Rozhovor s Vladimírem Němcem a Karlem Doležalem

Vážení čtenáři dnešním dnem zahajujeme rubriku Večerní vydání, která se sice nebude objevovat pravidelně, ale věříme, že vám bude zpříjemňovat večery u internetu. Jako první vám rámci této nové rubriky nabízíme rozhovor s editory Vladimírem Němcem a Karlem Doležalem.  S oběma jsme si povídali o jejich nové antologii Čas šelmy, která před pár dny vzala útokem regály knihkupectví.

Tento rozhovor nemůže začít jinou než touto otázkou. Jak jste se seznámili a kdo jako první vyrukoval s tématem antologie Čas šelmy?

Vl. N.: Tak tohle bude zřejmě otázka na mě, jako na (nejen) „služebně“ staršího. Antologie Čas šelmy totiž není tak úplně izolovaný počin. Pro vysvětlení se ale musím vrátit až do roku 2007, kdy vyšla sbírka hororových povídek „Černé sny“. Editorkami tohoto prakticky samizdatového dílka byla Hanina Veselá a Darth Zira. Společně pak ještě vydaly v roce 2008 „Technokouzla“. Pod třetím dílem „Pěna dějin“ (2009) a čtvrtým „Jinosvěty“ (2011) je už editorsky „podepsaná“ jen Darth Zira. Ta začala shromažďovat povídky i do páté antologie s jednotícím tématem „erotika moci“a zvolila také téma pro sbírku šestou „apokalypsa“. Bohužel, Zira s pátou částí postupovala velice pomalu a tudíž šestá zůstávala v nedohlednu.

A tehdy, tuším přibližně před dvěma lety, mě oslovil Jiří Sedláček (také jeden z autorů zastoupený v předchozích antologiích) s tím, že bychom mohli na Ziru navázat šestým dílem. Souhlasil jsem a začali jsme na tom pracovat. Jak to tak ale chodí, pracovní skupiny se dávají dohromady i rozpadají, stalo se, že Jirka Sedláček projekt šesté antologie opustil.

Protože jsem se necítil být natolik zkušeným editorem, abych rozhodoval sám, rozhlížel jsem se po někom dalším. A jelikož Karel mi mezitím už nabídl do antologie povídku, a já znal jeho díla z Ceny Karla Čapka, zeptal jsem se jeho. Jak to dopadlo, určitě uhádnete.

Za zmínku ještě stojí, že ona pátá antologie dosud nevyšla, náš Čas šelmy ji tak „předběhl“ a má na obálce v holocronu číslici“5“.

K.D.: Já to vezmu trochu obšírněji. S Vladimírem jsme se viděli poprvé na Parconu 2012 při vyhlášení výsledků Ceny Karla Čapka, ale nemluvili spolu. Posléze jsem byl Darth Zirou požádán o povídku do zmíněného sborníku o „erotice moci“ a stalo se to samé, co skoro vždy – úplně jsem na tu povídku a její osud po čase zapomněl.

Když ke mně později doputovala zpráva, že se chystá sborník o apokalypse, Vladimírovi jsem napsal, že bych něco měl. Pak ke mně začalo putovat v této záležitosti víc a víc povídek na posouzení a najednou jsem se dozvěděl, že jsem editor. Ale upřímně, tu dobu mám jako v mlze, takže na dotaz, zda jím chci být, si nepamatuji. Narodil se mi tehdy syn a vůbec to bylo hektické období.

Pak se nám s Vladimírem dařilo se setkávat bez předchozí domluvy na všelijakých akcích různě po Praze a během těch setkání jsme nakonec vždy skončili na chvíli stranou od ostatních a řešili Čas šelmy.

Vl.N.: Že si něco nepamatuješ, to tě neomlouvá! Ptal jsem se tě při křtu Magnolie Haniny Veselé. Ale ty jsi měl oči jen pro tu prsatou, co křtila, a na všechno jsi říkal „Ano, ano, ano…“

Proč jste zvolili právě rámec apokalypsy, respektive dobu po apokalypse? Myslíte si, že takové téma na našem trhu chybí?

Vl.N.: Jak jsem uvedl výše, téma jsme nevolili, takže spíš jen můj názor. Domníváte se, zvolíte-li dnes téma, které „na trhu chybí“, ale antologii vydáte za dva roky, bude situace na trhu stejná? Osobně považuji téma postapo za stálici.

K.D.: Můžu jen zopakovat to nade mnou. Navíc, do žánru postapo můžete schovat cokoliv. Sci-fi, fantasy, horor. Troufám si říct, že žánrově, tématicky i zpracováním nabídneme docela pestrou paletu vizí, jak různě by mohla vypadat apokalypsa. Při výběru povídek do knihy jsem se ale zpočátku bál, aby to neskončilo povídkami na jedno brdo. Nějaké texty jsme pochopitelně odmítli a jako důvod bych občas klidně uvedl, že to byla sto padesátá variace na dnes už klišé převzatá z Šíleného Maxe a Falloutu. Mnoho povídek ze žánru, které jsem třeba jako porotce v soutěžích četl, tímhle trpělo, tak jsme to chtěli udělat aspoň trochu jinak.

