Harry Dresden, jediný praktikující profesionální čaroděj v Chicagu, by mohl být rád, že živnost konečně šlape bez větších problémů. Jenže najednou se začínají vršit události, s nimiž rozhodně nepočítal.
Řízením osudu Valentin navštíví personální agenturu Hvězdná hodina, kde se za mnoha úsměšků a ironických poznámek nechá z legrace naverbovat do vesmírné armády. Takovým hloupostem přece nikdo nemůže věřit. Jenže život se mu skutečně radikálně změní. Respektive přesně podle slov personalistky – žije rázem životy dva. Který je ale ten skutečný?
Do děsivé, válkou rozervané země se pro Spár vydává družina dobrodruhů, každého přitom sužují vlastní démoni. Pokud artefakt nezískají, zanikne i veškerá naděje na mír mezi lidmi a charry – nemrtvý král vládnoucí Ascalonu se ho však nemíní vzdát a ne všichni si přejí mír!
Tory a její přátelé narazí v Charlestonu na stopu po dávném pirátském pokladu. Viráti se ocitají na nebezpečné cestě plné zákeřných pastí, bezhlavých mrtvol a tunelů zalitých vodou. Poklad ale nehledají jen kvůli dobrodružství… v sázce je osud ostrova Loggerhead. Jejich nadpřirozené vlčí schopnosti mohou být jedinou šancí, jak překonat všechny nástrahy. Po pokladu totiž pátrá i někdo další…
Přežití obyvatel Dožínek padá na bedra trojice bojem unavených mariňáků UNSC a milici tvořenou jejich nezkušenými rekruty. V této nepravděpodobné skupině hrdinů jeden voják nad ostatními vyčnívá – mladý rotný námořní pěchoty jménem Avery Johnson.
Markéta byla tak nějak normální studentkou, ale neboj, milej čtenáři, nebude to ta klasika ve stylu debilních existenciálních trág, kdy mladý (někdy už jenom duchem) autoři řešej vztahy, postmoderní společnost a nejvíc ze všeho sami sebe. Jen dočkej, ono se to rozjede.
Má černé vlasy, nosí černé šaty, dokonce i kolo má černé. Její ruce jsou chladné a z temného starého domu, kde žije se svou maminkou, vychází jen v noci. Nemá žádné kamarádky, je prostě jiná a z toho všeho čím dál tím smutnější. Už 122 let...
"Los Angeles je místem, kam se lidé přichází schovat. Taky jsem se sem přišla skrýt a povedlo se mi to. Nemůžu se vrátit domů, moji příbuzní a jejich spojenci by mě zabili."
M. T. Majar neměla vůbec žádné ambice, nezásobovala nakladatele svými rukopisy, prostě jen chtěla psát pro radost z psaní samotného. A nakladatel si našel ji.