Fiktivní seriál: Sherlock Holmes se obrací k sobě

Dnes pro vás máme opravdovou specialitu. Navazuje na jeden starší článek z roku 2013  a je z téhož data. Uvízla v redakčním šuplíku tak hluboko, že ji autor mezitím nejspíš vydal i jinde. Každopádně – když už máme první díl, byla by škoda čtenáře ochudit o zbytek.

Připravte se na mentální rozcvičku: text je plný narážek, popkulturních odkazů a postav, které v době vzniku zřejmě něco znamenaly – nebo se aspoň tvářily, že znamenají. Místy to působí jako Neviditelný pes od Ondřeje Neffa, jindy jako Zelený Raoul od Štěpána Mareše z devadesátek. Máte tušení, o co jde… ale moc se nechytáte a připadáte si jako v literárním únikovém labyrintu.

Ale dost řečí. Přejeme příjemné luštění.

(Petr Šimčík)

Pokračování populární televizní série Sherlock Holmes se obrací v hrobě.

Tisíce žádostí o uvolnění dalších čtyřiadvaceti dílů tohoto kultovního seriálu bylo vyslyšeno. Stovky negativních reakcí byly probrány v nesčetných diskusních pořadech. Ale žádný ze zbývajících 201 dílů nesmí být uveden na přání dědiců sira Arthura Conana Doyla – tedy dokud se nebudou slučovat s tradiční britskou korektností a tzv. holmesovským kánonem.

A jaká je na burze momentální pravděpodobnost dotyčné shody? Sázky stojí sto dvacet tisíc ku jedné.

25. část: Loupaná železná panna

Liška Irena Adlerová znovu napálí Sherlocka Holmese! Ten relaxuje s dýmkou na dovolené – jen do chvíle, kdy ho rituály řeckého ostrůvku Laktos vtáhnou do promazaného soukolí zločinné moci.

Vtáhnou tam i jednu nevinnou, mladou a hezky zpívající Angličanku s příjmením Buckingham. A veliký detektiv?

Opět uniká od rozpáleného obětního oltáře a vrací se do Baker Street za nic nechápajícím doktorem Watsonem. „Byla letošní dovolená vydařená?“ „Vyvařená, Watsone, vy-va-řená!“

26. část: Vražda ve stínu bramborové nati

Podivné techtle mechtle v cirku Blowhard, Knoflíček a Kludský přerostou brzy v sedm případů břišní mrtvice. Anebo se snad jedná o rafinovaný zločin v divé výšině nad manéží? A komu vlastně náleží nebeský smrtící prst? A co psal vedle Luny na mraky? A které babičce vrátit sedm tun dolarů v pixličce? Proč prošel jedním záběrem tohohle dílu David Copperfield? A belhal se zadarmo? Kdo na to má?

„Pokud bych ti to, Esmeraldo, vyzvonil, hej, hej, věděla bys, má lásko, právě tolik jako já, šubiduby,“ zpívá závěrem na poli nati cirkusový Quasimodo za zvuků vídeňského valčíku.

27. část: Tajemství dutých pyramid

Zabíjející sfinga opět na postupu mlhavým Londýnem! Steven Spielberg znovu odmítnut, když se zajímal o režii tohoto dílu. Chceme jen ty nejlepší? A co záhada starověké mučírny? Vyřešena! Ocelová panna „Bátora“ se opět vrátí k ruce Ireny Adlerové a perfektně připravený Marek Vašut v roli Bradbury Algernona Babočky je zavražděn už po desetivteřinovém výstupu. A my, diváci? Nezapomeňme na další díl svého oblíbeného seriálu pro hezké chvilky pohody.

28. část: Muž s jasně žlutýma očima

Hypnotický případ z Paříže. Právě nad Seinou se vyskytuje... Jedna létající mrtvola... Jeden záhadný pterodaktylus... A jedna ožívající kostnice. Pravda, ta spíše leží v kanálech vedle řeky. A dr. John H. Watson? Mimořádně tentokrát mnoho nechápe, ale Sherlock Holmes je naštěstí jako rybička a hbitě řeší vše. Inu... klobouk dolů. A on? Je ten pravý!

29. část: Hlavolam smrti

Ježek v kleci v nečekané roli! Ožije! Bobtná! Pučí do extrémních rozměrů. A Jaroslav Foglar? Přinejmenším pomyslně se obrací v hrobě, zatímco se dostavují posily z Kontinentu alias Evropy. Sám Benedikt Beránek znovu na stáži – a civilní strážmistr Vavroušek opět starým dobrým Sherlockovým Vavrochem. A Watson? Kdo by nežárlil?

