I porevoluční vydání Obrázků se tedy stalo jen kompromisem, nicméně co naděláme? S dějinami a jejich „přepisováním“ to bude vždycky těžké, i když ve skutečnosti samozřejmě „přepsat“ vůbec nejdou.
V letech 1971-1975, když jsem byl ještě kluk, uveřejňoval dětský měsíčník Mateřídouška tzv. Obrázkovou kroniku českých dějin, i když... Právě jsem vyslovil jen poloviční pravdu, a ta bývá příslovečně velkou lží. Jak to?