Byl pošmournej den a já měl pocit, že se stane něco velkýho. Seděl jsem ve svý kanceláři, nohy na stole, a v ruce skleničku se skotskou.
V tom přišla ona. Zaklepala na dveře, nesměle nakoukla a zamávala na mě tak dlouhýma řasama, že by dosáhly snad až na měsíc. Ženská s velkým Ž. Věděl jsem, že ať bude chtít cokoliv, že jí to přání splním.