Rozhovor s Kevinem Hearnem
Článek od: Jan Křeček - 18.05.2015
Milý drsňák s rozčepýřeným plnovousem, věčně rozesmátý a přirozeně přátelský. Nikdy jsem ho neviděl se zamračit – ale viděl jsem ho asi na dvě hodiny, takže to nemusí nic znamenat. Ať už je to jakkoliv, jedno je jasné: do České republiky zavítal Kevin Hearne, autor Kronik železného druida.
Že jste o tom ještě neslyšeli? Tak si to sežeňte! Vtipná akční jízda napříč světovými mytologiemi, v hlavní roli dva tisíce let starý druid Atticus. Ale v klidu, vypadá na jednadvacet. Nestačí vám to? Dobře: Atticus má psa Oberona, později učednici Granuaile, spoustu známých mezi božskými entitami a sklon přimotat se k problémům. Jednou jsou to keltští bohové, podruhé čarodějnice, potřetí Thór, upíři, vlkodlaci nebo Artemis. Na cokoliv si vzpomenete. Stále čekám, kdy přijde Cthulhu. A pokud vám nestačí ani tohle: první díl se jmenuje Prohnaný. Druhý Proklatý. Budiž. Jenomže pak to přijde: Praštěný. Lze si nezamilovat knihu, která se sama žánrově definuje už názvem?
Kevin Hearne přijel do Evropy na miniturné, zastavil se v Polsku, Německu a u nás, konkrétně v Praze a v Brně. Nevím, jak to vypadalo v Praze, ale v Brně byla nesmírně příjemná atmosféra podpořena dotazy a živým zájmem publika. Za pomoci překladatelky se návštěvníci i autor výborně bavili – a po společně strávených takřka třech hodinách (včetně autogramiády a focení) se dostalo i na tento rozhovor pro Sarden.
Jak si užíváte pobyt v ČR?
Kevin Hearne: Miluju to tady! Je to skvělé! Užil jsem si umění a architekturu v Praze a plánoval svou další knihu, šestnáctá kapitola osmé knihy se bude odehrávat v Praze, takže jsem kvůli tomu zkoumal lokace. Taky jsem si užil jídlo... a pivo, metro... bylo to příjemné.
Na webových stránkách píšete, že vás ovlivnil superhrdinský komiks, Star Wars, Vyhoďme ho z kola ven... ale studoval jste angličtinu1. To znamená hromadu klasiky. Máte nějaké oblíbené autory nebo knihy z toho, čemu říkáme „klasika“?
Z americké klasiky toho bude víc. Měl jsem rád Velkého Gatsbyho od F. S. Fitzgeralda pro ten styl, jeho próza byla překrásná. Měl jsem rád Hemingwaye, protože je sranda dělat si z něj srandu, a hodně jsem si užil Jako zabít ptáčka od Harper Leeové. Tohle jsou všechno američtí klasičtí autoři. Potom jsem, samozřejmě, měl rád Shakespeara, a pořád mám. Objevuje se to i v mých textech. A taky poezii T. S. Eliota.
Objevují se někteří z těchto autorů, kromě Shakespeara, ve vašich knihách?
Ano, objeví se T. S. Eliot, stejně tak Walt Whitman, americký básník, oblíbený spisovatel Granuaile, která ho často cituje v pozdějších knihách. A pak, nedávno, mě začala fascinovat poezie polské básnířky Wislawy Szymborské. Je úžasná. A anglický překlad je celkem dobrý. Ale vím, že v polštině je, samozřejmě, ještě lepší, takže když jsem byl v Polsku, někteří z mých polských čtenářů mi četli poezii Szymborské. Je skutečně překrásná.
Kteří autoři současné fantastiky patří k vašim oblíbeným?
