RECENZE: Ondřej Neff, Hu! Povídky Dědka Čucháka

Sedm próz Ondřeje Neffa a jeho knihy lapidárně zvané Hu! se hodně často odehrává pod kopulí lunárního habitatu Arkádie, který je tady „u nás“ v realitě jen vysněnou hudbou budoucnosti.

Příběhy o rozsahu takřka čtyř set padesáti stran propojuje desetiletími osvědčená dvojice Jakuba Nedomého a Kazika Pruse, kteří v nich často fungují jako detektivové. Samozvaní. Ryzí detektivky to sice nejsou, ale určitě bych nehovořil o „nečistotě“ žánru, protože premisy vždycky na začátku známe a autor nejde proti nim. Výjimečnost těchto detektivek vyplývá tak do vysoké míry pouze z nadlidských analytických schopností druhého z hrdinů. Pana Pruse. Ten dostal kdysi zásah v boji a nyní je kyborg.

Nehádejme se ostatně nad definicemi, když se tu jedná o chytře vymyšlenou science fiction akčního charakteru, fascinující vize, zvraty, spád a zábavné příběhy plné napětí.

Samotný titul knihy odkazuje na vtipně chabou slovní zásobu Prusovu, který je kyborgem krapet mlčenlivým a citoslovce Hu! patří k minimu slov, která mu - při určitých příležitostech - splývají ze rtů.

Autor povídek (zajisté) ovládá angličtinu nebo francouzštinu, současně má však jako všichni dobří spisovatelé cit pro zvukomalebné momenty jazyka rodného.

To chápu rovněž proto, že mi kdysi v oné souvislosti řekl, co má připraveno k rozvinutí knihy Jeruzalémský masakr motorovou pilou do případného tlustospisu, románu. „Titul Práh bolesti.“ Pěkně znělý titul, dodávám, a sám Anděl nápaditosti asi přenesl Neffovi z mozku do vnitřního ucha název povídky Barrymorův ponor.

V původní verzi se ještě jmenovala Lunární potápěč (2006). A že potápěč? Jako bych až přes dvě vesnice slyšel křičet babičku z Mníšku, když se ptá: „Potápěč nad náma na měsíčku, chlapče? Vždyť tam nejni voda.“

I vzkažme dobré ženě, která právě začala číst sci-fi, že se lze, tedy pokud to umíte, ponořovat rovněž do vln prachu. A například měsíčního. Barrymorův ponor, druhá z detektivek souboru, podobné možnosti aspoň reflektuje. Dojde k záhadnému zmizení odvážlivce-potápěče, a tak se starožitník Kuba Nedomý a „Dědek Čuchák“ (alis věrný kyborg Prus s myslí schopnou geniálních analýz) stanou pátrači. Proč? Protože problém, zda je lunární potápěč na pravdě boží, anebo ještě žije, chceme rozlousknout i my. Protože jsme zvědaví.

Vězte k tomu, že titulní Joseph Barrymore vyvinul specifickou ponorku. Pod povrchem Luny se navíc dá narazit na ještě specifičtější artefakty, a to kvůli tomu nemusíte být starožitník s naprosto regulérní licencí. Některé nálezy pak třeba mohou mít původ u jiné kosmické civilizace; nejen tato Neffova sci-fi povídka nicméně disponuje přesahy k „menšímu“ a lze snad (když to přeženu) doporučit, aby byla například hned zítra a naplno, nahlas čtena pražskému primátorovi.

Na magistrátě sice vše klape, stejně by to ale mohlo sloužit jako lehké, jen šimravé varování.

Oba Neffovi hrdinové možná nepřežijí do dalšího z příběhů, říkáme si, protože se to tu řeže, ale opak je pravdou - a nastávají Prázdniny v mezisvětě. Dáma z roku 2085 vyžaduje ochranu a ta bude možná, ale pro „detektývy“ nepůjde o procházku růžovým parčíkem. Navíc… I na Měsíci budoucnosti budou platit určité zákony a pátrání mohou oproti nim být poněkud na překážku. Nebo někdy. Zákony například dostatečně nepředpokládaly organizace, jako je zdejší Enigma, která se nijak neštítí dělat pokusy s chudáky. Což je i sociální aspekt. Čtenářsky podstatnějšími, a to v celé knize, se nicméně stávají bytelné, děsivé a naprosto neimaginární PŘEKÁŽKY vršené před Kubu Nedomého, či „mazané“ všude okolo něj, třeba když se pohybuje záludnými chodbami. Anebo i pouze nad měsíčním povrchem. Jde o nebezpečenství vždy zatroleně fyzická anebo odpor vzbuzující, on ale jednak umí bojovat, jednak má problémy analyzujícího kyborga. Obyčejně je Prus na dosah.

Jádrem vprostřed svazku Hu! je próza s titulem Laický pozorovatel. Současně jde o jádro původní verze románu Ultimus (jehož recenzi autorovi dlužím). Ultimus, kniha odehrávající se v kriminále na Luně, fakticky vznikal (a byl opakovaně odkládán) po desetiletí, přičemž kus napsaný v letech osmdesátých je dodnes jeho fungující součástkou. I variant měl román několik. Z jedné zformoval Neff detektivku o Laickém pozorovateli, která se odehrává v zábavním, ale policií nepříjemně prolezlém habitatu Alhambra. V kopulích, pod kterými bouří hormony na samém konci 21. století, kdy bude přirozená smrt leda něčím se konajícím výjimečně.

