Putování za magickými tvory 1: Fénix

Tohoto tvora není třeba si dlouze popisovat. Nemusíte být fanoušek světa Harryho Pottera, abyste byli schopni si fénixe představit. Dodnes je tento ohnivý pták všude kolem nás – na špercích, ve filmech, ale najdeme ho i v různých variantách jako součást loga mnohých firem. S fénixem se většina z nás setkala poprvé už v dětství, protože z mytologie dávných národů se nám dodnes zachoval v pohádkách, vzpomínáte na ptáka ohniváka? V tomto článku se pokusíme najít místo, kde se fénix zrodil poprvé a jaká byla jeho spletitá cesta do dnešních dnů.

Zdroj

S fénixem se podle tradice můžeme setkat hned ve dvou, pro nás stěžejních, starověkých kulturách: řecké a egyptské… Dobře, nebuďme eurocentričtí a přiznejme si, že toto oblíbené tvrzení zapomíná na východní kulturu. Nejstarší obrazy ptáků jsou přes 8 000 let staré a pocházejí z Číny, konkrétně fénixové se tam podle tradice objevují už ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Na druhou stranu egyptské nálezy také nejsou moc pozadu. Nezobrazují však fénixe v dnešním smyslu, ale posvátného boha Benu. Tyto dvě civilizace nejsou jediné, své fénixe měli i Řekové, Japonci, Arabové, a „adoptovali“ ho i kupříkladu Slované. Podívejme se tedy na tyto různé druhy „fénixů“.

Fenghuang – čínský fénix 

Jadeitový fénix z hrobu královské konkubíny, Dynastie Shang (2. tisíciletí př. n. l.)

Zdroj

V Číně se s fénixem v jeho typické podobě setkáváme již velmi brzo. Jak již napovídá překlad jeho jména fenghuang, tedy složený ze slova feng odpovídající mužskému aspektu a huang, který reprezentuje ten ženský, je fénix spojením významných protikladů, které dříve symbolizovali dva ptáci stojící proti sobě (Dynastie Han, 2 200 př. n. l.). Pokud se vám vybavil symbol pro yin-yang, tak ano, svým způsobem je fénix ztělesněním této harmonie. Později byli tito dva ptáci sjednoceni ve fénixe – fenghuanga (Dynastie Yuan, 14. st. př. n. l.). Ten býval v té době spojován s novými vládci, kterým měl zajistit či alespoň symbolizovat, harmonickou vládu. Již v této době se objevuje v páru s drakem, který symbolizoval vládce. Není vyloučeno, že zde jsou kořeny pozdějšího chápání fénixe jako ženského prvku a draka jako toho mužského. Tuto novou interpretaci však nacházíme až o téměř dva tisíce let později.

Ve třetím století se stal symbolem pěti hodnot v konfuciánství (moc, věrnost, čest, mravní bezúhonnost a spravedlnost). Později za dynastie Ming (14. století) se objevuje další jeho známý rys: zpěv. Ten je popisován jako nesmírně krásný a oduševnělý. Pokud jste si vzpomněli na pohádku Pták ohnivák (1997) a na zpívajícího ohnivého ptáka v zahradě, vidíte, že k nám přišel opravdu z daleka. A to doslova, jak geograficky, tak časově.

V Číně získal fénix i další významnou schopnost: léčit slzami. A když už jsme zmínili Harryho Pottera: Vzpomínáte, jak Fawkes zaútočí ve druhém díle na baziliška? Čínský fénix hubil hady a ještěrky…

Zajímavostí je, že fénix nebyl vždy čistokrevný pták s ohnivým peřím. V knize Shuowen (2. st. n. l.) je například popisován jako tvor s hrudí husy, zadní částí jelena, krkem hada, ocasem ryby, přední část ptačí, hřbetem želvy a tváří holubice. Samozřejmě nesměly chybět ani dračí šupiny.

Dodnes je symbol fénixe a draka užíván při různých slavnostních příležitostech – jednak jsou symbolem pro yin-yang (spojení muže a ženy na svatbách), druhak fénix v domě znamená, že zde žijí dobrosrdeční a ctnostní lidé. Jinak by tam být nedokázal a uletěl by.

Benu – egyptský fénix

Egyptský bůh Benu bývá od Střední říše znázorňován jako volavka

zdroj

Tato verze fénixe vlastně není tak úplně fénix, nicméně ji přesto zařazuji. Kořeny fénixe, jak ho známe dnes, často směřují právě k tomuto egyptskému bohu se vzhledem volavky. Podoba volavky není zase tak úplně náhodná. V době Střední říše (2. tisíciletí př. n. l.), kdy volavka nahradila původního kolibříka, byli tito ptáci významně větší tělesné konstituce, než jak je známe dnes. Navíc byli rozšířeni spíše v prostoru Arabského poloostrova, a pokud se občas nějaké volavky zatoulaly do Egypta, jistě to byla pro pozorovatele rarita.

Pokud však budeme hledat nějaké společné znaky této volavky s bájným fénixem, musíme hledět více do hloubky, protože na první pohled je podobnost opravdu mizivá. Bůh Benu je spojován se zrozením slunečního boha Re, někdy se můžeme dočíst, že je rovnou jedním z aspektů tohoto slunečního boha. Tímto aspektem je schopnost stvořit sám sebe – podobnost s fénixem, který se opět zrodí z vlastního popela je zjevná. Pro inspiraci nemuseli staří Egypťané chodit daleko. Zapomeňme teď na astronomické vědomosti naší doby a zkusme se na svět podívat jako oni: slunce každý večer umírá a každé ráno se opět rodí a to bez zjevné příčiny, samo ze sebe.

