RECENZE: Daniel Polansky, Stavitelé

Článek od: Karolína Poláčková - 11.11.2019

Přijde myš do baru...

Fantastice, buďme upřímní, vládne trend několikasvazkových sérií – a čím víc knih, tím lépe. Proč by si ale fanoušek stěžoval? Má pořád co číst a stále se může vracet do svých oblíbených fiktivních světů. Přesto je někdy zkrátka osvěžující sáhnout po nějaké malé jednohubce. Žádný kolos, který by mohl suplovat zarážku dveří, ne, jen pár kapitolek, pár barvitých postaviček a jedna přímá dějová linka. To jsou Stavitelé – ale pozor, navíc jde o western. A se zvířaty!

Spektrum postav možná nejednoho čtenáře přiměje zavzpomínat na základní školu, kdy naposledy četl bajky. Ano, ve Stavitelích nenajdete jedinou lidskou postavu, ale nenechte se zmást, taky žádné morální poučení. Najdete ovšem krvavou řež, pokřivené charaktery, honičku ve vlaku, a především bandu profesionálních zabijáků. V jejich čele stojí Kapitán – ta nejostřejší myš, se kterou rozhodně nechcete zkřížit kolty. Po letech dává dohromady svou starou partu, aby napravil, co kdysi nevyšlo. Většina už se nějak zařídila a založila nové životy – ať už hrdý Francouz hranostaj Bonsoir, klid milující vačice Boudika, mlok Cinnabar, o kterém všichni ve strachu mluví jen jako o Drakovi, brutální jezevec Barley a Gertrůda, ten nejzdatnější krtek intrikán pod zemí. K tomu přičtěte už jen půlku potkana Reconquisty a jen napůl šílenou sovici Trpaslici a je to – Kapitán může roztočit svůj plán.

Všechny zmíněné postavy jsou postupně představovány v samostatných kapitolkách. Ty jsou obecně v knize opravdu kraťoučké a jen přispívají k celkové svižnosti Stavitelů. Příběh této novelky je ostatně poměrně přímočarý a dává nahlédnout i na stranu “antagonistů”, i když na závěr budete sami váhat, kdo že byl v právu. Polansky se vydává do vod temné fantasy (byť zkřížené s westernem, což je vcelku chutný mix), patrně tedy dojdete k závěru, že nikdo, jak už je pro žánr typické. Rozhodně je ale zábavné sledovat jednotlivé postavy a čekat, jak celý souboj dopadne.

Autor využívá úderný, drsný jazyk a jako vypravěč je velmi cynický, a přesto, jak chmurná a temná je atmosféra příběhu, netlačí Polansky na pilu prvoplánovou brutalitou a vulgarismy na efekt. Každé ze zvířat se ke Kapitánově pomstě připojí z jiných důvodů a kvůli jiným argumentům, čemuž se věnuje první část knihy – tu pak střídá už jen čistá akce vedoucí až k rychlému závěru, kde o zradu, staré nepřátele a duely na smrt není nouze. Obecně se dá říct, že pokud holdujete krvavější, temnější odnoži fantasy, tak vám Stavitelé udělají radost, i když patrně jen na jedno odpoledne nebo středně dlouhou jízdu vlakem. Pokud máte raději dobré konce, nemusí být tato novela úplně váš šálek čaje. A ještě jedno upozornění na závěr – pozor na formát. Stavitelé sice mají necelých dvě stě stran, ale to jen díky nestandartně velkému písmu. Na to se dá zvyknout, ale stejně by asi tenký malý paperback slušel této jednohubce víc.

 

Daniel Polansky – Stavitelé
Nakladatelství: Fragment (edice Pendragon)
Počet stran: 192, vázaná s přebalem
Překlad: Václav Soukup
Rok vydání: 2019
Cena: 249 Kč

Přidat komentář