Osudovost, tragika, zločin a někdy i tajemno – to spojuje místa, která si podle Vladimíra Lišky zaslouží označení nejděsivější. Jde o místa s magií lidské bolesti, utrpení, bídy, ale i smrti, která si zde kdysi vybírala svou krutou daň.
Nakladatelství XYZ nám, fanouškům českého předlistopadového komiksu, dělá radost. Minulý rok to byla Encyklopedie komiksu v Československu 1945 - 1989, která shrnuje kompletní ABC komiks té doby a letos vydává ve Zlaté knize komiksů to nejlepší, co v té době vycházelo. Pravda, jedná se jen o práce Václava Šorela, ale co naplat - to, že se jeho práce náhodou shodují s výběrem těch největších kultovek je prostě fakt.
"První román mladé autorky" - sousloví, které samo o sobě i v otrlých recensentech předem budí děs. Zvláště, jsou-li mužského pohlaví; neboť ne každý chlap snáší ženský způsob psaní, a u prvotiny nadto lze celkem spolehlivě očekávat spoustu začátečnických chyb... No a teď tu máme jeden právě takový, čerstvě vyšlý, a já slíbil, že ho zrecensuji. Takže, co tu máme?
Má vůbec cenu zaobírat se v současnosti Sherlockem Holmesem – nejslavnějším hrdinou spisovatele sira Arthura C. Doyla? Má vůbec cenu představovat detektivův asi nejslavnější případ, který byl několikrát převeden do filmového podoby, takže jej dozajista všichni znají? Upřímně: má. A opravdu jej všichni znají? Na Doylových příbězích vyrostly nejméně dvě generace, jenže… Ano, je tu slovíčko jenže, představující onen pomyslný háček. Jenže co generace současných čtenářů? Říká jim něco jméno Sherlock Holmes v době, kdy světu vládne Twilight mánie a kdoví jaké další literární ikony?