Mám rád tvorbu Neila Gaimana a co se týče městské fantasy, líbí se mi série Prospero's War2 Jaye Wellsové, píše úžasné, zábavné knihy. Taky se mi líbí My Life as a White Trash Zombie3 od Diany Rowlandové. A ještě Dead Things4 Stephena Blackmoora a Blackbirds5 od Chucka Wendiga. A už brzy, v říjnu tohoto roku, si každý musí přečíst Wake of Vultures Lily Bowenové.
Jakou mytologii máte nejraději?
Jakou mám nejraději? Mám docela rád irskou mytologii, protože se inspirovala jinými mytologiemi a užívá je rovnoprávněji. Oceňuji, že ženy jsou v irském panteonu rovny mužům, zatímco v mnoha dalších nejsou bohyně tak mocné jako bohové. To je něco, čeho si na irském panteonu vážím.
Co takhle pokus o napsání vlastní mytologie – jako Tolkien a další? Protože vy mícháte mytologie různých národů. Přemýšlel jste o tom?
No, svým způsobem mají moje knihy vlastní mytologii. Rozvinul jsem ideu druidů docela dost nad rámec toho, co o nich říká historie. A potom myšlenka propojení všech náboženství, respektive tvrzení, že všechna náboženství jsou si rovna. To není čistě má myšlenka, ale trochu jsem ji rozvinul. Víc než někteří, méně než jiní...
Přemýšlíte o tom, že byste napsal něco úplně jiného?
Ano. Už na to mám i smlouvu. Budu psát epickou fantasy trilogii nazvanou The Seven Kennings a první díl, nazvaný The Plague of Giants, vyjde příští rok6.
Dobrá, ale tím „něčím úplně jiným“ jsem myslel něco úplně jiného – jako poezii, něco ze skutečného světa, něco, co se stane dalším Fitzgeraldem nebo Hemingwayem, abychom si z toho mohli dělat srandu.
Nic v tradičním literárním poli, to, co mám na mysli, je spíš přechod od městské fantasy k epické fantasy.
Mám taky pár divných otázek. Je to v pohodě?
Prosím!
Měl jste v dětství nějakého oblíbeného plyšáka?
Oblíbeného plyšáka?! Když jsem byl malý, měl jsem plyšového medvěda. Jmenoval se... myslím, že se jmenoval Wilson... ne, ne Wilson. Nějak jinak. Ale začínalo to na W. Ztratil jsem ho, když jsem se přestěhoval, a to bylo moc smutné. Ale mám... ááá, už vím to jméno! Pemberton! Měl jsem plyšového medvěda jménem Pemberton. Na dlouhou dobu se má žena zbláznila do sbírání plyšových medvědů. Takže jsem musel mít vlastního plyšového medvěda, protože... jsem její muž (smích).
Jak jste přišel na nápad nechat si narůst tak úžasný plnovous?
Víte co – prostě se neholíte. Není to (smích) žádný úžasný nápad, není třeba mít moc speciálních schopností. Prostě se vzdáte holení a úžasný plnovous se objeví sám. Nemám ponětí, k čemu je to vlastně dobré, nikdy předtím jsem si to narůst nenechal.
Četl jsem, že máte rád mantikory7. Jakou bájnou bytost nebo zvíře byste chtěl mít doma? Protože mít doma mantikoru, to by asi bylo trochu nebezpečné, že?
Jo, to by bylo (smích). Jo, mantikora doma, to by byl hodně špatný nápad. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel – mít bájnou bytost jako domácího mazlíčka. Myslím, že bych žádnou nechtěl, asi by to dělalo víc potíží, než aby to stálo za to. Možná selkie8 – jen jednu znát, možná s ní občas zajít na pivo, to by bylo boží. Ale nechtěl bych domácího mazlíčka nebo něco takového.
Existuje nějaká otázka, kterou jste vždycky chtěl odpovědět, ale nikdo se vás nikdy nezeptal?
Ehm... ne. Jen tak z hlavy nevím o ničem, o čem bych chtěl mluvit. Omlouvám se, nemám odpověď na tuhle otázku.
Chtěl byste dodat něco na závěr?
