arkologie, kde mají díky recyklaci vody relativně dost. Obyvatelé Phoenixu jsou na tom obzvlášť špatně, protože se k nim stěhují vyprahlí Texasani, a Las Vegas se je snaží odříznout od vody, jak jenom může. 
 
„Už jsem si myslel, že mi přidělíte číslo 007.“
„Pochybuji, že byste byl na tak nízké číslo dost chytrý. Podle toho, jak se mi koukáte na zadek, jste dost velké prase, ale chytrý dost nejste.“ (str. 156)
 
Prohnaná lasvegaská Královna Colorada má špehy všude a nebojuje nejčistšími metodami. Nyní poslala do Phoenixu svého nejlepšího vodního nože Angela, aby prošetřil, co se v Arizoně děje. Ze zaprášeného města čpí zoufalost. Lidé stojí fronty u cisteren, v ulicích vládne narkomafie a právník z vodního úřadu právě přišel o život, protože našel starou smlouvu, která by Phoenixu zajistila právo na vodu, a chtěl ji co nejvýhodněji prodat. Novinářka Lucy se snaží přijít na to, kdo je za smrt jejího kamaráda odpovědný. Při jejím pátrání jí zkříží cestu Angel, jenž se zase snaží najít tu ztracenou smlouvu, která se stala nebezpečně horkým zbožím. Oba hrdinové shodně dospějí k tomu, že jak jde o vodu, věřit se nedá vůbec nikomu. 
 
Literárními cenami ověnčený Paolo Bacigalupi vypráví atmosférický postapo thriller Vodní nůž z pohledu tří postav. Vedle chladného, racionálního a občas paranoidního zabijáka Angela, zkušené, okoralé, přesto občas naivní novinářky Lucy je třetí vypravěčkou mladá osiřelá Texasanka Maria, která se v nebezpečném městě snaží jen přežít a která se nakonec stává klíčovou hráčkou v zápletce. Na jednu stranu tak čtenář nahlídne na situaci v suchem zdeptaném světě z pohledu tří hrdinů s odlišným postavením ve společnosti, na druhou stranu se tím hlavně v první polovině příběh tříští a zpomaluje se tempo. 
 
Především zpočátku může být problém se do románu začíst, autor se totiž nesnaží vysvětlit, co se děje, jak k situaci došlo, ani kdo je kdo. To všechno se čtenář dozvídá velice pozvolna z různých střípků rozhovorů, jenže ve chvíli, kdy se některé jméno, událost či místo znovu vzpomene, člověk už ani neví, že bylo před stovkou stránek něco takového zmíněno. Delší dobu také trvá, než se hlavní postavy dostanou čtenáři pod kůži, protože dlouho působí odtažitě a cize, přesto však uvěřitelně. Pokud se ale člověk přes prvotní zmatenost přenese, čeká ho relativně akční příběh s výborně vykreslenou tíživou atmosférou, a dokonce i drobnou milostnou linkou. 
 
Bacigalupiho styl je čtivý, postavený především na dialozích a rychlých přesunech z místa na místo bez zdlouhavých popisů. Navíc stvořil sympatické hlavní postavy a vybral si pro zápletku atraktivní téma, které není naší současnosti nijak moc vzdálené. Knihu doprovází roztodivné futuristické ilustrace Milana Malíka. Pokud máte rádi postapokalyptické thrillery z blízké budoucnosti, Vodní nůž vás určitě nezklame. 
 
 
 
Bacigalupi, Paolo: Vodní nůž
Vydal: Argo, 2016
Překlad: Richard Podaný
Obálka a vnitřní ilustrace: Milan Malík
Vazba: vázaná
Počet stran: 352
Cena: 398 Kč

Komentáře

Dívka byla těžká na zorientování a rozjezd, ale pak mě pohltila svou komplexností. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Hlavně to byla primitivní zelená propaganda. Autorovi šlo evidentně hlavně o to, nakydat co nejvíc špíny na GMO a zrecyklovat pár pověr o globálním oteplování a docházející ropě.

No... Četl jsi to vůbec? GMO mají v knize neutrální roli, stejně tak byly nástrojem zmaru a stejně tak zachránily Thajsko v tom světě. Globální oteplení a spotřebování fosilních paliv?To jsou tam jen kulisy, žádné morality a kázání se kolem toho nekonají, dal to tam, aby vytvořil náležitou atmosféru polovičního postapa. Pokud nějaká ideologie tak líčení všudypřítomných zlých korporací, i když, ty používá v románech hodně lidí.

