Magický svět, který jen vzdáleně připomíná ten náš, je jevištěm, na kterém Petr Schink rozehrál svoji povídkovou sbírku Století páry. Jeho hrdina, netuctový pistolník van Hauten, se pohybuje, přežívá a bojuje ve světě, plném různých zajímavých udělátek...
Čas je relativní – deset let není příliš dlouhá doba, a přesto to je s trochou nadsázky polovina jedné generace fanoušků science fiction. A právě před deseti lety se na knihkupeckých pultech objevila první kniha z fenomenálního Baxterova cyklu XEELEE.
V našem seriálu jsme postoupili k autorům, jejichž jména začínají písmenem „D“. Není jich pravda mnoho, o nichž se lze zmínit, nicméně dva z nich rozhodně za upozornění stojí.
Platí pochopitelně to, že teď už Tony Stark je Iron Man, celý svět ví, že Tony Stark je Iron Man a my víme, že celý svět ví, že Tony Stark je Iron Man. Tak co ze situace dále vytěžit? Možnosti scenáristů byly omezené, ale přesto mi tentokrát námět přišel značně odbytý, nenápaditý a ne moc dobře do sebe zapadající.
Román Hudba pro Anvilany je jeho třetí knihou a druhým románem; vydalo ho známé a vážené nakladatelství Argo. Autor se již nejednou vyjádřil, že SF je žánr, který je mu blízký („Mám rád autory, kteří nepíší o sobě, takže čtu hodně detektivek a sci-fi.“)
Údajne kyberpunk. Možno je však lepšie nálepkám sa vyhnúť. Je to moderná kniha o ešte modernejšom svete. Generácia vychovaná televíziou a počítačmi našla svojho ľahko čitateľného autora...
Máme 21. století. Zločin se šíří jako mor, kriminalita stoupá a nepřátel veřejného pořádku přibývá. Svět proto potřebuje své hrdiny – někoho, ke komu by mohl vzhlížet v těch nejtěžších chvílích… Přesně to si asi říkali hlavouni nakladatelství Marvel, když se rozhodli obrodit jeden ze svých nejvzácnějších...
Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci technologií, jež zatím fungují jen ve scienc...
Lze jen litovat toho, že Halu Clementovi (1922-2003) – jedná se o pseudonym, pravé jméno autora je Harry Clement Stubbs - vyšel v češtině pouze jeden (byť jeho nejznámější) román a čtyři povídky beznadějně rozptýlené po různých antologiích. Lze-li si totiž představit hard SF Zlatého věku ve své nejryzejší...
Po letech opět můžeme číst nové povídky Jaroslava Veise, které jsou až na nepatrnou výjimku posazeny jasně do SF - ať již prostředím, nebo alternují historii, či motivem. Pro čtenáře, který zásadně neopouští malý rybníček žánru, budou zřejmě překvapením...
Antologie starší české science fiction Vládcové vesmíru je podstatným příspěvkem k poznání dějin žánru science fiction. Pohled zpět je vždy inspirující, jelikož umožní současníkům nahlédnout, že před padesáti nebo sto lety si lidé kladli otázky podobné těm, jaké si klademe i dnes.
V jistém smyslu se stále tísníme kolem táborových ohňů. Vyprávíme si příběhy a přemýšlíme o tom, co se skrývá ve tmě. A pořád to nevíme. Pořád nevidíme dál než tam, kde končí bledá záře mihotavého světla.
Právě vyšlo další číslo české odnože jednoho z nejslavnějších magazínů o fantastice. Opět nabízí více povídek doplněných o trochu prvotřídní publicistiky z per (či spíše klávesnic) našich předních kritiků, autorů a překladatelů. Magazín F&SF je tu zase plný perfektních a čtivých povídek...