Velké vesmírné cykly 00 - Úvod

Po valnou část loňského roku jsem se na stránkách Sardenu zabýval prehistorií science fiction – Počátky Zlatého věku. Ale pravověrný scifista nežije tím, co bylo – nejvíce jej zajímá to, co je či co bude.

Většina lidí pravděpodobně podlehla oficiální propagandě, dle které lety do vesmíru téměř ustaly a nikde na Zemi či v jejím okolí se nepodařilo nalézt mimozemské artefakty nasvědčující tomu, že inteligentní život vedle Země (?!?) může existovat i jinde ve vesmíru.

Na nás – přesvědčené scifisty – je však takováto propaganda krátká, My víme své. A je naší povinností, aby i jiní lidé prozřeli a měli možnost se s důkazy potvrzujícími existenci mimozemských civilizací seznámit.

Vždyť vezměme si jenom několik málo uplynulých let. Jen my – scifisté - víme, že:

• v roce 1996 byla na Měsíci v oblasti Mare Crisium (různě překládáno jako Moře krizí, Moře nepokojů, ba dokonce Moře rozhodujících okamžiků) nalezena třpytivá pyramidální stavba zhruba dvakrát vyšší než člověk, jež byla obklopena silovým polem (dle A. C. Clarka);
• v roce 1997 v pásmu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem byl na asteroidu Ikaros nalezen vrak mimozemské vesmírné lodi (dle G. Benforda);
• v roce 1999 ze Země odstartovala vesmírná loď s dvoučlennou posádkou směřující k Marsu (dle R. Bradburyho);
• v roce 2001 byl na Měsíci v kráteru Tycho nalezen tajemný černý monolit (dle A. C. Clarka);
• o 18 měsíců později odstartovala ze Země vesmírná loď Discovery I směřující někam k velkým planetám. Za zmínku v této souvislosti stojí, že pokud o tomto letu čteme v tisku, měl být cílem vesmírné lodi Saturnův měsíc Japetus (dle A. C. Clarka), zatímco sledovali-li jsme pořady o tomto letu v televizi, směřuje Discovery I k Jupiterovu měsíci Io (dle S. Kubricka);
• v loňském roce (tj. v roce 2010 odstartovala ze Země loď Kapitán Alexej Leonov směřující tentokráte bez pochyb k Jupiterovu měsíci Io (dle A. C. Clarka i P. Hyamse);
• abychom nezapomněli na naši malou českou kotlinu, tak někdy právě v této době jeden z největších českých vynálezců všech dob (akorát že to o něm kromě scifistů nikdo neví) Aleš Tříska vynalézá svoji slavnou Třískovu mřížku (tzv. T-mřížku).
• Prožene-li se touto mřížkou destilovaná voda, dojde k jejímu rozložení na ionty kyslíku a vodíku, a tak je zabezpečena nevyčerpatelná zásoba energie (dle J. Kovanice);
• nehledě na skutečnost, že někdy teď si v Praze hrají chlapec a dívka, z jejichž spojení se v roce 2023 narodí Jakub Nedomý, který se jednou nezapomenutelně zapíše do dějin osídlování Luny (dle O. Neffa).

A zde se dostáváme k dalšímu aspektu. Scifisté nejen vědí o událostech, které ostatním lidem zůstaly utajeny, ale vědí i o událostech, které lidstvo v nejbližší době s pravděpodobností hraničící téměř s jistotou potkají. Takže jen my víme, že v nejbližší době čekají lidstvo tyto události:

• v letošním roce (to jest v roce 2011) objeví čínská expedice na Jupiterově měsíci Europa primitivní rostlinný i živočišný život (dle A. C. Clarka);
• v roce 2019 vlétne do Sluneční soustavy neutronová hvězda, na jejímž povrchu bude žít inteligentní rasa malých tvorečků (dle R. L. Forwarda);
• v roce 2029 budou na Marsu v oblasti tzv. „Tváře z Marsu“ nalezeny artefakty mimozemské civilizace (dle A. Steela).

Mám rád tuto literaturu. Mám rád hard sci-fi i NSO. Bohužel většina našich nakladatelství není této literatuře příliš nakloněna. Ze zaprášených polic jsem proto z těch několika málo desítek knih, které za uplynulých dvacet let z oblasti hard SF a NSO vyšly, vybral pár svazků, znovu je pročetl a znovu se nad nimi královsky bavil.

Předpokládám tedy, že každý měsíc se na Sardenu objeví jeden článek věnovaný některému z velkých či menších (případně i neúplných, protože u nás bohužel není výjimkou, že z cyklu vyjde první díl a vydání dalších už nenásleduje) hard SF cyklů, jež se v nedávné i dávnější minulosti na knihkupeckých pultech objevily. Možná že některé z nich budou inspirativní i pro nové či začínající fanoušky

A čím začít jiným než cyklem ze všech cyklů tím nejcyklovatějším, než ságou ze všech ság tou nejságovatější – totiž Clarkovými Vesmírnými odyseami, do nichž mu naštěstí nekecal pisálek Gentry Lee.

Takže příště: Vesmírné odysey.