KOMIKS: Hellblazer – Syn člověka & Těžké časy (John Constantine 1 a 2)

Článek od: David P. Stefanovič - 19.07.2012

Crew nás letos potěšila již třetím českým svazkem Hellblazera, jehož zhodnocení se na Sardenu brzy dočkáte. Zatím se ale pojďme podívat, jak se blonďák s nejzaprasenějšími plícemi na světě u nás dosud předváděl.

Začalo to pro nás sešitem Syn člověka. John Constantine se v něm představuje takový, jakého jsme ho znali z filmového zpracování. V podstatě zoufalec a ztroskotanec, který nejde pro cigaretu, flašku whisky a dehtově černou hlášku daleko. A udělat nějakou kardinální pitomost, která ho bude pronásledovat ještě o dlouhá léta později, mu také dlouho netrvá.

Jedním takovým ne úplně dobrý nápadem je kývnout šílenému mafiánskému bossovi na to, že mu vrátí z mrtvých jeho milovaného synka. Ne tedy, že by měl John příliš na výběr. Nicméně křísit mrtvé nejde, jak ví každý racionálně uvažující člověk, takže to Constantine trochu ošvindluje a do mrtvého těla přivolá démona. Tatínek je spokojený, John uteče hodně daleko a usilovně se snaží zapomenout, jenže souhrou náhod se k milé rodince samozřejmě dostane znovu, a to ve chvíli, kdy je pečeť, démona věznící, dávno zlomena a on se chystá přivést na svět Antikrista. Nastanou tak krušné časy, kdy Constantina mlátí mafiáni i zhrzené lesbické milenky a ošklivé pekelné potvory zjišťují, že lidská kůže je parádní prezervativ, pokud z ní nejdřív vysouložíte střeva.

Příběh Gartha Ennise si nebere servítky a posunuje hranice toho, co znamená šílenství. Constantine se navíc celou dobu obrací na čtenáře a přímo ho oslovuje, aby si to ten užil pořádně zblízka a neměl snad pocit, že se ho vyhřezlá střeva, povalující se na papíře, netýkají. Kresba Johna Higginse je proti tomu velmi civilní, nepřitahuje na sebe zbytečně pozornost a nechává děj plynout vlastním tempem.

Když se krušné časy změní v těžké

Brian Azarello, jehož vstup do Constantinova univerza představila Crew jako druhý, se kolegou Ennisem rozhodně nenechává zahanbit. Naopak, jeho Constantine je ještě mnohem slizštější, drzejší a vychytralejší. Přičemž zvlášť to poslední se mu může hodit, protože nejen vyměnil rodnou Anglii za svobodu slibující Ameriku, ale rovnou také svůj věčný kabát za vězeňský mundůr. A Azarello si možnosti, které mu jako scénáristovi multirasové vězení nabízí, užívá do opravdu poslední kapky. Stejně jako u prvního dílu, i zde to v české modifikaci celé více než zdatně podpírá překlad Štěpána Kopřivy. Oslovuje-li mohutný černoch svého vyhublého bílého spoluvězně „mrdátko“, nepotřebujete ani příliš explicitní grafické vyjádření. Když do podobného prostředí zavítá takový pěkný blonďatý anglický zadeček, jako je ten Constantinův, má pozornost zaručenou. A protože si John ještě z předchozí knihy dobře pamatuje, jak mohou podobné hrátky dopadnout (pokud je, pravda, jednou ze zúčastněných stran dvou a půlmetrový démon), logicky se jim snaží usilovně vyhnout. Jako štika tak proplouvá mezi gangy neonacistů, černochů, mexikánců, motorkářů a dalšími, bohužel si ale nemůže pomoct a všechny je přitom neskutečně štve, takže je pak musí postupně pozabíjet, či se jich zbavit nějakým ještě čarovnějším způsobem. Nakonec si tak hraje na kocoura v domě plném myší a ještě se u toho stíhá nechat (jak má ve zvyku) pronásledovat stíny minulosti.

Tentokrát kresba, zařízená Richardem Corbenem, podtrhuje v textu probíhající šílenství více než důrazně. Na Corbenův svébytný styl je třeba si chvíli zvykat, ale stojí to za to. Všichni vypadají nesmírně úchylně, nejvíc ze všech pak Constantine; Corben hodně často využívá detaily na obličeje a ty se vždycky nepříčetně šklebí od ucha k uchu. A ideálně předtím postavy vystupují s dramatickým efektem ze stínů. Azarello pak za sebou řetěz, ze kterého se na začátku utrhl, vláčí s čím dál divočejší nonšalancí a přidává další a další drobnosti, které nemohou nepotěšit fanouškovu zvrácenou duši. Konec černocha, kterého jsem zmínil, opravdu stojí za to. A nejen on.

Je tak jen dobře, že Azarello ještě u českého kormidla zůstává. Třetí svazek, Dobré úmysly, na Těžké časy těsně navazuje a čtenáři se v něm snad dozví, kdo přesně byl onen mrtvý mladík, který navštívil Constantina na samotce, a uvidí Johna, jak se pokouší vykonat první nesobecký čin v životě. Jak si u toho povede, si ovšem povíme příště. Už teď je ale bezpečné říct, že tuhle sérii rozhodně chcete číst, pokud tedy nemáte postel plnou plyšových jednorožců. A jestli máte, chcete ji číst taky, je to totiž nejlepší lék.

John Constantine, Hellblazer: Syn člověka /John Constantine, Hellblazer: Son of Man/
Ennis, Garth - Higgins, John

Nakladatel: Crew
Překlad: Štěpán Kopřiva
Obálka: Glenn Fabry
Redakce: Filip Gotfrid
Rok vydání: 2005
Počet stran: 124
Rozměr: 170 x 255
Provedení­: paperback
Scénář: Garth Ennis
Kresba: John Higgins
Barva: James Sinclair
Cena: 349 Kč

John Constantine, Hellblazer: Těžké časy /John Constantine, Hellblazer: Hard Time/
Azzarello, Brian - Corben, Richard

Nakladatel: Crew
Překlad: Štěpán Kopřiva
Obálka: Tim Bradstreet
Redakce: Jiří Pavlovský, Filip Gotfrid
Rok vydání: 2006
Počet stran: 128
Rozměr: 170 x 255
Provedení­: paperback
Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Richard Corben
Barva: James Sinclair
Cena: 349 Kč

Přidat komentář