RECENZE: Russel Blake, JET - Procitnutí

Článek od: Hanina - 19.04.2016

Na závětrné straně pobřeží ostrova Trinidad, kde poklidné tyrkysové vlny omývají jemný písek, žije mladá žena Maya svůj obyčejný život, dokud se jí do krku nezařízne škrtící smyčka. Ta spolu s několika tlumenými výstřely roztříští její soukromí na kusy a začíná více než dvě stě padesát stránek trvající jízda. Mayna klamná identita byla prozrazena a na její místo nastupuje Jet, tajemná a záhadná žena, která neváhá komukoliv, kdo si to zaslouží, nakopat zadek nebo ho rozstřílet na cucky.

Procitnutí zahajuje k dnešnímu dni už devíti dílnou sérii o bývalé agentce Mossadu.  Tahle brutální jízda s Xenou v hlavní roli žánrově spadá pod nálepku „brak bez fantastických prvků“. Reálná je však asi jako moderní akční film, což autor sám v závěru knihy přiznává. A to je také má odpověď na to, co dělá tato recenze na f/sf webu. To, jak fungují vládní úřady a velké nadnárodní korporace v Procitnutí, nemá s naší současností nic společného. Anebo jinak… Doufejme v to!

Hlavní zápletka není příliš originální, na to si kniha ani nehraje, a po svižném rozjezdu lepí autor jedno klišé na druhé a vše servíruje čtenáři na plastikovém talíři. U toho razí zásadu, že děj má odsýpat, takže až na pár drobných výjimek se nezdržuje popisy. Ačkoliv Jet navštíví spoustu exotických lokalit (Belize, Alžír, Monako…), stávají se pro čtenáře jen jménem na mapě, místem kde bývalá agentka Mossadu někoho zabila či se osnoval něčí kšeft. Do autobusu či vlaku ideální čtivo, ale celý večer s ním patrně nestrávíte. Asi po sto stránkách, kdy Jet opouští úmornou Venezuelu a dostává se do Izraele, aby pátrala po svém bývalém milenci a šéfovi, se to zlepší a tato stoupající tendence dál pokračuje. Procitnutí konečně získává atmosféru a spád, a dokonce v něm kvasí něco jako romance.  

V čem je Russel Blake doma, to jsou palné zbraně. Jednotlivé přestřelky si vyloženě užívá a nebojí se konflikt přesunout na loď, nebo když ne přímo do vzduchu tak aspoň na letiště. V tomhle ohledu je Procitnutí gurmánskou lahůdkou. Dalším kladem jsou vedlejší postavy. Ať už je to vlivný ruský oligarcha, zkorumpovaný ouřada, lékař, jehož jedinou láskou je jídlo, či nekonvenční režisér s choulostivými choutkami, vždycky před vámi budou stát jako živí. Právě z pohledu postav – paradoxně často brzo mrtvých – předestírá Blake čtenáři podstatné momenty v ději. Jeho styl je díky tomu čtivý, lze pochválit i překlad a jen škoda pár překlepů, které utekly paní korektorce. Povedená je i plastická obálka (ilustrace byla převzata z amerického originálu).   

Jet je jako postava sympatická, i když do kladné hrdinky má stejně blízko jako Blakeovo Rusko k demokratickým principům. Některé čtenářky si možná všimnou pár míst, v nichž je znát, že je napsaná mužem, ale není to nic dramatického. Její šéf a milenec David je zpočátku velmi tajemný a drsný, a nakonec… ale to nebudu prozrazovat. Hlavní padouch je Rus a většinou ho vidíme s jejich národním nápojem v ruce. Je nechutně bohatý, nechutně slizký a jeho motivy jsou lidsky pochopitelné.  

Po rozpačitém rozjedu tak pro mě bylo Procitnutí milým překvapením. Druhý díl nazvaný Zrada, byl již přeložen a vydán, tak se můžete těšit na brzký nášup.    

