Věrní čtenáři Dragonlance by možná mohli mít problém s veskrze lidským pojetím drakoniánů, jež pravděpodobně znají z předchozích knih jako obdobu skřetů – kruté a nelítostné. V tomto ohledu si autoři dali na postavách opravdu záležet, čtenář nemá problém drakoniány přijmout jako kladné hrdiny, jak je nám autoři předkládají, navíc mají do jednoho i vcelku propracované charaktery. Především pak mladé drakoniánky, ať už jde o inteligentní Tesik, vůdčí Fonrar nebo pubertální dvojčata Hanru a Šanru.