.. neutrální roli..?? No je evidentní, že pokud někdo dívku na klíček nečetl, tak leda ty. Prý kulisy .. ty kulisy jakoby z oka vypadly  typickým z prstu vycucaným zeleným vlhkým představám. Už od dob římského klubu (tj. od 70. let) tyhlety nesmysly zelení magoři ve svých katastrofických vizích neustále recyklují. A pokud to není propaganda (navíc propaganda založená na nesmyslech) tak už propagandou není nic. To, že  bacigalupi svoje názory vyjádřil ve sci-fi románu, místo, aby rovnou napsal "nesnáším GMO, i když pro to nemám žádný racionální důvod",  na tom nic nemění.  Lem v Astronautech taky výslovně nevychvaloval komunismus ale při tom to je komunistická propaganda jako když vyšije.

Ne není jedno jestli to řekne jako svůj názor nebo napíše román. Kdysi jsem přečetl hodně názorů o téhle knize. A vytýkali nebo vyzdvihovali spoustu věcí. Každý podle svého gusta, postavy, spád, dějovou výstavdu atd.  Ale o autorův ekologický aktivismus se otíral málokdo. A nikdo si z toho neodnášel jak jsou ty GMO strašně strašné, a to z jediného důvodu - protože to čtou jako fikci, působí to na ně tak. Jednou čtou zkáze světa kvůli invazi ufounů, jednou kvůli zombíkům, tentokrát je to eko katastrofa. To je celé. Není to propaganda protože to nefunguje jako propaganda, akorát ty si to pleteš s politickým manifestem.   

Zombíky ani invazemi ufonů se nikdo neohání jako svým politickým programem nebo zjevenou pravdou. Globální oteplování, vyčerpání surovin a antigmo hysterie prostě a jednoduše je ideologický program zelených fanatiků jako bacigalupi, tudíž to absolutně nelze považovat čistě za sci-fi motiv, stejně tak jako není možné se na Lemovo rozplývání nad " dokonalou budoucí komunistickou společností" v Astronaoutech dívat čistě jako na sci-fi motiv. Bacigalupi nikdy nic jiného než ty zelené srágory nevydal, psaní o zombících se v jeho případě smrsklo na kydání špíny "chtivou korporaci" (že by Monsanto:-)), přičemž jeho názory jsou známy a jsou evidentně zeleně fanatické, to za prvé. A za druhé,  to že  se nemluví o faktech opravdu ale opravdu neznamená, že ta fakta neexistují a jako relevantní argument (tedy že se o něčem nemluví) to může brát jen jedinec hloupý, popřípadě takový, který už neví kudy kam a při tom mermomocí musí mít poslední slovo.  

Nedávno jsem četl americkou recenzi na Warcaft http://tinyurl.com/gs37qe5 , kde se The Guardian snažil najít propojení mezi filmem a současnou politickou situací a filmu ležícímu očividně v rozmezí někde mezi 3,5 - 4,5 hvězdičkami dal hodnocení 2*. A nebo proč si nevzpomenout na recenzi Pána Prstenů http://www.jcsoft.cz/fantasy/viewnews.asp?id=386 - budeme předpokládat, že nejde o hoax. Asi v tom každý vidí svoje. Při vytváření sci-fi (a zejména postapo) světů se "propagandě" nevyhneme - společenské uspořádání - nebude-li kopírovat to současné - se bude téměř vždy navážet nebo bude vychvalovat komunismus, diktaturu, oligarchii nebo korporativismus. Dalším častým námětem v současnosti je umělá inteligence (Matrix), virové epidemie (opravdu by někdo nazval Resident Evil propagandistickým kouskem? A The Walking Dead?)... tak proč ne ekologická katastrofa? A zda tomu autor sám věří - proč ne? Alespoň bude ten obraz (byť třeba jednostranně) komplexnější a detailnější. A to si o sobě myslím, že jsem na propagandu poměrně citlivý. Vidím, že asi stále ještě mám co dohánět :)

Politika by fakt neměla ovládat beletrii, opravdu se mi nelíbí hodnocení skrze to, jestli autor píše po správné politické linii. 

Jen na tebe ještě navážu. Pokud chce autor napsat katastrofický ronám a vytvořit nějaké děsivé reálie, co udělá? No přeci kreativně rozvine něco, čeho se sám obává. Proto je mírně alarmisticky smýšlející Bacigalupi naprosto ideální člověk k napsání fantastiky s ekologickou katastraofou a nebezpečnými GMO technologiemi :-))

.. mírně alarmisticky ..  dobrý vtip smiley. Jak už jsem psal výše, tak problém je především  v tom, pokud autor píše po nějaké konkrétní politické linii, navíc pokud je ta propaganda tak  primitivní a do očí bijící, jak to předvádí bacigalupi.   Každopádně by pak neměl být problém, označit takové dílo jako propagandu S čímž, k mému údivu, někteří místní čtenáři problém mají.