A pokračujme. Velikán britského původu Arthur Charles Clarke vymyslil kdysi slavnou povídku Hlídka (1948, česky poprvé 1962) a nebylo od Ondřeje Neffa, jemuž tehdy byly tři roky, pražádnou drzostí, když k ní v této kotlině - míle a míle vzdálené Srí Lance - připojil na přelomu tisíciletí dva další příběhy Hlídka 2 a Hlídka 3.

Hlídka 2 se v Hu! objevuje minimálně ve čtvrtém vydání a jejím hrdinou je i syn jistého prospektora Hurda, přinášející do měsíčního starožitnictví roku 2123 titulní, snad i mírně vražedný OBJEKT, objevený v jednom měsíčním kráteru jeho tatínkem.

V Hlídce 3, která se odehrává později, se již Enigma stala segmentem tzv. Císařských galaktických sil a Kuba má s přítelem Dědkem - někdy v roce 2185 - zkoumat i další exemplář titulního objektu.

Jak asi víte, jedná se o v jádru prostou myšlenku, dle které by vysoce vyspělá civilizace mohla obdržet od některé z podobných „hlídek“ signál v momentě, kdy se lidstvo dostatečně „probere“ ze skutečného i pomyslného neandrtálství.

Kukaččí vejce, další z povídek knihy, je o inteligentním Stromu a prvně byla zveřejněna již v Neffově Pravdě o pekle (2003). Oproti ostatním pěti textům z Hu! pracuje s podstatně výraznější nadsázkou a lze ji, jak si všímá autor sám, označit za nejhumorističtější kousek celého Arkadského cyklu.

Ryze pro svazek Hu! vznikla jen úvodní detektivka Stopy v prachu, čtyřicet stran napětí okolo vraždy André Blanquarda, kdysi výrobce Miagiho motorů, v nichž se hmota stává energií. Nicméně se mrkněme na novou Neffovu knihu s nadhledem a připomeňme si, že živou vodou na literární aktivitu dokonce i autorů, kteří si to nikdy nepřipouštějí, bývají časopisy plus antologie. Ty ještě naštěstí vycházejí, a kdo ví, zda by některé části epopeje o Jakubu Nedomém vznikly, nebýt Ríšovy Ikarie. A nebýt sborníků jako Space opera 2018, Hvězdy české sci-fi (2010) či Orbitální šerloci (2006). I tak se, řekl bych, provádí „nakopnutí“ spisovatele, přičemž nejde o unfair fotbalový bodyček, ale fair pobídky.

Na Hu! (zaklepáváme) volně naváže sbírka s druhou sedmicí próz, odehrávajících se opět na Měsíci; i když se zdá, že tři z těch povídek Ondřej Neff dosud nenapsal. Respektive na nich teprve pracuje uvnitř mysli, pokus se tam samy nerodí a dál nekonstruují. Celkem se má počet příběhů Arkadského cyklu (vedle píše Neff cyklus románů z Marsu) těsně přiblížit dvacítce, poněvadž mezi ně patří vedle Ultimu ještě čtyři další obsáhlé romány Měsíc mého života, Rock mého života, Hvězda mého života a Reparátor. Cyklus přitom vstřebávejme v plynoucím v něm čase, takže by se fantastovo proroctví teoreticky mělo začít naplňovat už napřesrok. Právě roku 2023 totiž podle vize vyvine fiktivní firma Virgin zmiňovaný motor vytvářející energii konverzí hmoty a ekonomická praktičnost stroje konečně poskytne šance levné dopravě mezi Zemí a Lunou.

Součástí Neffem odvážně načrtávané budoucnosti jsou však i šedesátá léta našeho století, kdy začneme být klonováni a vznikne ILUZÍN. Jakési filmy, které se budou vašeho vnímání zmocňovat víc než stoprocentně a drogově, když vám svedou předat reálné emoce herců. Herců schopných je někdy prožívat lépe než vy sami.

Co dodat? Ehm. Některé segmenty oficiální literární kritiky dneška si úplně nevědí rady s - úplně jinačími - segmenty Neffova díla. Anebo i děl několika jeho výrazných souputníků, mezi něž například patří František Novotný. Neffovy romány z Měsíce a z Marsu sice tito bohemisté nezavrhují, na to jsou moudří dost, ale odsunují je jaksi automaticky do ghetta.

To proto, aby ty divy nerušily jejich kruhy; jenže kruhy českých kritiků byly vykrouženy mimo exaktní vědy, mimo nové technologie a snad i mimo let času. Dávno. Doba se ovšem mění a odsunování science fiction se badatelům v budoucnosti vymstí. Odhaleni budou v tomto směru jako troubové, co ohrnuli ret i nos před jedním z klíčových proudů písemnictví.

Hu! Povídky Dědka Čucháka
Ondřej Neff
Ilustrace: Karel Jerie
Nakladatel: Mystery Press. Praha 2022.
Počet stran: 472 stran
Cena: 399 Kč