Projekty (s dětmi): Booknook, diorama do knihovny

Článek od: Petr Simcik - 16.07.2021

Booknooky jsem poprvé našel na Pinterestu. To je taková ta sdílecí sociální síť na obrázky, která se u nás nikdy úplně nechytla, ale občas se pro inspiraci víc než hodí. Každopádně, bylo to někdy před pěti lety a pak jsem na ně na dlouhou dobu zapomněl. Moje pokusy s krajinkami pro papírové modely mě ale dovedly na Youtube kanál NerdForge a ten jednoho dne publikoval právě tvorbu booknooku Příčné ulice a já si řekl, že tohle musím mít taky. Problém byl, že slečna youtuberka má úžasnou dílnu a velký rozpočet – kombinace 3D tisku a světel ovládaných počítačem Arduino něco stojí, a tak jsem zapojil svůj druhý koníček – hledání levných řešení. Nakonec jsem uliček vyrobil víc, konkrétně osm, a tak vám postupně nabídnu dva návody. Jeden opravdu levný s materiálem kolem pěti stovek. Další dražší v hodnotě cca 1500–2000, a následně můj projekt Vault 77, na který jsem použil materiál přebývající z kouzelnických projektů.

Co budeme / můžeme potřebovat?

  • Karton – cca 1 až 2 krabice
  • Sirky, normální i krbové
  • Košík od jahod a plochá párátka * (fakt se vyplatí zainvestovat a koupit 2 plátky balzy za cca 200Kč je s tím o 80 % míň práce, když to porovnám s prvním projektem)
  • Čtvrtky
  • Lepidlo herkules * (doporučuji červené Herkules Expert Bauhaus kolem 150 korun)
  • Lepidlo vteřinové * (lepší je gelové)
  • Tavicí pistole + tavné lepicí tyčinky (hodně)
  • Topenářské konopí / koudel
  • Jedlou sodu
  • Tenký drát na poutka *(lze koupit hotová v tvořilce)
  • Fólie na vysvědčení, tvrdší obal na sešit (okna)
  • Akrylové barvy (černá, bílá, červená, modrá, žlutá) (cca 250 Kč), černé a bílé opravdu hodně *( Primo 300ml za 139Kč)
  • Bižuterie (sova, čarodejnice, nůžky, kniha ... spousta se najde na tvorilka.cz 9 15 Kč kus )
  • Pastelky, akvarelové pastelky – něco na kreslení vnitřku
  • Vánoční řetěz s malými led diodami (20 30 ks mají i s časovačem za 99 Kč na Alze i jinde)
  • Styrodur – polystyren bez bublinek * (vyplatí se, ale není nutná řezačka na polystyren) nebo polystyrenové podhledy * (výborné na tenké zdi, ideálně ty jemné bez bublin, mají podobné vlastnosti jako ten styrodur)
  • Modelářské posypy – tráva / hlína a tak (dá se nahradit čajem, pískem)
  • Šídlo / nůžky / nůž na koberce / štětce, tužku * (štětce jsou super Spoko, šedé syntetické cca 49 Kč kus vydrží dlouho a drží tvar. )
  • Šišky z břízy na podzimní listí
  • Velmi hrubý šmirgl papír
  • Překližkovou / dřevěnou / pevnou desku na "krabici" / lze nahradit i stěnou z banánové krabice – trojvrstvý karton

Volitelně

  • pinzeta
  • mikrovrtačka
  • kůru jehličnatých stromů – smrk / borovice
  • velmi jemný šmirgl papír

Takže hurá do práce. Levná varianta počítá s nějakou základní výbavou, jíž máte doma, ale jinak si vystačíte s minimem prostoru i materiálu, který musíte nakoupit. Pokud se podíváte na seznam materiálu, většinu věcí lze sehnat "zadarmo", a co nejde, u toho jsou orientační cenovky, přičemž to, co je tučně v závorce, je postřeh, dobrá rada, kterou nemusíte brát nutně na zřetel.

1) Plánování

Předně si musíme naplánovat, jaký rozměr by ten náš booknook měl mít, a podle toho pořídit desky na krabici. Buď to, anebo hotovou krabici, která se dá pořídit na Etsy.com v mnoha variantách a cenách. Každopádně, já jsem zašel do hobby marketu a nechal si nařezat dva kusy překližkové desky 23 x 23 a dva 12 x 23. Deska jde jak lepit Herkulem, tak sešroubovat šrouby, což sice vyžaduje vrtání, ale zase umožňuje provádět opravy již hotové ulice.