Později se Benu stal symbolem cyklicky se opakujících událostí jako například každoroční rozvodnění a rozlití Nilu, ale též bohem času. Za jeho sídlo byl určen Chrám boha slunce v Heliopoli, odkud bůh Benu v podobě volavky vylétá, aby zajišťoval cykličnost v Egyptě.

Spojení boha Benu s fénixem má na svědomí poměrně známý antický autor, Hérodotos (cca 5. st. př. n. l.). Ten ve svém vyprávění spojil obraz egyptského boha s arabskými mýty. Podle něho tento tvor jednou za 500 let přilétá z Arábie do Egypta, aby tam v chrámu slunečního boha uložil vejce, v němž je v myrze nabalzamováno tělo jeho otce.

Anka – arabský fénix

Arabský fénix má naší současné představě nejblíže

Zdroj

Byť má dnes s arabskou kulturou mnoho lidí problém, tak nám v minulosti dala mnohé, mimo jiné i fénixe, jak ho známe dnes. Ač se to může zdát nezvyklé, tak se řečtí a římští antičtí spisovatelé na něčem také dokázali shodnout a tím byl původ fénixe právě v Arábii. Jeho domov se tam nachází u pramene křišťálově čisté vody kdesi v poušti. V této vodě se každé ráno koupe a přitom pěje svou omamnou píseň. Tou údajně vábí slunce, aby vyšlo.

Vraťme se ale k Arabům a jak si tohoto tvora sami představovali. Velikostí byl jejich fénix opravdu výjimečný. Podle textů ze starověkého Středního východu měl být schopen v drápech unést i slona. Jinak byl postavou podobný orlu, měl jeho pařáty i zobák. Peří však mělo barvy ohně: zlatou a karmínovou. Jak praví legendy, stvořil ho dokonce sám Bůh. Ten ho ale nakonec musel i zničit. Fénix, zřejmě v důsledku své mohutnosti a dravosti, začal útočit na vše živé a obzvlášť rád měl lidské děti.

V arabskéo-perské kultuře se ale můžeme setkat také s obrovským ptákem jménem Roc, který je dodnes živý ve španělské kultuře, ale setkat se s ním můžeme nejen v jihoamerické, ale i v severoamerické mytologii. Mimochodem, pokud jste fanoušci nejen Harryho Pottera, ale i Pána Prstenů, tak už víte, kde se narodil pán větru Qwaihir, vládce obřích orlů, kteří pomohou jak trpaslíkům na cestě k Osamělé hoře, tak Gandalfovi.

U arabského fénixe můžeme najít i oblíbené „shoření a povstání z popela“. Periody jsou ovšem značně odlišné. Dočteme se o fénixovi, který shořel po 500 letech, ale i o jiném, který žil až 1 700 let či 12 994 let. Na sklonku života si vyrobí hnízdo/hranici z aromatických bylin. Nejčastěji zmiňovaná je myrha. Následně se v něm uvelebí a vzplane, aby se po třech dnech mohl opět zrodit z popela. Sem nám krásně navazuje pověst od Herodota, že mladý fénix toho starého zabalí do vejce z myrhy a odnese do Héliopole. Mýty se však různí, takže někdy se starý fénix přemění v plamenech v mladého, jiné vyprávějí o smrti starého a zrození nového z jeho ostatků.

Pták ohnivák – slovanský fénix

Nyní se z té daleké cesty světem a dějinami vrátíme zpět domů. Dnes už budeme jen těžko rekonstruovat cesty fénixe a jeho proměny, nicméně v slovanské lidové slovesnosti žil zřejmě až do 19. století, kdy ho Karel Jaromír Erben začlenil do pohádky Pták Ohnivák a liška Ryška. Dodnes se tento mytický pták drží naživu v knihách a vyprávěních. Stále se rodí z vlastního popela, léčí svými slzami a symbolizuje nekonečný život, který zřejmě v lidské paměti získal. Kdo ví, jak moc ho během let ještě pozměníme. Vždy se však znovu zrodí…

Zdroje:

KRONZEK, Elizabeth. Škola čarodějů – Průvodce magickým světem Harryho Pottera. Praha: Rybka Publishers, 2002. ISBN 80-242-0743-5

COLBERT, David. Kouzelný svět Harryho Pottera. Praha: Albatros, 2002. ISBN 80-00-01058-5

http://www.ancient-origins.net/myths-legends/ancient-symbolism-magical-p...

http://www.greekmythology.com/Myths/Creatures/Phoenix/phoenix.html

http://www.egyptianmyths.net/phoenix.htm

http://mythicalrealm.com/creatures/phoenix.html

http://datazone.birdlife.org/species/factsheet/Goliath-Heron

http://www.thewhitegoddess.co.uk/articles/ancient_egypt/the_benu_bird.asp

https://www.britannica.com/topic/fenghuang

http://treasure.chinesecio.com/en/article/2010-01/03/content_98838.htm

http://www.cryptopia.us/site/2010/01/anka-saudi-arabia/

https://cs.wikisource.org/wiki/Pt%C3%A1k_Ohniv%C3%A1k_a_li%C5%A1ka_Ry%C5...