Společně s tím, jak po prvotním otřesu vznikaly ostrůvky obětavé a nezištné pomoci, vzájemné důvěry a ryzí lidskosti, objevovaly se i stíny sobectví, hyenismu a nesnášenlivosti. Často už první den rozhodl, jak bude na určitém území probíhat vývoj, který z obou proudů lidské přirozenosti získá navrch.
Bylo asi půl sedmé, když se technický ředitel Telekomu Jiří Machovec ohlásil na recepci generálního ředitelství v nenápadné budově na Olšanské ulici, šikmo naproti ÚTB. Chvíli to trvalo, než zabezpečil nejhlavnější potřeby technického zařízení a zorganizoval lidi ...
Pavel Rezek se minule rozhodoval, jestli v nastálém zmatku vyrazit za svou láskou nebo za rodiči, přičemž nám představil sympatickou variantu, jak se rozhodnout hodem mincí. Jeho maminka zatím zachránila nebohou sousedku z výtahu a zároveň ukázala, jak hluboce by zmizení elektřiny mohlo naši domácnost vyřadit z provozu. Co bude dál se dozvíte právě dnes...
Naposledy jsme se seznámili s Petrou, Pavlem a otcem Rezkem, kteří se setkali s absolutním výpadkem elektrické energie. Následoval je František Trefa a pan inženýr Machovec, ředitel Telekomu, který jediný vzal věci takové, jaké jsou. V dnešním pokračování do děje vstupují další postavy, a zároveň se osudy hlavních hrdinů pomalu začínají dávat dohromady...
Naposledy jsme se seznámili s Petrou, Pavlem a otcem Rezkem, kteří se setkali s absolutním výpadkem elektrické energie. V dnešním pokračování do děje vstupují další postavy. Určitě se ptáte, co potká v prvních minutách blackoutu je...
V předchozích dílech jsme sledovali osudy obyčejných lidí, kteří stále ještě netušili, že se v příštích dnech naprosto změní jejich životy. Pokud o ně nepřišli již několik minut po osudném pátku 17. dubna 1998 v patnáct hodin šestnáct minut dvaadvacet sekund středoevropského letního času. Kulisy jsou načrtnuty, nezbývá než se ponořit do příběhu samotného...
V předchozí části jsme byli svědky nejrůznějších hrůzných problémů, které by nastaly, kdyby elektrony přestaly vykonávat svoji funkci. Co se dělo dále, se dozvíme na následujících řádcích...
V pátek 17. dubna 1998 v patnáct hodin šestnáct minut dvaadvacet sekund středoevropského letního času (SELČ) zhasl v Paříži na Eiffelově věži světelný panel, jenž oznamoval odpočet do začátku roku 2000. Zbývalo necelých 623 dní.
Dočetli jste román Jana Kovanice Blackout a jste zvědavi, co se stalo potom. Čtenář se na to vždycky ptá, když se mu knížka líbila, a já předpokládám, že i vám se líbila. No, já jsem povolán říci spíše, co bylo před tím, jak knížka vznikla, takže název tohoto doslovu je tak trochu „mimo“ a neberte ho vážně.