RECENZE: Juraj Červenák, Ďáblova pevnost

Článek od: Martin Stručovský - 07.03.2012

Na začátek si dovolím malou vzpomínku. S tvorbou Ďura Červenáka jsem se setkal poprvé v roce 2005 prostřednictvím černokněžnického dílu Vládce vlků a od té doby jsem s ním, respektive s jeho knihami ušel velice dlouhou cestu. Troufnu si označit se za jeho dvorního recenzenta a jeho literární vývoj jsem sledoval se zájmem již od zmíněného Černokněžníka. Myslím si, že každý literární kritik, který takto sleduje „svého autora“ je rád, když mu nemusí o hlavu nic omlátit a naopak může pět na jeho dílo ódy. A to budu dělat teď i já, protože ač se to možná zdá neuvěřitelné, Ďáblova pevnost je (zatím) to nejlepší,  co napsal a těžko říct, zda někdy v budoucnu přeskočí nastavenou laťku.

Tím se vlastně dostáváme k důvodům, kvůli nimž by měla být právě tahle knížka tím nejlepším, co autor doposud stvořil. Tak především je to kvůli jeho skvělému a čtivému slohu, který je už u Červenáka tradicí. V knize prostě nic nepřebývá a text plyne bez zádrhelů jako tok řeky. Neopomenutelnou složkou jsou rovněž propracované postavy, jenž před vámi budou v knize ožívat, jsou uvěřitelné a nešustí papírem. Historie se opět skvěle proplétá s fikcí a atmosféra knihy je jednoduše báječná.  Ovšem věc, která se mi líbila nejvíc – autor napsal tři příběhy, které propojil do jednoho románu. A kupodivu se mu to podařilo na výbornou, takže na sebe skvěle navazují a ani na chvilku se nezadrhnou. Jednotlivé dějové linky pak střídá rukou zkušeného vypravěče, takže ví, v jakém momentě příběh utnout, aby udržel své čtenáře v napětí.

Ďáblova pevnost líčí další dobrodružství kapitána Báthoryho, který společně se svým parťákem a bratrem ve zbrani Štěpánem Voroninem zdrhne z dovolené v benátském vězení a vítr je zavane až do Chorvatska. Zde se setkají se slavným turkobijcem Nikolou Zrínským po jehož boku podniknou tažení na území nepřítele. Situace se ale ještě zkomplikuje a kromě připravovaného útoku se budou muset potýkat s dalšími problémy. Mezi ty kupříkladu patří získání léku pro jednu z postav, jenž umírá na pomalu působící jed, aniž by o tom věděla.

Pokud jste nečetli předchozí dva svazky (Strážcové VaradínuBrána Irkally), nevadí. Trojka je psána tak, aby si ji užil i člověk, který doposud s hrdinou neměl tu čest. Na druhé straně – znalost jedničky a dvojky je velkým plus. A ne snad kvůli tomu, že by vám to pomohlo v lepší příběhové orientaci, ale spíš kvůli ocenění hrdinova vývoje. Nevím jak vám, ale v jedničce se mi nepodařilo se do Kornela zcela vžít, ve dvojce už to bylo lepší a ve trojce? To už z nás byli opravdoví kamarádi a fandil jsem mu doslova na každém kroku a víc než kdy dřív mi připomínal nefalšovaného kovboje, který místo koltů pálí z pistolí s křesadlovými zámky.

Ďáblova pevnost tedy ve výsledku představuje zatraceně povedený kotlík, v němž se snoubí historie, dobrodružství, western, napětí, zrada, láska, boje fantasy a hororové prvky, a jako celek to funguje skvěle.

Ďáblova pevnost
Červenák, Juraj 

Vydal: Brokilon
Překlad: Robert Pilch
Obálka: Michal Ivan
Počet stran: 448
Cena: 398 Kč

Komentáře

...som prekvapený, že niekoho dokáže rozladiť úplne bežná a navyše príjemná záležitosť ako je sex (Alena - odporúčam niekedy vyskušať) a nie krvavé jatky na bojovom poli. Pripomínam, že aj Báthory bol v autorových očiach len človek s pudmi ako každá iná bytosť.

nečetl jsem to, takže nevím jestli je to ten případ, ale mám pocit , že někteří autoři, např. M.Ž. vkládají do knih sex opravdu jen aby si mohli odškrtnout položku -  SEX 5-10% splněno

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Musím plně souhlasit s autorem recenze, tak vynikající děj s reálnými postavami jsem ještě nečetl. Hlavně v době internetu je neocenitelné se zastavit u nějaké příhody nebo osoby, otevřít si minimálně Wikipedii nebo i You Tube a .... voilá! .... knížka vás najednou vtáhne do děje víc, jako všichni Hobitové, Pánové prstenů nebo Dan Brownové. Ta pasáž s tím sexem je sice popsaná stejně detailně jako bitvy Kornela a Stepana se sipáhi, ale to už patří k formě psaní. Ještě jednou: smekám před tímto autorem.

Přidat komentář