30. Skučivé noční můry útočí

„Je vždycky těžké rozeznat motýla od můry.“
Watson na to: „A můru od kůry?“
Podaří se uvařit oběd tajemné sběratelce kokonů, která uvěznila barmanku Joriku ve své laboratoři? A co Randall a Hopkirk? Pomohou ti pánové?

31. Vražda v Okrovém domku

Bludný Holanďan přistane mezi mnoha zelenými kraby v Bristolu. Putuje pak chladnou zemí jako Ahasver za podivným cílem — na nebezpečný hrad Waltera Scotta a také k Okrovému domku. A proč? To bychom už vyslepičili našim televizním stálicím krapet moc.

32. Vytí z opuštěné zahrady

Kdo pustil zvířátka z klecí — a kdo je tam dostane zpátky? Snad Ivo Fencl? Rozřešení očekávejte jako obvykle v osm večer na kanálu Trapič. Ale děti tentokrát radši uložte do postýlek hned po večerníčku, protože se Irena svlékne ze svrchníku. Ve Spojených státech byl tento díl cenzurován a způsobil novou prohibici i kontrolu munice na letištích.

33. Sekta hadích mužů

Mohou se takové věci stát? Je hrůza jenom pocit? Tajemný láma rozhodně ovládá princeznu Kate telepaticky až z Tibetu. Je nešťastná. Radí se s Jorikou u karet. A vzpomínají i na herce Burta Lancastera. Ach! Koho budou ovívat pavučiny z prázdné lebky a kolik korun stálo malé pivo v Blowhardově knajpě U Sudu? Ale především — kdo kryl Sektu hadích mužů? Rath? A byl tu vskutku spáchán dokonalý zločin, anebo šlo zas jen o banální prodej Karlštejna?
Harry Jelínek je mrtev, takže se to bohužel už nikdy nedovíme.

34. Pableskující zlatý vrch a zlý krtek ze Sahary

V jižní Africe se — na stopě démantu Plomb — utkáme s hotovou smrští zla. S hordou démonů jménem exekutoři. Říkají si i Pijáci krve, ale to není všechno. Proto je sekcí deset povolán Sherlock až z Londýna. Starý brach to udělá zadarmo, ale nebude upálen zaživa i s termitištěm?
„Žlutá maska mého soupeře je sice prosvětlována ďábelskými plameny, milý Watsone, ale Stolová hora půjde pro dnešek stranou — a to nás obrodí. Podejte mi ten doutnák a vložte si vatu do nosu a kolíčky do uší.“
Inu, příboj šumí, žraloci kladivouni se mrskají, a tady — vysoko nad Kapským Městem — prožijí stateční muži opět své.

35. Smrt v záři červánků

Byl snad Sherlock úkladně zavražděn Jorikou? Vavroch to vypátrá! Zato Beránek zklamal. A doktor Watson? Kdo je doktor Watson? To se dovíte příště.

36. Půlnoční běs

Pokračování předchozího pokračování. Interpol a veškerá londýnská policie stojí po kotníky v slzách. A trpasličí ďábel Mallory Benedikt? Každé ráno se vrací, ale buďte klidní. Jakmile Benedikt dovraždí, odchází pokaždé pokorně do hajan s rudým soumrakem. „A říkejte mi Sahir!“

37. Stařík s kozí bradkou a hadí žena na chůdách

Dokončení příběhu brilantně rozehraného minule. Respektive rozehraného v dílech Smrt v záři červánků a Půlnoční běs. Digitálně restaurovaný Jiří Císler — a v malé roli inženýra Voženílka! Digitálně omlazený Vladimír Brabec, ten v ještě menším cameu coby legendární Honza Zeman — s vlastní figurkou v ruce. „Všechno za život majora Hradce, Holmesi! Je to rozkaz z vyšších míst!“ „Od Husáka?“ „Ne, od Jorindy.“ „Ach, proč mi ale ukazujete takovou hrůzu? Anebo to snad má být madam Truhlářová? Proboha! Kdo jí to udělal?“ „Nevíme, ale agent Bláha je v Karlových Varech.“ „A víte, kde tam bydlí?“ „Ale pane Holmesi! Je to přece jasně špionážní záležitost!“

