RECENZE: Antonio Martín Morales, Štvanice (Ďáblova horda 1)

Jmenuje se Remo. Za svou existenci vděčí u nás zatím neznámému španělskému autorovi. Je to nadprůměrný zabiják, průměrný vrhač nožů, zdatný šermíř, amatérský čaroděj nebo rytíř se zlomeným srdcem? Od všeho něco. Kdysi býval členem elitního pluku nožířů Ďáblovy hordy, dnes je z něj nájemný vrah s mečem, který se potlouká od jedné zoufalejší zakázky ke druhé a hledá svůj ztracený sen.  

I přes své bručounstvi a naivitu je to docela sympatický hrdina. Nemá to však lehké. Zuby nehty se drží svých zásad a při tom bojuje proti celému světu –a přitom o záchranu světa vůbec nejde. Štvanice je akční, ponurá a komorní. Její aktéři se snaží se svými ambicemi držet při zemi. Jejich charaktery nejsou tolik výrazné jako u Rema, ale prostor, který mají, na ucelený příběh stačí. Snad jen se záporáky si mohl autor víc pohrát. Černokněžník Moga působí jako vystřižený z brakové literatury. Cože? Aha, pardon. Tohle je braková literatura. Ale i tak si jeden z hlavních zlosynů zasloužil víc místa, méně papírovosti a pomalejší smrt.   

Prostředí je temné. Pokud máte rádi bažiny a zatuchlá městečka, tak si užijete. Klasické fantasy bytosti jako trpaslíky, elfy a podobně tam nepotkáte. Za to se tu a tam ukáže mugrón, ohavné stvoření ze starého světa.     

Děj se odehrává ve dvou liniích – minulost a přítomnost. Nevadí to. Obě jsou mistrně propleteny a jsou natolik výrazné, že jejich plynulý přechod stěží zaznamenáte. Příběh je jednoduchý, pozvolna graduje a přechází v překvapivé finále. Poměrně dobře ho vystihuje záložka, která byla převzata z originálu. Pokud vás zaujala, kniha vás nezklame. Původní zůstává také obálka, která s textem hezky ladí.            

Ve Španělsku se Štvanice krátce po svém vydání dočkala několika pokračování. Protože u nás příliš „pyrenejské“ fantasy nevychází, nemohu ji bohužel srovnat s další španělskou produkcí. Když ji srovnám s tím, co lze sehnat na českém knižním trhu, vychází mně z toho průměrné dílo. Pokud tedy čekáte nějakou velkou exotiku, něco převratného, budete zklamaní. Tohle čtivo patří do autobusu nebo na dovolenou, ale na zadek vás neposadí. 

Ne, kniha není špatná, ale… Je to autorova prvotina a je to na ní znát. Hlavně ze začátku působí trochu naivně a některé pasáže budí úsměv. Například scéna, v níž vražedkyně Sala a její dva druzi utíkají před pavouky, kteří vyskákali z bažiny, a nenapadne je nic lepšího, než vylézt před nimi na strom. A když to nezabere – pavouci za nimi šupajdí po kůře – jeden z borců podsekne kmen sekerou a naše trojka skončí v „bezpečí“ bažiny. Ano, té samé, z níž předtím osminozí kamarádi vylezli.

Podobné scény naštěstí mizí a s počtem stránek se kniha stává lepší a nabírá spád. Je vidět, že autor má na víc. Přibývá nových nápadů a zlepšuje se také překlad, který ze začátku působí trochu krkolomně. Světlým bodem jsou souboje muže proti muži. Jejich technickou stránku si netroufám zhodnotit, ale přinejmenším jsou čtivé. Další plus patří autorovi za neanglicky znějící jména. Bude zajímavé sledovat, co českému čtenáři předvede v dalších dílech, za předpokladu, že ty se na našich knižních pultech objeví.  

Ďáblova horda: Štvanice /La Horda del Diablo: La caza del Nigromante/
Morales, Antonio Martín
Nakladatel: Zoner Press
Překlad: Kateřina Frimlová
Obálka: Miguel Navia
Redakce: Pavel Kristián, Hana Fruhwirtová, Jana Mahelová
Rok vydání: 2012
Počet stran: 320
Rozměr: 145 x 210
Provedení­: paperback
První kniha série Ďáblova horda.
Cena: 320 Kč