Děkuji – všem, kteří čtou mé knihy. A děkuji, že vás zajímají druidové a myšlenka náboženské smířlivosti spíše než jen náboženské tolerance. Věřím, že každý se snaží najít vlastní spásu, svůj vlastní způsob, jak se stát lepší lidskou bytostí, a každý způsob, jak to udělat, by měl být přijat a oceněn všemi ostatními. A to je vážné téma mých knih.
2První kniha vyšla r. 2014, do češtiny zatím nepřeloženo.
3Zatím čtyřdílná série, první díl vyšel r. 2011, pátý se chystá na říjen 2015. Do češtiny zatím nepřeloženo.
4Vyšlo r. 2013. Do češtiny zatím nepřeloženo.
5Zatím třídílná série se souborným názvem Miriam Black. První díl vyšel r. 2012, do češtiny zatím nepřeloženo.
6Pokud ovládáte polštinu, je o tomhle něco málo zde: https://gexe.pl/ksiazki/art/4705,wywiad-z-kevinem-hearnem.
7Viz https://henryherz.wordpress.com/2014/08/20/interview-with-iron-druid-urban-fantasy-series-author-kevin-hearne/.
8Že nevíte, co je selkie? Taky jsem si to musel dohledat... Je to bájná bytost ze skotské, irské a faerské mytologie, napůl člověk (na souši) a napůl (!!!) tuleň. Ehm. Fakt. Tuleň. A jsou o tom i filmy! Např. Selkie z r. 2000, případně loňská animovaná Píseň moře. A literatura! Holdstockův Les kostí například (povídka Silvering). Libo-li něco mladšího? Koukněte do XB-1 ze srpna 2014 na povídku Sofie Samatarové Příběhy o selkiích jsou pro žabaře.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A pleasant guy with a ruffled beard, always smiling and naturally friendly. A have never seen him in bad mood – but I must admit, I have seen him for some two hours, so it doesn't have to mean anything. Anyway, one thing is clear: Kevin Hearne, the author of the Iron Druid Chronicles series, visited the Czech Republic.
You want to tell me you have never heard of it? So go and get it! Funny action journey through all the world mythologies with Atticus as a main character. Yeah, two thousand years old druid. But keep calm, he seems to be 21. Is this not enough? Ok: Atticus has a dog called Oberon, an initiate called Granuaile, a lot of friends among gods and other entities and an inclination to attract problems. Once he meets Celtic god, then witches, Thor, vampires, werewolves or Artemis. Or whatever you can think of. I am still waiting for Cthulhu. And if even this is not enough: the first book is called is called Hounded. The second Hexed. Ok. But the third is called Hammered. Can you not love a book, that define itself by its name?!
Kevin Hearne came to Europe to stop in Poland, Germany and the Czech Republic, more specifically in Prague and Brno. I have no idea what it was like in Prague, but the atmosphere in Brno was extremely friendly and easy-going with support from the audience – there were many questions and although the help of a translator was needed, everything worked well. And after almost three hours together we did this interview.
How do you enjoy your stay in the Czech Republic?
Oh, I love it here! It's great! I've been enjoying the art and the architecture of Prague and I have been planning my next book, chapter 16 of book eight will feature Prague, so I've been doing a lot of research on locations for that. And I have enjoyed the food as well, and the beer, underground... and it's been lovely.
On your webpage you say you were influenced by superhero comic books, StarWars, One Flew over the Cockoo's Nest... but you studied English1. That means a lot of classics. Do you have any favourite authors or books from what is called “classics“?
It's probably more of an American classic, but I loved the Great Gatsby by F. S. Fitzgerald for its style, his prose was beautiful. I liked Hemingway just because it's fun to make fun of him, and then I really enjoyed To Kill a Mockingbird by Harper Lee. So these are all American classic, and then, of course, I loved Shakespeare, and still do. And that appears in my writing. And then the poetry of T. S. Eliot as well.
