RECENZE: Anthony Ryan, Královna ohně (Stín krkavce #3)

Článek od: Petr Čapek - 12.12.2016

Jedna z nejlepších fantasy sérií posledních let se dočkala svého konce. Anthony Ryan zakončuje Královnou ohně celou trilogii Stín krkavce. Fanoušci se tak mohou opět ponořit do fascinujícího a drsného příběhu, který uhranul čtenáře po celém světě. Na oslavné ódy opěvující celou sérii i samotný závěr je však prozatím brzo. Úplné zklamání se sice nekoná, s čistým štítem však Královna ohně neodejde.

Anthony Ryan se touto sérií nesmazatelně zapsal do análů světové fantastiky a po právu patří mezi nejvýraznější současné autory, které můžeme v tomto žánru najít. Za svou oblibu vděčí především prvnímu dílu série Píseň krve, který přišel jako blesk z čistého nebe a který kritici často označovali za jeden z nejlepších debutů roku. I v druhém díle se autorovi podařilo zachovat vysokou kvalitu, i když se zde již našlo pár výtek. Toto tvrzení ostatně platí i pro závěr celé trilogie Královna ohně. Ta má rozhodně co nabídnout a drží si vysokou literární kvalitu, na druhou stranu zde najdeme také pár věcí, které celkový dojem trochu kazí.

Píseň krve se prakticky celá točila okolo Vélina al Sorny,  tehdy mladého novice v řádu bránícím Víru, později lorda královy armády. Pán věže byl v mnoha ohledech jiný. Jednak za to mohlo větší množství hlavních postav, jejichž příběh jsme sledovali, a jednak i neustálé boje a mocenské tahanice, při nichž Spojené království podléhá náporu Volarů. Královna ohně se tak vcelku pochopitelně točí okolo snahy vrátit úder Volarům a navrátit Říši Královně. Tomu mají dopomoci staré známé postavy, se kterými jsme se setkali v předchozích dílech…

Pokud se však těšíte, že Vélin opět dostane více prostoru, budu vás muset zklamat. Co se týče rozvržení, autor více méně pokračuje ve stejných kolejích, jako tomu bylo u druhého dílu. Na jednu stranu je to pochopitelné, díky několika dějovým linkám může Ryan do větších podrobností rozvíjet samotný příběh a ukázat ho i z odlišných pohledů. Na straně druhé nemají jednotlivé postavy tolik prostoru, aby vám přirostly k srdci. Navíc se nedá ubránit pocitu, že některé pasáže jsou pouze pomyslnou vatou, která má vyplnit hluchá místa.

Těch je zde na rozdíl od předchozích dvou knih trochu více. než je milé. Nejednou se tak přistihnete u myšlenek, že byste nejraději tu či onu pasáž úplně přeskočili. Ostatně, o moc nepřijdete. Vše je rozvláčnější a samotný příběh se ukrývá za horou zbytečných detailů. Jakoby autor v závěrečném dílu ztratil Stín krkavce náboj, který nás u předchozích knih hnal neúnavným tempem kupředu. Královna ohně tak může místy působit chladně až odtažitě a vám bude v podstatě jedno, co se bude dít dál…

Abychom jen nehanili, po jazykové stránce se stále jedná o naprosto výbornou knihu. Ostatně, kdybychom ji hodnotili jako solitér, vysloužila by si bezpochyby daleko vyšší hodnocení. Stále zůstává perfektně vykreslený svět i postavy, které budete buď milovat, nebo nenávidět. Bohužel ve srovnání s předchozími dvěma díly se jedná o mírné zklamání. To, co by mělo gradovat velkým finále, se nekoná a nám tak mohou zůstat jen oči pro pláč.

Královna ohně rozhodně není špatná kniha, má světlé okamžiky i co nabídnout. Bohužel v očích fanoušků ji budou srážet přehnaná očekávání a zbytečně rozvláčný děj. Jako celek však působí Stín krkavce opravdu výborným dojmem a Královnu ohně byste tak určitě neměli minout. Když pro nic jiného, tak alespoň proto, abyste se dozvěděli, jak Anthony Ryan své epické vyprávění zakončil.

Královna ohně
Ryan, Anthony
Nakladatel: Host
Překlad: Jakub Kalina 
Rok vydání: 2016
Počet stran: 688
Cena: 429 Kč 

Přidat komentář