Na papír jsem si pak na předem daný rozměr rozvrhl, jak to bude... ne :). První pokus jsem si skutečně neplánoval a vrhl se do toho naprosto po hlavě. Nakreslil jsem si rozvržení světel a oken a pak už improvizoval. Ale vhodnější bude jít tou složitější, ale lepší cestou. U druhého pokusu jsem si nejen nakreslil domy tak, jak budou, napsal si rozměry a rozmístění světel, ale navíc jsem si i udělal modýlek z papíru, abych viděl, jak to bude vypadat a jestli mi tam budou jednotlivé části pasovat. Tahle "zbytečnost" je fajn jednak proto, že dostanete přesnější rozměrovou představu, ale také můžete naplánovat vnitřek budov nebo umístění baterek k osvětlení. Papír nebo alespoň nákres na desky, z nichž budete skládat krabici, vám ale hlavně napoví, jak by měla být veliká okna a jejich rozmístění. To můžete udělat i v dalším kroku, ale už trochu řežete do živého.

2) Stěny

Při první stavbě jsem použil méně komfortní styrodur. Styrodur se prodává v deskách, které jsou tak tlusté, že prostě budete muset krájet, řezat a spojovat. Pokud máte stolní řezačku na styrodur, směle do toho. S nožem to také jde, ale dostanete menší části a budete muset víc experimentovat, což ale není úplně na škodu. Protože jsem řezačku neměl a styrodur jsem měl nařezaný na kusy cca 12 x 100 x 3cm, hodně jsem experimentoval. Skládal jsem různě tlusté části, mohl jsem – respektive musel vytvářet různé úhly, aby k sobě díly seděly. Díky tomu jsem ale dostal podle mě lepší dojem z křivolakosti uličky než při stavbě druhých, čistších uliček z polystyrenových podhledů. Styrodur je lepitelný červeným Herkulem, ale nic nezkazíte ani tavnou pistolí, jen pozor, spíš ze zadní strany a v malé vrstvě, protože styrodur nemá rád vysoké teploty.

Jednotlivé stěny jsem poslepoval, vyrýsoval cihly hrotem kružítka, vyřezal díry po cihlách a rozvrhl a vyřízl okna. Na texturu cihel jsem použil velmi hrubý brusný papír, kterým jsem na stěny tlačil, rozhodně s ním nepohybujte! Když máme rámcovou představu, jak jednotlivé stěny budou vypadat, můžeme se vrhnout na okna.

3) Okna

S okny je největší piplačka. Lidé, kteří dělají booknooky zakázkově, většinou použijí 3D tiskárnu nebo laserovou řezačku. Já jsem ani jedno neměl a ani mít nebudu, protože můj pracovní prostor je velikosti A3 a víc ani ťuk, takže jsem se vrhl do krájení a lepení sirek a párátek. Dlouhé krbové zápalky jsou ideální materiál na rámy oken i dveří, dobře se krájí nožem na koberce, jsou dostatečně dlouhé a dobře se díky materiálu lepí Herkulem. Na menší části oken jsem použil plochá párátka a na větší plochy se mi osvědčily rozebrané košíky od jahod. Jsou z několika vrstev plochého lisovaného dřeva a jsou ideální na stříšky, okenice, výplně dveří apod. Samozřejmě pokud máte stovku či dvě navíc, zapomeňte na provizorní řešení a kupte si tenkou balzu. Tohle je jedna z věcí, které se vyplatí na 500 % a ušetří většinu vztekání a leckdy i říznutí. Kombinace sirek a balzy je na ruční práci ideální. Nebojte se jisté neopracovanosti sirek, protože po nabarvení tím spíš vynikne dřevěná textura. Ano, není to úplně realistické, ale o to nám nejde. Tvoříme magickou uličku do knihovny, ne přesný model. Pokud přesto budete chtít větší realističnost, nic vám nebrání strávit několik hodin navíc s jemným brusným papírem. Co se týče rozvržení vnitřního žebrování oken, tam jsem postupoval čistě odhadem. Vždy jsem slepil celý rám, jenž byl pečlivě naměřený tak, aby mírně překryl díru, kterou jsem pro okno vyřízl (měl by být po vnějším obvodu větší než ona díra, protože ho budeme lepit na stěnu, ale zároveň po vnitřním obvodu menší, jelikož do něj vlepíme ještě "sklo"), počkal, až zaschne, a pak vlepil nejdelší díly žebrování. Když zaschly i ty, pomocí pinzety jsem tam nalepil i ty krátké výplně. Rozměrově jsem je odhadoval. Jistá nepřesnost není na škodu a větší množství lepidla překrje barva. Původně jsem je lepil vteřiňákem, ale leze to šíleně do peněz a červený Herkules udělá stejnou službu. 