So, apart from Shakespeare, do any of these authors appear in your books anyhow?
Yes, T. S. Eliot appears, as does Walt Whitman, an American poet, he is the favourite poet of Granuaile, so she quotes him quite often in the later books. And then, recently, I have become fascinated with poetry of the Polish poet Wislawa Szymborska. She is fabulous. And the English translation is quite good. I know that in Polish, of course, she is even better, so while I was in Poland I had some of my Polish readers read some of Szymborska's poetry to me. It's truly beautiful.
Who are your favourite fantasy contemporary writers?
I really enjoy the work of Neil Gaiman and then in terms of urban fantasy, I really enjoy the series by Jaye Wells called Prospero's War, she writes fabulous, entertaining books. I also like My Life as a White Trash Zombie by Diana Rowland. I like Dead Things by Stephen Blackmoore and Blackbirds by Chuck Wendig. And soon, in October of this year, everybody needs to read Wake of Vultures by Lila Bowen.
What mythology do you like the best?
What do I like the best? I do like the Irish mythology quite a bit, because it takes some of the ideas from other mythologies and makes them more equal. I appreciate that women have gender equality in Irish pantheon, wherein a lot of the other pantheon the goddesses are not quite as powerful as the gods. So that's something I appreciate about the Irish pantheon.
How about an attempt of writing your own mythology – like Tolkien and so on. Because you are mixing mythologies of different nations. Have you thought about it?
Well, in a sense, my books are their own mythology. I developed the idea of druids quite a bit more than what history says they were. And then the idea of combining the all of the religions, or saying that all of the religions are equal. It's not purely my idea, but I do develop that a little bit. More than some, maybe less than others, you know...
Are you thinking of writing something completely else?
Yes. I am already under contract for it. I am going to be writing an epic fantasy trilogy called The Seven Kennings and the first book is called The Plague of Giants and that will be out next year.
Ok, but by “something else“ I meant something completely else – like poetry, or something from the real world, or something that becomes the next Fitzgerald or Hemingway to make fun of.
Nothing in the traditional literary field, but more switching from urban fantasy to epic fantasy is what I am thinking of.
I have some weird questions, too. Is it ok for you?
Please!
JK: Did you have a favourite plush toy when you were small?
A favourite plush toy?! When I was small I had a teddy bear. And his name... I think his name was Wilson... no, wasn't Wilson. It was something else. Start with the W, though. But when I moved, I lost him and it was very sad. But I have... oh, I know his name now! Pemberton! I had a teddy bear named Pemberton. For a long time my wife was into collecting teddy bears. So I necessarily needed to have my own teddy bear, because... I was her husband (laugh).
How did you come up with an idea of growing such an amazing beard?
You know what – it's simply not shaving. It's not the (laugh) great idea, and it doesn't take a lot of skill. You just simply seize to shave and then the amazing beard comes in. I had no idea what actually be this good though, I had never grown it up before.
I have read that you like manticores. What mythological creature or animal would you like to have at home? Because it would be a bit dangerous to have a manticore, right?
Yeah, it would. (laugh) Yeah, manticore at home would be a very bad idea. I have never though about that – having a mythological creature as a pet. I don't think I would want one, I think they would be more trouble than they'd be worth. I think a selkie – just knowing one, and maybe having a beer with a selkie every so often, that would be cool. But I wouldn't want anything as a sort of a pet or anything like that.
Is there any question you have always wanted to be asked about and nobody asked you?
Ehm... no. I don't have anything like that from the top of my head that I want to talk about. Yeah, I am sorry, I don't have an answer for that one.
And anything you would like to say to end this?
Well, thank you – to everyone who reads my books. And thank you for being interested in druids and the idea of religious acceptance, rather than simply religious tolerance. I do believe that everybody is trying to find their own salvation or their own way to become a better human being and however they choose to do that should be accepted and acknowledged by everyone else. And that's really the serious theme of my books.
- 7565x přečteno
Přidat komentář