RECENZE: John Scalzi, Válka starého muže

John Perry by mohl být normální rekrut jako každý jiný, nebýt té maličkosti, že je mu pětasedmdesát. Právě to je minimální věková hranice pro vstup do KOSu, koloniálních obranných sil, první linie obrany lidstva proti nepřátelskému vesmíru. Proč? Co může KOS potřebovat od stovek přestárlých prostatiků, revmatiků a sklerotiků? Dokáže KOS zázraky a vrátí pětasemdesátníkům mládí, nebo je jen přeleští a vypustí do nekonečného mlýnku na maso jménem Mléčná dráha? V tomto věku to rekrutům bývá jedno. Pochovali většinu přátel, někteří i své celoživotní partnery a naděje na nové mládí, pramenící ze slibů z náborového letáku a šeptandy kolem KOSu, zcela potlačí obavu z neznáma a žene je do náborových kanceláří jako vosy na bonbon.

John Perry podepsal, spolu se svou ženou, ale odvodu už se dožil jen on, a tak sám nastupuje do výtahu na oběžnou dráhu s pramalým tušením, co ho nahoře čeká.

Příchodem do náborové kanceláře začínají desítky, možná i stovky military science fiction. V čem je Válka starého muže jiná? Právě ve starém muži! John Scazi nepoužil důchodce náhodně, nejde jen o převlečené mladíčky pro efekt. Oni se jako důchodci i chovají, tedy alespoň ze začátku. Mají své problémy, stařecké choroby, zkušenosti a hlavně životem vybroušený cynismus. Díky tomu seznamovací část vůbec nepůsobí nudně, plyne tak nějak v poklidu, ale díky zmiňovanému faktoru je až nečekaně zábavná, skoro bych řekl, že je lepší než akce v druhé části knížky.

Neberte to tak, že druhá část, sestávající se z výcviku a akce, je špatná. Ona je dobrá, dokonce hodně dobrá. Vrhne vás do vesmíru plného nepřátelských ras, bojujících o své místo na výsluní, o každou obyvatelnou hroudu.  Autor postupně čtenáře zasvěcuje do technických vychytávek KOSu, ať už jde o počítače v lidském mozku, pušky s inteligentní municí, nebo vesmírné lodě se skokovým pohonem a přitom plynule představuje hlavní rivaly člověka v téhle části vesmíru v čele s tajemnou rasou Consu. Tady už jde ale víc o skvěle provedené řemeslo, než originalitu. Z důchodce se stává normální voják, který jak už to tak bývá, zažívá úspěchy i krize aby z nich vyšel silnější s nějakou tou frčkou navíc. Přesto dokáže John Scazi občas překvapit, provede nečekaný zvrat a díky tomu se kniha dál dobře čte.
Známkou jak dobře může být i to, že jsem ji v deset večer otevřel s tím, že si hodinku počtu a někdy k brzkému ránu ji odložil dočtenou.

Válka starého muže se prostě povedla. Je první částí trilogie, ale je uzavřená - čtenář se vůbec nemusí obávat oblíbeného sousloví "pokračování příště". Na druhou stranu, druhý díl "Brigády duchů" už je také na pultech, takže není co řešit. Že jde o prvotinu se po jejím přečtení ani nechce věřit a je to jedna z mála knih, u které mohu s čistým svědomím prohlásit, že ty marketingové texty roztroušené po obálce nejsou přehnané. 

A je to tu - obálka. Většinou ji ani nezmiňuji, ale tady krátce musím. Je to skutečně škoda, že se nepovedlo ji lépe zpracovat. Obálka je tuctová a nevýrazná. Tak dobrá knížka by si zasloužila v regále zazářit (tím nemyslím zlaté písmo) a to se u Války starého muže bohužel neděje. Nezbývá tedy než doufat, že si své čtenáře přesto najde. Měla by, protože pod tou hromadou bláta se skrývá diamant s minimem kazů.

Válka starého muže /Old Man's War/
Scalzi, John
První kniha série Koloniální války
Nakladatel: Classic
Překlad: Tom Lockenbauer
Obálka: John Harris
Redakce: -
Rok vydání: 2010
Počet stran: 368
Rozměr: 105 x 175
Provedení­: paperback
Cena: 249 Kč