Před miliardami let pradávná inteligentní upírská rasa zprovoznila Strom mezi světy – síť portálů mezi hvězdami, která umožňovala přímou přepravu přes celé světelné roky. Prastaří upíři v průběhu milionů let vymřeli a jejich portály začala používat rasa z planety Kar, podobná původním uživatelům parazitováním na jiných tvorech. Ke své existenci však nepotřebovali krev, ale životní sílu, auru, a pokud jí měli dostatek, dokázali žít věčně...
Už podruhé nás autor zavádí do Země upírů. Hlavní hrdina Valentin je o něco starší, zkušenější a sebevědomější, což však začíná narážet na mantinely, vytýčené armádou. Zrovna teď, když se dostává do největších problémů, objevuje se záchrana v podobě přechodu do klanu Koček. Dobrovolně by se asi zdráhal, ale díky okolnostem je jeho rozhodnutí rychlé, a tím, že se dostává do úplně jiného prostředí, začíná zase od začátku, ale na jiné, vyšší úrovni.
„Můžeš být přesvědčen, že ti vzali úplně všechno. Pokud ti však nechali v srdci nenávist a touhu po pomstě, tak se přidej k nám a staň se Vlkem…“ Autor vystudoval historii, politologii a mezinárodní vztahy a v první knize ze série Země upírů znalosti z těchto oborů maximálně zúročil. Zavádí nás sice do budoucnosti, ale protože se lidstvo vlivem celkové devastace vrátilo o několik století nazpět, můžeme obdivovat hodnověrné a naprosto reálné prostředí z období osídlování divokého západu.