RECENZE: Michael Bronec, Martin Stručovský (ed.), Excelsior, gentlemani!

Ladies and gentlemen, vítejte na palubě naší vzducholodi. Excelsior je jedním z nejmodernějších a největších vzdušných plavidel ve střední Evropě a pevně doufáme, že cestovat s ním bude pro vás jedinečným zážitkem.  Všichni jste jako cestující zaplatili turistickou letenku, ale zažijete komfort první třídy a veškerá posádka se maximálně vynasnaží o vaše plné pohodlí, spokojenost a bezpečnost. Na své si přijdou milovníci luxusu a vyznavači kulinářských zážitků, kteří dokáží ocenit jemnost mnohaleté whisky, ale i křehkost čerstvé a mladé zeleniny, která je přílohou k pečlivě vybraným druhům masa v mnohachodovém menu. Veškeré pokrmy a nápoje servírujeme na prvotřídním porcelánu a vyškolení stewardi vám splní všechna vaše přání. Na své si jistě přijdou i dobrodruzi a snílkové, neboť každá vzduchoplavba v sobě skrývá tajemno a přídech dobrodružství. Ačkoliv máme speciálně vyškolenou bezpečnostní službu a jsme vybaveni jedinečným obranným systémem, vzdušný prostor křižují i nekalé živly všelijaké úrovně a nikdy nevíme, s kým budeme mít na cestách tu čest. Děkujeme vám, že jste si vybrali právě naši leteckou společnost a přejeme vám příjemný let. Pevně doufáme, že ve vás zanechá jen ten nejlepší dojem, o kterém budete na potkání každému vyprávět. A až se budete příště rozhodovat, s kým se vydáte na cesty, že to budou opět naše antologie, pardon vzducholodě naší letecké společnosti Bronec a Stručovský.

Takhle nějak by to mohlo znít, pokud byste se rozhodli pro cestu luxusní vzducholodí v některé z alternativních retrofuturistických realit.

Takhle nějak by to mohlo znít, pokud se rozhodnete pro čtení antologie Excelsior, gentlemani!, kterou vydalo nakladatelství Straky na vrbě. Michael Bronec je ostřílený kapitán a ví přesně, co dělá, a dělá to už mnoho let. Tentokrát si k sobě přibral editorského prvního důstojníka Martina Stručovského a vypadá to, že opět věděl, co dělá (nebo možná vzduchoplavecký elév Stručovský požádal o ochranná křídla Bronce profesionála, co už na tom záleží). Důležité je, že výsledkem této několikaleté spolupráce je vyvážený výběr čtrnácti povídek, předmluvy, doslovu (a medailonků všech zúčastněných), jak od ostřílených bardů české scény fantasy, tak i od debutantů, pro které to byla první skutečná příležitost veřejně se znemožnit.

Zlomyslným posměváčkům ovšem hodlám ihned zatnout tipec, protože pokud se něco při čtení této pořádně tlusté antologie odehrálo, tak to bylo jen čiré nadšení a jásot za téměř každou povídkou. Od stálic domácí provenience, jakými jistě jsou Leonard Medek nebo Vlado Ríša, snad člověk ani nic jiného nečeká. S mladými začínajícími autory je to poněkud jiná káva a vždycky je trochu sázka do loterie, co nakonec předvedou. Právě ti úplní začátečníci (a skutečně pouze z pohledu množství vydaných prací) mě oslnili zdaleka nejvíc. Ať už to byl charismatický zloděj gentleman Tobiáše Smolíka, neohrožený a nekompromisní kapitán Starého Jacka ve skoro novele Lukáš Hermy, nebo vtipná noirová a zároveň jazyková hříčka se soukromým detektivem Petra Šimčíka, vždycky jsem nadšeně po prvních pár odstavcích vplula do děje a byla rozladěná, že už to zase(!) skončilo. S mnohými hrdiny bych se velmi ráda znovu setkala v nějakých dalších příbězích.

Popravdě mě vyloženě neoslovila jen jedna povídka, a nehodlám zveřejňovat která. I ta totiž měla velmi dobré řemeslné zpracování a vše, co ke správné povídce patří. Jen jsme si nesedli s hrdiny a pointou, takže jí nebudu předhazovat v plen váženému čtenářstvu. Prostě si to nezaslouží. A vážené čtenářstvo si bude muset na tu svou případnou nesednoucí povídku přijít samo. Stejně tak i na obsah jednotlivých kousků, protože u této antologie nehodlám ani naznačovat. Mnohde už jen tím bych vyzradila něco z pointy. A to si zase nezaslouží ctěné čtenářstvo.

Editorskému týmu Bronec-Stručovský se podařilo vybrousit diamant elegantně zahalený párou a všelijakými nevídanými udělátky, hejblátky a postrkovátky nutnými k navození té správné paromilné atmosféry. Při každém záblesku slunce navíc z páry zajiskří i výborné ilustrace Janiny Strnadové, doprovázející každou z povídek. A nutno podotknout, že byste neměli zapomenout dobře si prohlédnout i obálku (a po sejmutí obalu i desky knihy samotné), která vzešla z kreslířského pera Tomáše Kučerovského. I ona dvojice je vtipnou hříčkou, podtrhující dojem z celé knihy. Excelsior, Gentlemani! jednoznačně patří do kategorie „Ozdoba každé knihovny“, a to ve všech směrech.

Nedávno jsem četla i recenzovala skvělý výběr zahraničních povídek Plnou parou sestavený Martinem Šustem a klidně se podepíšu pod to, že jediný rozdíl mezi těmi českými a zahraničními povídkami je v tom, že ty naše nikdo nemusel překládat do češtiny. Celý Excelsior by, gentlemani, hravě obstál v cizozemské konkurenci a můžeme být na naši spisovatelskou fantaskní obec náležitě hrdí.

Pokud nemáte představu, zda by se vám steampunk, či v širším slově retrofuturistická literatura mohla líbit, zde máte jedinečnou možnosti si to vyzkoušet ve čtrnáctibarevné paletě světů alternativních, skoro totožných s tím naším, nebo se stejnými reáliemi, ale jinými historickými událostmi, případně tajuplných a vzdálených naší realitě více než na hony. Tedy vzhůru, moji milí!

Povídky:
Jan Dobiáš: Igor
Míla Linc: Konec pašířů v Hřensku
Petr Schink: Suvenýry z války
Ondřej Páleník: Úhel pohledu
Tobiáš Smolík: Poslední zakázka p. Ch. Davise
Lukáš Herma: Starý Jack
Petr Šimčík: Podraz v Lost Hope
Tomáš Badžuch: Konec věku páry
Stanislav Švahoušek: Elsa ze Zlaté lodi
Jan Žlebek: Svoboda mistra Delacroix
Vlado Ríša: Grimoár 2: Gonyalax
Daniel Tučka: Den, kdy se zastavilo město
Leonard Medek: Paraboloid doktora Barina
Jan Pohunek: Otázka elegance

Excelsior, gentlemani!
editoři: Michael Bronec, Martin Stručovský
Nakladatelství: Straky na vrbě
Obálka: Tomáš Kučerovský
Vnitřní ilustrace: Janina Strnadová
Rok vydání: 2014
Vazba: pevná
Počet stran: 664
Cena: 450,-Kč