Vitríny jsou trochu složitější, ale nikoli moc. Docela se mi osvědčilo vyřezat jejich půlkruhovou, obdélníkovou část – takový půdorys – z tvrdého kartonu místo dřeva jelikož je to méně pracné, ale ani dřevěná varianta nevadí, zase se to lépe opracovává brusným papírem.

4) Hrubá stavba

Je čas to zkušebně dát dohromady, nasázet na sebe okna a stěny a zjistit, kde to sedí a kde ne. Pokud to všude sedí, gratuluju. Jinak je čas na řezání a lepení – ideálně stěn.

Teď když víme, že všechno sedlo a zaschlo, dal jsem okna zase pryč a potřel spoje a okolí Herkulem a zasypal vrstvou jedlé sody. Po zaschnutí jsem zbytek oklepal na papír pro další využití a k očištění jsem použil i hustý jemný štětec. Zas by to nemělo vytvořit úplně souvislou vrstvu. Takhle to nijak krásně nevypadá, ale až na to přijde krycí barva, textura bude fajn.

Okna a stěny pak barvím zásadně zvlášť. Vybírám kontrastní barvy, stejně je pak zašpiním. Nebojte se ani bílých oken, protože pak je zapatinujeme. Každopádně jde o to, jak moc chcete mít uličku magickou a podle toho volte barvy. Pokud věříte, že příčná ulice byla jen z červených cihel jako každá jiná mudlovská, klidně si připravte jen červenou. Každopádně ještě než se pustíte do barvení na finální odstín, všechno musí jít do černé a ideálně i ve dvou vrstvách. Proč? Protože pak krásně vystoupí textura cihel na stěnách i dřeva v oknech. Také to zabrání světlu, které produkují LED diody, prostupovat stěnami jinde, než kde chceme. Nechte černou pořádně zaschnout a můžete se pustit do dry brushe neboli barvení na sucho. Tahle technika se dá najít pod názvem "dry brushing" kdekoli na youtube a opravdu mi pomohlo nějaké to video nakoukat a pochopit, jak ty barvy vrstvit a jak moc štětec namáčet / sušit. Jde o to, že si namícháte barvu a pak štětec na pijáku, toaleťáku, novinách apod. prakticky odbarvíte do sucha, aby zanechával jen velmi jemnou nesouvislou stopu. Takto suchým štětcem pak jemně, ale rychle přejíždíte přes barvenou stěnu nebo okno, skálu, cokoli. Štětec barví hlavně vystouplá místa a tím vzniká textura. Není na škodu namíchat například hodně tmavou červenou, provést barvení a následně po zaschnutí to zkusit ještě jednou ještě sušším, ale světlejším odstínem. Tahle technika za sebou nechává opravdu hezky texturované povrchy nehledě na to, že pak nevypadají špatně ani odstíny, které byste jinak považovali za nepatřičné – fialové a zelené cihly? Ano, proč by to nešlo. U oken postupujte podobně, jen nakonec se vyplatí ještě suchým štětcem jemně přejet hrany, aby vystoupily.

Špičatá střecha na Ollivanderově krámku je v tomhe případě z jednotlivých papírových tašek nalepených na pevný kužel ze styroduru a barvená je stejným stylem jako stěny. Výhodou takového přístupu je vysoká pevnost. Pokud se vám ale nechce dělat kužel ze styroduru, lze ho vyrobit i dutý z papíru.

Nakonec, až vše pořádně doschne, můžete dolepit okna, protože s těmi už se hýbat nebude. Jediná výjimka jsou okna s jiným půdorysem, jako jsou výlohy, protože do nich se vyplatí před nalepením vložit sklo a zafixovat ho tavnou pistolí za sloupky tak, aby lepení nebylo vidět.

5) Zdobení a kompletace

Teď byste měli mít praktikcky hotovou stavebnici o několika málo dílech. Máte nabarvené stěny s nalepenými okny, části krabice, na kterých je nakresleno, kudy povedou dráty. Stačí to nějak dozdobit a dát dohromady. Předně, teď už je fajn si připravit finální krabici a osvětlení. V tomhle případě máme tenké stěny, které slepím tavnou pistolí k sobě a světla budou nalepená na nich. Aby se mi tam vešla, nalepil jsem na stěny výztuhy, které budou držet celé stěny na místě a v místech oken nalepím vnitřek pokojů. Můžete jít několika směry. Mnoho tvůrců si pokoje nakreslí v počítači, příadně jim stačí vystřihnout texturu. Například texturu knih, fotku restaurace, obchodu zevnitř. To jistě jde. Nebo, protože se mi nechtělo tisknout, můžete vzít do rukou fixy a pastelky a celé vnitřky si namalovat. Mohou zůstat klidně i černobílé nebo jen vystínované. Nebojte se, že něco pokazíte, protože ono to stejně nebude vidět nijak moc.

