RECENZE: Peter Newman, Tulák

Strhující debut plný úplatných a zkažených rytířů a ztroskotaných létajících lodí. A v centru děje stojí tajemná postava osamoceného tuláka. Anotace tedy začíná více než lákavě. Když k tomu připočteme skvělou obálku, která vás jistě v knihkupectví přiláká, je prodejní úspěch takřka zajištěn. Bohužel není všechno zlato, co se třpytí, a v případě Tuláka to platí dvojnásob.

Tulák je debutovým románem anglického spisovatele Petera Newmana. Zároveň se jedná o úvodní díl plánované trilogie. Zahraniční kritiky byly k Newmanovu debutu více než příznivé a nezřídka padala slova jako povinná četba či ambiciózní prvotina. Je tedy více než jasné, že očekávání čtenářů, kteří Tuláka zaregistrovali, byla velká. Dokáže však němý hrdina naplnit očekávání? Již teď je jasné, že odpověď rozhodně není jednoznačná.

Příběh v sobě skrývá pár opravdu zajímavých nápadů v čele s osamělým němým hrdinou, který za celou dobu nepronese jediné slovo. K tomu můžeme připočíst i temný svět, v němž lidstvo  po prohrané bitvě žije v područí démonických vládců bez naděje na světlejší zítřky. A právě tímto světem putuje mlčky Tulák pouze se zpívajícím mečem, batoletem a tvrdohlavou kozou, kterou využívá jako zdroj mléka pro dítě. Jaký má jeho pouť význam a kam putuje, asi neví ani on sám.

A právě v tom tkví jeden z největších problémů této knihy. Drtivou většinu času totiž absolutně neznáme nějaký pádnější smysl Tulákova počínání. Navíc díky tomu, že nemluví a autor nijak nerozepisuje jeho myšlenky, budeme mít velký problém si ho blíže zařadit. To je na jednu stranu lákavé a dodává to hlavnímu hrdinovi punc výjimečnosti, ovšem nám čtenářům nezbývá nic jiného, než se utápět v domněnkách a spekulacích. Tyto pocity na nás ostatně budou působit naprostou většinu knihy.

Ani po ostatních stránkách se s námi Peter Newman nijak nemazal. Například samotný příběh. Autor čtenáře hází doprostřed děje bez  sebemenšího úvodu či vysvětlení. To samozřejmě nemusí nijak vadit, když se podstatné informace dozvíme v průběhu čtení, v případě Tuláka to však platí pouze napůl. To nejpodstatnější se sice dozvíme, ovšem stejně se nedá ubránit pocitu, že toho nevíme moc, a v Newmanově světě tak budeme podstatnou dobu čtení tápat.

Navíc se nedá ubránit pocitu, že autor sám nevěděl, jak svůj svůj svět vlastně vykreslit. Na jedné straně máme ztroskotané létající lodě a jiné technické hračky a na straně druhé pak démony, magii, rytíře a zpívající meče. Je Tulák sci-fi dystopie, nebo hrdinská fantasy? Zařadit jej podle popisu prostředí je velice těžké a většině čtenářů se to nepodaří až do samotného závěru.

Všechny tyto detaily jen umocňují rozporuplné pocity, které v nás Tulák po dočtení zanechává. Rozhodně se nejedná o špatnou knihu a své nadšené čtenáře si bezpochyby najde, většině však bohužel bude připadat, že toho nedostáváme dost. Jako by nám autor předhodil pouze kostru příběhu a pomyslnou “vatu”, která vyplňuje prázdná místa a dotváří celkový obraz, úplně vynechal. Nezbývá tedy než doufat, že se v případném pokračování dozvíme něco víc a vše tak konečně začne do sebe zapadat. Takto nám zůstává pouze zajímavý nápad, kterému však něco podstatného chybí.

Peter Newman - Tulák