Ano, protože místní čtenáři dokáží rozeznat beletrii od stranických materiálů. Ta kniha je čtena pro svou literární hodnotu, ne pro svůj ekologický přesah. Bacigalupiho názory znám jen povrchně a popravdě řečeno mě vůbec nezajímají. Stejně tak mě nezajímá tvá politická agitace zde.

Ad 1) To ovšem není tvůj případ. S ohledem na to, že v tom co Bacigalupi  produkuje je více zelené pavědecké propagandy než příběhu, tak se očividně jedná o stranické materiály a nikoli o beletrii.  Ad 2) Ta hysterická agitka s názvem dívka na klíček žádný ekologický přesah nemá. Ekologie je věda a bacigalupi šíří pověry, které s vědou a ochranou životního prostředí nemají nic společného. Ad 3) Pokud tě moje NÁZORY na toho fanatika nezajímají, tak proč je čteš a odpovídáš na ně. Že bych se dotkl tvého politického přesvědčení?

Možná sis toho ve svém zápalu nevšiml, ale už jsem ti neodpovídal. Dál jsem ve vlákně chtěl bavit s JP. Načež jsi do toho znovu vstoupil. Tak jsem ti chtěl jen naznačit, že už je to dál zbytečné. 

Co jsem ti chtěl říct... to že jsi mě znovu zatáhl znovu do hovoru, tím že jsi odvětil na post určený pro JP, je přeci naprosto OK. To že jsi z toho vydedukoval, že tvoje posty čtu jen kvůli svému politickému přesvědčení, to je dost ztřeštěná úvaha. Zvláště poté, co napíši, že si myslím, že beletrie se nemá míchat z politikou. Nebo snad máš pocit, že všechno se děje jen kvůli politice? Že se lidé nezajímají o opačné názory z jiných důvodů?

Podle mě to, čeho si reálně všimne jeden paranoidní antiekologický čtenář  z deseti tisíců normálních lidí nemůže být označováno za propagandu. Propaganda by asi měla být psaná tak aby něco propagovala a hlavně cílila na skupinu, která se nechá k něčemu ovlivnit nebo přesvědčit.    

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Další co nechápe. Na to jste přišli jak, že jsem antiekologický? Zkusím to po lopatě. Vzhledem k tomu, že mám rád dobrou sci-fi, tak jak už to bývá, mám rád i dobrou vědu, biotechnologii a ekologii nevyjímaje. Ovšem Bacigalupiho bláboly nemají s ekologií nic společného. Zelený aktivismus není ekologie, to snad jedinec, který používá internet a počítač dokáže pochopit.  Dívka na klíček je výcuc z propagačních materiálů greenpeace zabalená do formy románu, přičemž většina z toho bacigalupi recykluje, odporuje i poznatkům té ekologie (o biotechnologii nemluvě), a má jediný smysl, a to zopakovat pár dávno vyvrácených zelených pověr a nakydat špínu na geneticky modifikované organismy, podobně jak to dělají zuřivci, kteří ve volném čase  pálí úrodu na experimentálních polích a když se vyjadřují k tématu GMO, tak jim jde vzteky pěna od huby. To za prvé. A za druhé. CO tak  asi bacigalupiho romány jidího dělají než, že CÍLÍ na skupinu snadno ovlivnitelnou nesmyslnými pověrami o nebezpečí plynoucí z GMO či budoucím energetickém nedostatku, přičemž přesně to propagují. To, že je to zabalené do formy románu, na tom opravdu ale opravdu nic nemění.  smiley

Věř, že skupina lidí která je schopná nechat se ovlivnit k tomu aby díky jedné knize začala pálit GMO potraviny nečte scifi. Resp. skončila u Krtek a raketa. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

To bych si já  o veškerém členstvu organizací jako Hnutí Duha, Greenpeace, strana Zelených a další říct nedovolil. :-) Ale vzhledem k tomu jakým kravinám bacigalupi a jemu podobní věří, tak skutečně nelze vyloučit, že k ničemu jinému než ke krtečkovi v četbě nedospěli. Mimochodem, to že propaganda je blbá (podobně jako dívka na klíček), případně je chytrá ale nezpůsobí, že racionální jedinec rázem nezblne,  opravdu ale opravdu neznamená, že to není propaganda.

Ono se říká, že ideální vědec je nezaujatý, zcela nezainteresovaný v daném tématu, a kterému je úplně jedno, jak jeho studie dopadne. Jenže bude se takový vědec zabývat daným pro něj nezajímavým tématem? A stejně to vidím i se spisovateli - může nezaujatý spisovatel požadovat zaujetí čtenářů svým románem? A není snad dobře psát a šířit provokativní myšlenky? Jasně, jak u vědců, tak u spisovatelů je potřeba rozlišovat mezi "provokativním" a "šitózním, plýtvajícím drahocenný čas" - potíž je v tom, že vědecká studie má jiná kritéria kvality (především metodologická a interpretační správnost) než beletrický román (umělecké aspekty textu).