Přečtěte si ukázku z Času šelmy

Jak vlastně vnímáte současnou českou fantastiku? V jakém je podle vás stavu?

Vl. N.: Nepovažuji se za tak sečtělého, abych mohl obecně srovnávat českou fantastiku s fantastikou třeba americkou nebo polskou, ale nemyslím si, že se máme stydět někde v koutku. Kupříkladu jen v loňském roce se v soutěžích zaměřených na fantastiku objevilo skoro 800 povídek!

K.D.: 800 povídek, z nichž jsem osobně víc než stovku četl a můžu říct, že to není zlé. Od čtvrtiny lidí bych si klidně hned ještě něco přečetl a další, když na sobě budou pracovat, budou hodně dobří. Ale upřímně, jak říká jeden můj kamarád profi fotograf, každý si dneska koupí foťák a je fotograf. Stejně tak si dnes spousta majitelů klávesnic myslí, že umí psát. Ano, mezi přečtenými povídkami jsou i úplné průsery a někdy mám pocit, že se to netýká jen soutěžních prací, ale i vydaných knih. Jenže na každý průser tu je vždy spousta dobrých věcí. Jako porotce i čtenář říkám, že Češi prostě umí.

Čas šelmy je, pokud to mohu říct, autorskou směsí. Najdeme tu jak vypsané bardy, ale i relativní nováčky, kteří na svou příležitost teprve čekají. Podle jakého klíče jste autory vybírali a bylo vaším cílem právě i to ukázání nových talentů široké veřejnosti?

Vl.N.: Nejen „Čas šelmy“, i všechny předchozí sbírky obsahovaly povídky nováčků i zaběhlých autorů. Je to takovým obecným rysem těchto antologií. Dát příležitost těm méně známým, ale taky dát příležitost čtenářům ke srovnání s těmi zkušenějšími.

K.D.: Osobně jsem spíš než autory sháněl ilustrátory. Povídky ovšem chodily samy ze všech stran a můžu říct, že nám posílali povídky autoři píšící veskrze všichni velmi slušně, takže jsme vybírali hlavně na základě originality námětu. Trochu mi bylo líto třeba autorů, kteří sice píší výtečně, ale namísto celistvého příběhu napsali jen sekvence obrazů z apokalypsy. To by byl mnohdy dobrý materiál na úvod k povídce, ale ne celou povídku.

Vladimír Němec 

Jak dlouho vám trvala příprava povídek? Nebyly chvíle, kdy jste si říkali, že to vzdáte? Našel se nějaký opozdilec anebo autoři dodržovali termíny bez problémů?

Vl.N.: Že bych to měl položit, mě napadlo jen jednou, na chvíli – když odešel Jirka Sedláček. Ale přišlo mi to nefér vzhledem k autorům, kteří pro nás v té době povídky psali, nebo jejichž díla jsme už přijali.

 To, že jste sami sobě pánem, má nesporně výhody. Třeba v tom, že vám nikdo nedává závazný termín, do kdy musíte sbírku sestavit. Až usoudíte, že už máte povídek dost, tak to prostě utnete. Já tomu říkám „klouzavý deadline“. Všichni autoři v almanachu obsažení stihli před uzávěrkou odevzdat :-)

K.D.: Toho bohdá nebude, aby český editor z boje utíkal! Zahodit tu práci, to mě nenapadlo nikdy. Ale upřímně, když člověk některé povídky četl třeba popáté, už se ptal, kdy bude konec. Sestavení sborníku nám trvalo něco málo přes rok. A sice jsme ke konci do pár lidí trochu šťouchali, aby pohnuli, ale opozdilce jsme vážně neměli.

Karel Doležal

Bylo těžké pro knihu najít vydavatele? Nebo to naopak bylo lehčí, než jste čekali?

Vl.N.: Najít vydavatele není těžké, pokud si tisk „zasponzorujete“ sami. V našem případě jsme tři, kteří na sebe vzali riziko ztráty.  

K.D.: Ano, sesypali jsme peníze na tisk na hromadu a teď se pěkně díváme, jak se vrací. Osobně to ale považuji za dobrou investici do budoucna, protože jsme snad pomohli k zviditelnění pár autorům, kteří si to podle mě zaslouží. Věřím, že se nám to jednou v dobrém vrátí. Ale jakémukoliv autorovi mohu vzkázat ze své zkušenosti – vaším cílem není uhnat nakladatele, ale být tím, koho chce pro sebe nějaký nakladatel získat.

Na závěr tradiční otázka – budete dělat další antologii anebo vám to jednou stačilo?

Vl.N.: To bude záležet hlavně na tom, jestli si Čas šelmy dokáže na sebe vydělat a nám se tato „investice“ alespoň vrátí.

K.D.: Jinými slovy, pokud chcete investovat do české fantastiky i vy, co se takhle po Čase šelmy podívat a zkusit té knize věnovat trochu pozornosti? Budeme rádi nejen my dva.

Mohlo by vás zajímat

Webové stránky antologie Čas šelmy