RECENZE: Pavel Obluk, Kra

Hiber není víc než moře, narušované pouze krustami ledu a sem tam kouskem pevniny. Věčně chladná planeta však skrývá poklad. Velrybí spermacet označovaný i jako ambra, mystickou látku poskytující takřka jasnovidné schopnosti. Velrybářské lodě vyráží do neprobádaných oblastí, nikdy se nevrací s prázdnou a křehká ekologická rovnováha táhne do všech pekel.

Vítejte ve světě, kde velrybí spermacet označuje skutečné sperma. Místní jej přezdívají Kra.

Do čtenářského povědomí se Pavel Obluk zapsal především titulem Morituri te salutant – příběh mladého černocha vtaženého do světa gladiátorských zápasů ve světě blíže neurčité postapo budoucnosti byl brilantně napsaný, volně si pohrával s analogiemi z naší reality (a místy je zcela stavěl na hlavu) a místy zanechával dojem krajně rozporuplný, protože autor sliboval věci, které v zásadě nehodlal plnit. A přestože námět Kry je vzdálený snad desetitisíce světelných let, to všechno mají společné. Patří totiž ke scifkům ze staré školy. Přemýšlivým, hravým a intelektuálním a proklatě ambiciozním. Takovým, které část čtenářů zarytě miluje a část stejně zaujatě cupuje.

Anotace připomíná Kyšova legendárního Poutníka z Mohameda, ale zdání klame. Akční dobrodružka ani politicky nekorektní hrátky s reáliemi se nekonají, vše pouze spoluvytváří co nejpůsobivější kulisy pro závěrečnou apokalyptickou bitvu – a nic neposílí tu správnou atmosféru jako plnými hrstmi rozsévané narážky na kabalu a křesťanský mysticismus.

Dávné zlo z hlubin, stará proroctví, lovecké historky, ušlechtilí divoši, lepá děva, útlak ziskuchtivé civilizace a hrdina na pomezí světů, to vše tu více než stokrát bylo a autor si je více než dobře vědom archetypálnosti až klišovitosti jednotlivých příběhových složek. Už ve chvíli, kdy je tahá z

pomyslného klobouku, jim nastavuje pokřivené zrcadlo.

Stejně tak si je vědom nálepky „polární Duna“, která se bude v čtenářově mozku nad Krou vznášet. Nehostinná planeta se specifickým ekosystémem, drsní domorodci plně adaptovaní na místní klima, obří, smrtelně nebezpeční tvorové poskytující životodárnou drogu, limitované cestování vesmírem, proroctví o vyvoleném, který přijde zvenku, to vše vytváří dojem podobnosti více než náhodné. Jenže Pavel Obluk není Herbert senior a jeho cílem nebylo psát o uskutečňování plánů v plánech plánů v plánech. Místo toho si hraje. Se stylizací příběhu, s náladami, s jednotlivými prvky, s postavami, s odkazy.

Vlastní prostředí je přitom až trestuhodně nevyužívané. Spousta nápadů, za něž by jiní autoři zabíjeli, se pouze mihne kdesi na okraji a zapadne do kaleidoskopu „bizarností“ charakterizujícího celý Oblukův vesmír. Na vině není ani tak autor, jako jím zvolený vypravěč. Peter Weissman si neklade prakticky žádné otázky (zejména ty, které trápí šťouravého čtenáře) a tím spíš se neobtěžuje s hledáním odpovědí. Nemá potřebu vysvětlovat pro něj zcela samozřejmé aspekty světa, v němž žije. Byl vycvičen, aby se z něj stal muž víry. A přestože se jeho život rozběhl jiným směrem, vnímá proud událostí především jako dotek Božích prstů tkajících nitky všehomíra do složitých vzorců. Pokud jej trápí nějaké pochybnosti, jsou to pochybnosti mystika.

Pavel Obluk dokázal vytvořit až pozoruhodně konzistentní charakter, který si jde neochvějně svou cestou až do samého konce – a který působí věrohodně, bez ohledu na to, zda mu to může získat sympatie čtenářů

Může to být dáno i tím, že autora praktická podoba a fungování jeho světa nezajímají, soustředí se pouze na obraz a jeho sílu coby celku. Na jedné straně je tu vize Pavučiny, systému hyperprostorových vláken, který objevili židé a žárlivě střeží i možnost cestovat mezi všemi dvanácti planetami, na druhé tu je svět pod kontrolou misijně orientovaného křesťanského společenství a jiný, kde se usadil jeden z radikálních islámských směrů. Podobně si vedou i samotné velryby, nad nimiž zoolog znalý savců a ryb bude skřípat zuby a v duchu si stále opakovat mantru o záhadných formách mimozemského života. Protože, budu se opakovat, nic z toho autora nezajímá, jsou to pro něj jen kulisy Velkého Dramatu plného odkazů, s atmosférou, z které mrazí. Příběhem apokalypsy, co se proti všem očekáváním neodstartovala na matičce Zemi, ale která si lidstvo našla až ve vzdáleném vesmíru.

Obluk, Pavel
Kra
Nakladatel: Brokilon
Obálka: Michal Šulek
Redakce:
Rok vydání: 2014
Počet stran: 352
Rozměr: 115 x 175
Provedení­: paperback
Cena: 278 Kč