RECENZE: Margaret Atwood, Příběh služebnice

Jmenuji se, jmenovala jsem se June. Teď mi říkají Fredova. Nevzali mi jen jméno, ale i milovaného manžela, dceru a vlastní identitu. Vzali mou osobnost a utopili ji ve svatých přikázáních. Z mého těla udělali pouhou nádobu. Stroj, jehož jediným cílem je přinést svému Veliteli tolik vytouženého potomka. Mým největším prokletím se stala schopnost být těhotná, v dávných dobách největší radost ženy. Jsem žena v červeném. Jsem služebnice. A toto je můj příběh.

Příběh služebnice je v dnešní době již klasický román kanadské autorky Margaret Atwood, který se nejenže dočkal prestižního sci-fi ocenění Arthura C. Clarka, ale v letošním roce i divácky úspěšného a kritiky oceňovaného seriálu nesoucího stejné jméno. Přitom sama Atwood nepovažuje Příběh služebnice za sci-fi, ale definuje román jako spekulativní fikci. Já bych se však nebála knihu zařadit mezi dystopie - svět je hrozné místo k žití, jen se místo důrazu na vyspělé technologie vrací se společenským smýšlením a vyspělostí do 17. století.

Margaret Atwood nám představuje fiktivní Spojené státy americké, nyní zvané republika Gileád, v době velice blízké té naší. Ovšem pod vládou totalitního režimu, který je poháněn pokroucenými myšlenkami křesťanství.

Příběh služebnice je silná kniha, která už jako mnoho jiných poukazuje na to, jak jednoduše lze i přes veškeré výdobytky doby podlehnout nadvládě teroru zakryté touhou po záchraně lidského rodu a přijmout to jako něco normálního. Margaret Atwood podává obraz společnosti, kde muži vládnou, postavení žen je tvrdě redukováno a jejich úloha ve společnosti je snadno rozpoznatelná dle oblečení.

Plodná žena, nosící červenou, je brána jako komodita, zbavena veškeré své identity a darována některému z Velitelů, aby mu porodila vytouženého potomka. Manželky velitelů a vlivných mužů oblékají modrou a nejsou ničím jiným než ptáčky ve zlatých klecích. Domácnost mají na starosti Marty, starší, neplodné ženy, které se starají o domácnosti Velitelů. A nelze zapomenout na Tety, fanatičky plně oddané státu a svému poslání převychovat každou chycenou plodnou nešťastnici v řádnou Služebnici. Žádné z žen, kromě Tet, není dovoleno číst, psát či se jakkoli vzdělávat.

Děj vypráví samotná Fredova - Příběh služebnice je doslova jejím deníkem, kdy popisuje nejen situace, se kterými se jako žena v červeném potkává, ale mnohdy vzpomíná i na dobu před převratem - na normální život. Je to právě kontrast dvou diametrálně odlišných životů jedné ženy - naprostá svoboda versus naprostá kontrola nad životem ženy. Dostupné vzdělání versus zákaz čtení i psaní. Společenská rovnost versus kastovní systém. To je to, co čtenáře uchvátí.

Příběh služebnice není silný jen díky charakterům. Vyprávění Fredovy a zážitky vedlejších postav čtenáře mohou děsit, hnusit se mu, šokovat ho. Co ale dělá tuto knihu skvělou, je všechno kolem.Je to všechno kolem ní, struktura děje, prolínání časových rovin, slova a ideje schovaná mezi řádky, co dělá Příběh služebnice i po více než 20 letech od svého původního vydání tak skvělým dílem.

Jediným nedostatkem Příběhu služebnice je zoufalá touha čtenáře dozvědět se více. Margaret Atwood nechává až příliš otázek nezodpovězených - kdo byli ti, co způsobili převrat? Jak se jim povedlo získat tolik moci? Proč nebyl odboj silnější? Z druhé strany, tento “nedostatek” informací o pozadí odpovídá deníkovému stylu vyprávění. Přeci jen si do svých deníků ani my nepíšeme, kdo zrovna sedí u moci a která politická strana má navrch. Nebo ano?

Bez obav lze ale říci, že Příběh služebnice zasáhne každého čtenáře silou zemětřesení stupně deset Richterovy škály, ať je už milovníkem sci-fi, beletrie či literatury faktu. Přesto to ale není díky svému tématu kniha pro každého. 

Margaret Atwood, Příběh služebnice

Překlad: Veronika Lásková
Nakladatelství: Argo
EAN: 9788025722985
Formát: 348 stran, vázaná
Rok vydání: 2017
Doporučená cena: 298,- Kč