Abych pravdu řekl, i kdyby se mi dostala do ruky nějaká těžká propaganda nějakého diktátorského režimu, tak pokud by byla napsána dobře a byla zaobalena do hávu fikčního románu, maximálně bych si ji užil a neměl bych obavu, že po jejím přečtení bych začal chodit po ulici jako Svědek.

 U vědce se dokonalý odstup a nezaujatost stává součástí profese, takže když je konstelace příznivá(a to vůbec není dycky), je to vlastnost uznávaná, a tudíž přináší dotyčnému zadostiučinění, takže má zájem si ji pěstovat. U beletristy se nezaujatost asi hodí jen u výjimečných experimentálních kousků. Beletrista tam vždy bude mít odraz svých emocí, strachů, přání, životních příběhů světonázora atd. To u fikce není vada, ale vlastnost. Kdyby Hitler napsal něco čtivějšího než Mein Kampf, je to totální bestseller. 

Vždyť napsal, román Pán svastiky. Ten je obsažen v knize Železný sen, připravené k vydání editorem Normanem Spinradem. Dokonce za něj Adolf získal Huga :D

Věří snad sestry  Wachovské, že realita ve které žijeme, je ve skutečnosti Matrix? Bacigalupi je známý zelený fanatik, jehož koníčkem je kydání špíny na Monsanto. A samozřejmě nejde jen o osobní přesvědčení autora. Invazí orků, komunitami trpaslíků, elfů a čarodějů, případně UI ovládající svět a globální genocidou způsobenou virem  se žádná reálně exitující politická strana a jejich ideologové neohání jako reálnou hrozbou. Naproti tomu u vyčerpání fosilních paliv, globálního oteplování a GMO se tak naopak evidentně děje. Samozřejmě dá se souhlasit s tím, že by neměl být problém, pokud autor ve scifi románu projeví svůj názor na realitu dnešních dnů, ovšem pouze  když jsou splněny některé polehčující okolnosti. A to, názory by měly mít hlavu a patu a měly by být prezentovány  s mírou (třeba Flashback od Simmonse), dá se skousnout, když je to uděláno s mírou ale hlavu a patu to nemá (Šerá hlídka od Lukjaněnka) nebo se dá předpokládat, že to autor udělal jako úlitbu genocidnímu režimu (Lem v Astronautech). Pro Dívku na klíček žádná z těchto polehčujících okolnost neplatí. Na kydání špíny na genové manipulace a dalších nesmyslných zelených klišé je založena celá kniha, přičemž v reálném světě je to racionální stejně jako obava z invaze orků.

No, a právě The Guardian se snažil vytvořit alegorii mezi invazí orků a současnou uprchlickou krizí :) Takže se vlastně dá říct, že dnes nelze psát nic o stěhování národů nebo invazi, protože by to někdo mohl považovat za politicky nekorektní - a to i když jde o orky. A co takový Asimov a jeho hysterie kolem atomové energie? Ubírá to něco na kvalitách jeho děl? USA provádí penetrační testy nad íránským jaderným výzkumem, do Rakouska jsou fronty jak na banány, v Japonsku si rozsvěcují pobřeží, v Severní Koreji připravují ohňostroj... a Asimov se prodává dál, nikdo ani necekne.

Očividně má autor s těmi rozjezdy problém, abych čekala 100-150 stran, až mě kniha chytne, je prostě moc. Předchozí jeho knihy jsem nečetla, ale teď se ani nechystám. Téma fajn, postavy fajn, ale děj musí odsýpat daleko dřív, aby mě kniha bavila. 

 

Nj, on má prostě pocit že ti musí popsat svět, politiku, atmosféru :) A mě baví i to, takže jsem asi trochu ve výhodě. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Moje pocity byly smíšené. S pomalým rozjezdem jsem neměl problém, naopak mi připadal super atmosférický.  Postavy mě zaujaly. Jak se to překlopilo do vysloveného thrilleru, hltal jsem stránky. Pointa se mi taky líbila, ale nakonec jsem z toho celého měl dost jalový pocit. Je to způsobené tím, že je to na mne moc thriller a málo fantastika. Nedozvíme se moc konsekvence toho světa. Rozpadající se vyschlé Spojené Státy, kde roste vliv cizí mocnosti už tu byly i když v jiné mutaci. Rekvizity jsou vlastně současné... 

Přidat komentář