INTERVIEW: Rozhovor s Tomášem Bandžuchem

1. Mohl bys našim čtenářům prozradit, jak jsi se dostal k fantasy literatuře a kolik ti bylo let? Kdo nebo co způsobilo, že jsi se stal fanouškem tohoto žánru? 

Tak za to, že jsem se stal příznivcem fantasy, může do značné míry můj otec. Koneckonců, když vám někdo před spaním ve čtyřech letech předčítá místo Červené Karkulky a Bajaji Tolkienova Hobita, nemůže to podle mého dopadnout jinak. A vzhledem k tomu, že tahle záliba rostla s věkem, stalo se, že krom historických románů se knižní fantastika stala tím nejvěrnějším obyvatelem mé knihovny.

2. Kolik času uběhlo, než sis řekl, že bys sám zkusil něco napsat? Co bylo prvním impulsem? Pamatuješ si vůbec na svoje první literární pokusy?

Tak svoje první literární pokusy si (bohužel) pamatuji docela přesně. Bylo mi krásných patnáct, nastoupil jsem na střední školu a uvažoval, čím zabít nudu při hodinách estetické výchovy. A tak jsem začal psát historické povídky. Ale čím dál víc jsem tenkrát narážel na to, že mé historické znalosti nebyly právě valné - a pitomosti se mi rozhodně psát nechtěly. Tak jsem si jednou řekl, že by možná stálo za to, vzít naši historii jako inspiraci nějakého fantastického světa, kde by se člověk nemusel tak striktně ohlížet, jestli jeho postava má echt dobové odění a nebude náhodou používat výrazy, které přišly do módy až o nějaký ten rok později. Z téhle fáze pak vypadlo několik povídek a jeden delší román, odehrávající se ve světě inspirovaném šestnáctým stoletím. No - když jsem si to nedávno znovu pročítal a uvědomil jsem si, že jsem to chtěl někomu poslat k vydání... Řekněme, že mi z toho nebylo zrovna dvakrát dobře.

3. Nicméně jsi se osmělil, a do soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera jsi poslal povídku nazvanou Konrád, která ti zajistila místo ve sborníku soutěže. Co jsi prožíval za pocity, když jsi se dozvěděl, že se ti podařilo obstát v konkurenci?

No, abych pravdu řekl, byl to můj třetí pokus v Drakobijcích. Dva před ním skončily krutým fiaskem a já už si byl takřka na sto procent jistý, že psaní příběhů není pro mě. Nicméně měl jsem v šuplíku (tedy na harddisku) ještě jednu hotovou povídku (právě Konráda), a tak, s pocitem, že nemám co ztratit, jsem se rozhodl naposled pokusit přízeň porotců, s tím, že pokud to nevyjde, tak skutečně literární střevo nemám. Takže si asi není těžké představit tu neskutečnou radost, jakou jsem zažil, když jsem jednoho dne ráno otevřel e-mail, v němž mi Michael Bronec oznamoval, že se má povídka probojovala do sborníku. (Tímto bych se zároveň rád omluvil všem svým kamarádům, kterým jsem tuhle zprávu musel oznámit natolik urgentně, že jsem je ani nenechal dospat.)

4. Koukám tedy, že to bylo opravdové štěstí, které pak potvrdila Noc nekromantů. Kromě toho, že ve stejnojmenné soutěži skončila čtvrtá, přivádí na svět i literárního hrdinu Petra Hankla. Můžeš nám o téhle postavě prozradit něco víc a proč jsi vůbec příběh povídky zasadil do První republiky? Čím tě tato doba okouzlila?

Tak období první poloviny dvacátého století mám rád taky už vlastně od dětství. Tam hrála velkou roli moje babička, která byla skvělá vypravěčka a takový historik-samouk. Právě ona mne k době ohraničené zhruba roky 1900 a 1950 přivedla.

Proto mi tak trochu vadilo, že tady dlouho nevznikla žádná historická fantastika (s výjimkou různých alternativních dějin), která by se v tomhle období odehrávala. A tak jsem se jednou rozhodl napsat něco takového sám.

Hlavní hrdina, Petr Hankl, mi pak v hlavě naskočil tak nějak automaticky a s tím, jak se jeho příběh rozvíjel, mu přibývaly další a další atributy. Když bych ho měl popsat jednou větou, tak je to člověk, který čím víc má před sebou možností, tím víc touží po tom vést "pitomý obyčejný život" se svou ženou a nevlastní dcerou.

A pokud jde o to, čím mne okouzluje právě první republika, tak musím přiznat (že ačkoliv rozhodně nepatřím k těm, kteří si tohle období nějak přehnaně idealizují) je to především tím,  že se tu v tom krátkém dvacetiletém období sešla neuvěřitelná plejáda politiků, kteří disponovali státnickým rozhledem a dlouhodobou vizí (jen namátkou - Švehla, Rašín, Kramář, Hodža, Zemínová...). A když to srovnáme s dneškem, kdy podle mého naší politice chybí skutečné osobnosti, člověk se neubrání tomu, aby nostalgicky nezavzpomínal...

5. Právě Petr Hankl je hlavním hrdinou tvého prvního románu Ve službách republiky, jak se ti kniha psala a na co se mohou čtenáři těšit?

Abych přiznal pravdu, někdy jsem z té knihy měl až zvláštní pocit... Často se mi stávalo, že jsem předem vymyslel nějakou zápletku, a následně zjistil, že buď přesně zapadá do historických fakt, anebo byla historie podstatně barvitější než  moje imaginace.

To byl kupříkladu příklad jedné z povídek odehrávající se v průběhu mongolské revoluce. Čím víc jsem o tom zjišťoval, tím víc jsem si gratuloval k tomu, že jsem si za pozadí příběhu zvolil právě tuhle událost.

I jinak ale čtenáři doufám nebudou zklamaní, protože v ostatních povídkách se seznámí s navýsost zajímavými persónami - od jednoho zapomenutého slovanského boha, přes původního upíra Nosferatu až po některé československé a německé politiky, kteří tu rozehrají své vlastní velké hry.

6. Pokud kniha uspěje, dočká se Petr Hankl ještě dalších příběhů? Co vlastně plánuješ dál?

Tak na první otázku můžu s klidným svědomím odpovědět, že ano. Pokud se najde dostatek čtenářů, kterým se budou dobrodružství Petra Hankla líbit, dojde na pokračování, ve kterém se dostaneme na konec třicátých let a tedy do doby, která pro naši zemi nebyla zrovna z těch nejlepších.

Z dalších věcí bych si velice rád zkusil nějakou drobet steampunkovou verzi českých dějin, a pak bych se možná taky časem vrátil ke své povídce Příběh opravdového drakodlaka ze sborníku "Legendy: Draci" a pokusil se ji přepsat na něco drobet delšího. Ale tohle všechno je zatím hudba vzdálených sfér budoucnosti.

7. A poslední otázka - zmínil jsi steampunk - nechtěl by ses mu věnovat nějak víc?

Tak takhle daleko jsem zatím nepřemýšlel. Ale díky za inspiraci...

Život a literární kariéra Tomáše Bandžucha

1. Narodil se 18.6. 1986

2. První publikovanou povídkou byl Konrád v 9. Drakobijcícch

3. S povídkou Noc nekromantů skončil  v soutěži O železnou rukavici lorda Trollslayera na 4. místě, tato povídka představuje hrdinu Petra Hankla

4. Novelou Příběh opravdového drakodlaka přispěl do sborníku Legendy: Draci

5. Jeho první knihou je Ve službách republiky, která bude slavnostně pokřtěna 26.1. v kavárně Krakatit od 17:00