Když si otočíte stěny zadní stranou, můžete na ni nalepit skla z fólie zbývajících oken do mezery mezi rámem okna a výřezem pro něj. Opět nenápadně zajistit tavnou pustolí.

Může se stát, že jste si někde naplánovali šikmé stěny – potom se vyplatí pokoje udělat trochu jako malé diorama. Tedy vyrobit nábytek, svítící svíčku nebo lampu a podobně. Tím se dostáváme ke zdobení – samotná ulice se totiž neskládá jen z holých zdí, ale měli bychom vytvořit něco do vitrín, vývěsní štíty, možná i povalující se truhlice, sudy a kotlíky. Je na vás, jak moc bordelu by měla ulice obsahovat, ale je fajn, když tam nějaký je. Nabízí se také košťata, jsme přeci v kouzelnickém světě. A knihy, to samozřejmě. Na tyhle drobnosti lze využít například korkové špunty, různé staré přívěsky, knoflíky. Koště uděláte nejlépe ze sirky a koudele omotané nití. Pokud se vám nechce kupovat například přívěsek nůžek na vývěsní štít krejčovského krámu, můžete improvizovat a použít zavírací špendlík a miniaturní papírovou špulku vyrobenou z uříznutého brčka nebo uchošťouchu. Tady není ani tak potřeba masivně nakupovat přívěsky jako použít fantasii. Samozřejmě třeba taková miniaturní sova se vyrábí blbě, ale jde to. Další, co takové ulici dá punc nějaké reality, jsou třeba plakáty hledaných kouzelníků nebo hromádky navátého listí. Takové modelové listí lze skvělě nasimulovat z rozdrolené suché březové šišky. Jak štíty navěsit do ulice, se můžete podívat na obrázky kolem. Každopádně výroba takového vývěsního štítu je velmi podobná výrobě okna. Stejně tak třeba výroba venkovní knihovny či krabice na zlevněné knihy. Taková truhlice na zlatonku a famfrpálové míče vznikne raz dva z rozříznutého korkového špuntu. Stejně tak jako sud. A pokud budete chtít mít venku svítící svíčku, obalte LED diodu do papíru a zatavte ji tavnou pistolí.

Poslední částí, kterou ještě nemáme, je chodník. Ten, který jsem udělal u první uličky, berte s rezervou, protože v reálném životě by byl téměř neschůdný, ale v osvětlení žlutých diod vypadá opravdu dobře. Nakrájel jsem styrodur na malé kousky, jednotlivě jsem je oválel na šmirgl papíru, abych jim ztupil hrany a dodal texturu. Pak jsem si cvičně sestavil obě stěny a postupně je umístil do neslepené krabice. Obtáhl jsem si je tužkou, abych věděl, kam chodník lepit a pak je tam postupně nalepil tavnou pistolí. Když byly všechny na místě, přebarvil jsem je černou a pak suchým štětcem bílou. Pokud máte takhle děravou dlažbu, určitě se na ní uchytí nějaká ta tráva. Trávu jsem udělal z koudele vykoupané v zelené barvě, kterou jsem natlačil do kapky Herkula v mezeře mezi kostkami. Jemný zelený lišej na kostkách se dá buď nabarvit zeleným suchým štětcem, nebo ho obstarat jemným popraškem modelářského posypu.

Jakmile máte hotovo, už stačí jen sestavit a nalepit stěny domů na stěny krabice a pak krabici sestavit, sešroubovat či slepit. Někteří krabici lepí dohromady z jedné strany jen stříbrnou páskou, aby šla jednoduše rozebrat. Každopádně měli byste mít hotovo. Stačí strčit baterie do řetězu, zapnout a zasunout mezi knihy... Malý magický svět vás bude těšit, kdykoli kolem něj projdete.
 

Komentáře

Ze styroduru se v modelařině (hlavně železniční) dělá kde co, hlavně skály, dlažby a kamenné stěny. Vzorek se vytlačuje tupou stranou příborového nože, nebo vhodnou planžetou (v závislosti na měřítku). Co se týká pálených střešních tašek, míchám na ně červenou barvu s práškovým patinátorem "cihla" (patrně skutečná cihla namletá hodně na jemno). Po sestavení pak hrany tašek obtáhnu černým či hnědým lihovým fixem a dojem celkové zašlosti vytvořím nátěrem hnědým lihovým mořidlem a "špinavým lakem" namíchaným z různých práškových patinátorů a naředěného akrylového laku (před každým použitím protřepat).

Přidat komentář