38. Záhada voskového panoptika

Tentokrát je více než jisté, že se policejní inspektor Lispington nemýlil, když dal v Monte Carlu pod herní deskou rulety volné ruce a facku civilnímu strážmistru Vavrouškovi. A to s krajně úsečnými slovy: „Proklatě, stokrát proklatě. Pátrejte, pátrejte! Proklatě! Ale měl jste se vylodit v Monte Rose, právě na odvrácené straně této zeměkoule, vy škůdče britských mozkoven. Co by si o tom pomyslela princezna Kate? A co Jorika? Anebo bude muset zase všecičko vypátrat starý dobrý Sherlock Holmes, vy tupý Vavrochu?“
Upozornění: Figurína s černým parapletem v osmnáctém záběru sice vraždila na vrcholu ruského kola, ale všimněte si rovněž ocelové rakve na střeše uhánějícího Orient expresu. Tolik připomínka pro pozorné, kteří chtějí soutěžit o náš televizní briliant. A není to pozlátko, nýbrž kozlátko.

39. „Jmenují se Mandragory.“

Londýnský Klub vrahů pokračuje v bohulibé činnosti, ale kardinál ani Sherlock Holmes nezahálejí. Na jaké straně vlastně stojí?

40. Magický kruh v lese hrůzy

„Bylo to dávno. Bylo to nejdávněji. Tenkrát ještě nebyla televize. Lidi chodili ven. Lidi žili. A beránek a ovečka se pásli v Hyde Parku a nad Londýnem se mimořádně vznášela hustá mlha.“
Ano, právě tak začíná vyprávění staré chůvy. A pozor, pozor, štamgasti! Tenhle bujarý díl seriálu si rozhodně nenechte uniknout. Pokud tedy nemíříte do šantánu a víru velkoměsta.

41. Záhada úhoře na modro

Obrovský mořský had znovu v činnosti. Klepeta brojí hlavně proti utajované návštěvě Miloše Zemana ve Westminsteru. A Kate a William? V malých rolích — na mou přímluvu. A PippaM? Po dohodě dublována.
Komu ale vlastně chodila všechna pošta odeslaná ze dna jezírka Loch Ness ve Skotsku? Anglie znovu v nebezpečí.

42. Děsný přelud v sklepní prádelně

Chřestící kostlivé prsty hrůzy vás nezklamou. A Vavroch? Taky ne.

43. Co bylo na konci zrcadlového bludiště

Nic. Nebo snad hlavní východ? Památná slova z tohoto dílu:
Watson: „Tady se ptáme my a vy nám laskavě odpovídejte na naše otázky.“
Holmes: „A berte ho vážně, vy pasto!“

44. Koho zajímá, kdo zabil doktora Crippena?

Nás ne.

45. Hvízdající chatrč

Tak tam, na konec divné zahrady, děti nechoďte.

46. Sýčkovy oči o půlnoci

Sherlocka nevykulí!

47. Tři decimetry a dva milimetry od levé zadní nohy lišaje smrtihlava

„Ze všech příběhů o šifře... je tenhle tím nejlepším,“ řekl režisérovi seriálu Vladimír Putin. „Potápěl jsem se v Bajkalu a našel tam ropné břidlice. Moskva může být vděčná tvůrcům vašeho seriálu, že ji při natáčení nezbourali celou a že mě seriál inspiroval i k boji s medvědem. Jsem rád, že ho psali i Puškin a Lermontov. A Bulgakov. Proč se Jorika nejmenuje Markétka? Více řeknu na festivalu v Karlových Varech po filmu Mrazík a stepu Jirky Korna.“

48. Jeden milion dolarů tomu, kdo přepere Sherlocka J. Babingtona

Muž, který chce být chytřejší nežli Sherlock Holmes a drsnější než Rambo, přišel do Londýna!
A jmenuje se... Carson Napier. Hraje ho Meky Žbirka. Nebylo proto třeba nic dabovat. Citace? „Čo bolí, to prebolí.“
Nu, a zbylé díly vašeho oblíbeného seriálu?
Nebudou nikdy uvedeny. Jsou totiž pevně uzamčeny v trezoru banky Morris a Maurice ve West Endu v Londýně a uvažuje se jen o nočním odvysílání tří nejmírnějších částí: Sedm vrahů, Čtyřicet mrtvol a Jak na Adamsovy králíky.
Celý seriál byl, připomínám, adaptován i Jorikou jako divadelní hříčka Dvaadvacet nevinných.
Těšíme se, že si nás zapnete — a nikdy nejezte muchomůrky bílé! Amen. Tak pravil Sherlock Holmes.