RECENZE: Jay Kristoff, Nikdynoc

Její otec byl popraven jako zrádce a zbytek její rodiny uvězněn. Mia Corvere, vyvolená bohyně Noci, se rozhodne vstoupit do kacířské Rudé církve a stát se vražedkyní, aby se mohla pomstít. A nic menšího než smrt nejvýznamnějších představitelů republiky nebude její pomstě stačit.

Představte si svět ne nepodobný antickému Římu a město ne nepodobném Benátkám. Představte si tři slunce křižující oblohu, každé halící svět do jiného barevného odstínu, slunce, která téměř nikdy nezapadají. Představte si, jak málo je v tomto světě stínů. A pak si představte dívku, která jim může poroučet. Mia právě spáchala svou první vraždu ve jménu bohyně noci Niah a nyní se vydává pryč z rodného města najít Rudou církev. Toto společenství profesionálních vrahů je pronásledováno napříč celou republikou a ona se chce stát jeho součástí, aby tak dostala prostředky k vlastní pomstě. Při svém výcviku, po kterém bude mít šanci stát se jednou z vražedkyň ve službách církve, potkává mnoho dalších, kteří usilují o stejný cíl. Vedlejší postavy hrají až na Miina přítele Trica většinou menší roli a mnohdy staví hlavní hrdince do cesty překážky, je to ale stále Mia, kolem koho se celý příběh točí.

Ačkoli se Jay Kristoff představování reálií věnuje spíše nenápadně, napříč celou knihou utrousil dostatek drobečků, podle kterých si můžete v hlavě jeho fiktivní svět vykreslit. Prostředí je to opravdu zajímavé a v dalších dvou dílech, které budou Nikdynoc následovat, by se z něj dalo ještě hodně vytěžit. Zatím tu máme stínového kocoura, krvavou magii a záhadné božské aspekty.

O životě Mii Corvere čtenářům vypráví jedna z dalších postav, která ale zatím zůstává anonymní. Tento vypravěč k příběhu bohatě přispívá poznámkami pod čarou, kde se dočtete jak o pikantnostech z historie republiky, tak střípky reálií nebo kousavé sarkastické komentáře. V příběhu jako takovém není nouze o nějakou tu akci, krev a násilí, od prostředí školy pro vrahy se to koneckonců dá čekat, prostor tu dokonce dostane i erotika. Díky přítomnosti vražedné surovosti by chvílemi člověk zapochyboval o tom, zda si Nikdynoc opravdu zaslouží zařazení mezi young adult literaturu. Tedy, pochyboval by o tom tak do poloviny knihy.

První polovina je patrně tou silnější částí příběhu, opatrně ale na start – na tomto místě je třeba zmínit asi nejdůležitější věc týkající se této knihy. Je možné, že ji někteří odloží už po pár stranách, protože každý nemusí skousnout autorův velmi popisný a rozvláčný styl. Tam, kde lze, Kristoff vkládá všechna možná i nemožná přirovnání a květnaté kudrlinky – mnohdy to skutečně dobře podpoří temnou a chmurnou atmosféru, na některých místech už ale autor sklouzává do lehkého absurdna, kdy jeho obraty jednoduše nezní dobře. Na druhou stranu, začátek knihy dokáže natolik zaujmout, že se jím proženete poměrně rychle a na pomalý Kristoffův jazyk si zvyknete. A ty zmíněné YA prvky? Nejdříve jen tak pozvolna vystrkují růžky, načež zhruba v polovině příběhu přijde zlom a vy je vidíte všude. A k tomu, jak temně se kniha prezentuje, zkrátka nesedí několikrát omýlaný ekvivalent toho, “jak mužný a vražedně krásný je”. Samozřejmě mě neberte špatně, do nějakého béčkového extrému v tomto ohledu Nikdynoc nesklouzává, ale přece jen, to křížení “dospělého” a “YA” žánru místy není provedeno úplně dobře. K žánrovému stereotypu trochu sklouzává i charakter hlavní hrdinky – samozřejmě je totiž Mia ve škole pro vrahy nadprůměrná a přitahuje patřičnou pozornost nejen tehdy, když se dostane do průšvihu.

Obecně se jedná o titul, který si jako čtenář naplno užijete a necháte se zlákat atraktivním světem, ale jako recenzentovi vám to nedá a budete šťourat. I přes takové lehké neduhy ale Nikdynoc obsahuje dost zajímavých a originálních konceptů, na které může nalákat. Slibuje temno a krev (což také doručuje), a jakmile si po pár stranách zvyknete na autorův styl, není těžké se celou knihou prokousat za krátkou dobu. Příběh Mii Corvere samozřejmě zůstal otevřený – kniha přímo počítá s dalším pokračováním. Jestli se ponese v podobném duchu jako Nikdynoc, nebo žánrově sklouzne blíž k YA nebo temné fantasy, uvidíme. I když spojení těchto dvou žánrů místy poměrně drhne, zatím tato série může pro zastánce obou táborů sloužit jako taková malá ochutnávka toho, co ona druhá odnož fantastiky může nabídnout.

Jay Kristoff – Nikdynoc
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 448, vázaná s přebalem
Překlad: Adéla Rufferová
Rok vydání: 2019
Cena: 349 Kč