Russel Blake, JET - Procitnutí

Nakladatel: FANTOM Print, Mystery Press

Obálka: Michael Schubrt/Lucifer-Verlag

Překlad: Helena Dvořáková

Redakce: Alžběta Lexová

Počet stran: 288

Provedení: brožovaná

Rozměry:145x205

Cena: 279 Kč

Komentáře

Anotace vypadala slibně, ale jinak pro mě velké zklamání. Nesympatická hrdinka, kterou bych se nebála označit za sociopatku, logické díry v ději, přehnaně neuvěřitelné scény (takové ty "bondovsky" přehnané). A spád to má až tak od druhé půlky, jak píše Hanina. 

Tak vzhledem k tomu co je na obálce i v anotaci bych bondovku se spoustou děr a přehnanou akcí očekával :) Ony ty filmové bondovky většinou mají děr že bych si přes ně mohl cedit čerstvý čaj. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Nooo, přiznám se, že Jet též není můj šálek thé... z velmi podobných důvodů, které uvádí Renča. A taky jsem se nechala nalákat anotací... a pak jsem psala podobně "sofistikovanou" recenzi jako Lucka na Ve službách spravedlnosti:-D

http://www.vaseliteratura.cz/pro-dospele/5549-jet-procitnuti

Začínám se bát, že je to jak s puberťákama a jejich heslem "nevěř nikomu, komu je přes třicet"... si to přejmenuju na "nevěř žádné příliš nabubřelé a superlativy chrlící anotaci"

Ovšem nutno podotknout, že jsme možná (Renčo) divný holky, protože teď jsem to poslala dál a kamarádka je z toho nadšená a moc se jí to líbí...a na Databázi to má dočista 82%!!! Což je pro mě učiněná záhada:-D

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Že jdu s názory na knihy občas proti většinovému proudu, vím. Ovšem Jet měla těch věcí, co se mi tam nelíbilo, moc.

Procenta na Databázi knih jsou obecně u všech knih strašně nadsazená. 90 % tam mají knihy, kterým bych já nedala ani 40 %. 

 

No a to je právě to - když se ti kniha nelíbí, tak to ještě neznamená, že musíš nutně napsat negativní recenzi:-) Zrovna teď se tu souběžně vede podobná diskuze pod Lucky recenzí na Ve službách spravedlnosti:-)

Kdybych měla napsat recenzi na Jet beprostředně po tom, co jsem to dočetla,tak by asi fakt byla velmi negativní. Jenže pak jsem musela uznat, že to tak úplně pravda není. Třeba mě (narozdíl od Renči) ty přehnané bondovské scény nevadily ani trochu, k tomuhle typu literatury to jednoznačně patří a konkrétně třeba pasáž odehrávájící se na té lodi mě přišla naprosto špičková z pohledu akčnosti, atd. S nerealističností nemám problém, protože vím, že nečtu společenský román. Já měla zkrátka problém s hlavní hrdinkou a moc mě z té její povahy, z toho, jak byla napsaná,  vyčuhovalo to chlapské (nikoli myšlení) ale ta představa, jak by podle chlapa přemejšlela ženská v té a v té situaci. A jak máš problém ztotožnit se s hlavní postavou, tak je to v háji a nedá se s tím nic dělat. Čtenáře prostě vždycky limituje vlastní hlava a její úchylky a představy:-)

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Souhlas. Akorát to, že "když si mi kniha nelíbí nutně to nemusí znamenat, že je špatná" bohužel zastává minimum recenzentů. Chlapská představa myšlení u JET, jo? Tak to jsem asi taky "napsaná chlapem", já se s ní v tomhle právě ztotožnila :-D  

Když je něco fakt děs a běs, tak to klidně napíšu a nežinýruju se:-)

Nejhorší je ta varianta (při čtení na recenzi, kdy to úplně nemůžeš zahodit do pole), když vidíš, že kniha není řemeslně špatná, naopak, že je víc než dobře napsaná a má všechno co má mít, ale z nějakého důvodu jsou ti hrdinové ukradení jak včerejší rohlík... to je pak lahůdka!

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Přidat komentář