(NE)RECENZE: Frank Schätzing, Vzpoura oceánů

Jezdíte na dovolenou k moři? A bojíte se zvířátek, která tam s vámi plavou ve vodě? Jak moc nevinně vyhlíží humr na vašem talíři? A baví vás ve skladbách Pink Floyd poslouchat pasáže s písněmi velryb? Tušíte, co všechno před námi oceán skrývá?

“Každé větší pobřeží na světě obklopuje zóna relativně mělkých vod zvaných šelfy, které jsou hluboké nanejvýš dvě stě metrů. V podstatě není šelf nic jiného než podmořské pokračování kontinentální desky. …(Tam) se dno propadne do hlubokého moře... Za šelfy začíná neznámé univerzum, o němž věda skutečně ví méně než o kosmu.”

A v těchto neprobádaných místech se začnou dít věci, které rozpoutají neobyčejné drama, boj o holou existenci nikoli jednotlivce, ale celého lidstva.

Nejprve se v blízké budoucnosti začnou u pobřeží po celé planetě ztrácet lidé a mořská fauna se začne chovat podezřele. Kdo je původcem změn v chování zvířat? Kdo má na svědomí lidské životy a ohrožení těžebního průmyslu, lodní dopravy, přímořského turismu a gastronomického odvětví? Stojí za vším civilizace z jiné planety? Mají to na svědomí vlády soupeřících mocností?

Co je vlastně v sázce? Z počátku se zdá, že jde o ojedinělé útoky zvířat na lidi. Několik vědců (oceánologů, odborníků na mořskou faunu a dalších) však nezávisle na sobě začne pozorovat jisté spojitosti. Je opravdu náhoda, aby se na tolika od sebe vzdálených místech zvířata v jednu chvíli zbláznila? A jak tomu zamezit, když plejtvákovi těžko nasadíte svěrací kazajku a zavřete ho do vypolstrovaného akvária? Nota bene v případě, když spolu poblouzněná stvoření pořádají organizované nájezdy na lodě a rybáře. Třeba by stačilo zbavit se těch, kým byla zvířata v předchozích životech:

„Indiáni kmene Kwakiutl věří, že každý, kdo byl ve svém životě dobrým člověkem, se znovu narodí jako kosatka.“

Jenže nepřeskočilo jenom jindy roztomilým velrybám a příbuzným mořským savcům. Do šílenství se připojují další bytosti mořského ekosystému a horečka očividně stoupla i samotnému mořskému dnu. Víte, co je to detritus a jaké následky může mít jeho hromadění na dně moře?

Možná je pár lidí, kteří ještě dokáží zabránit katastrofě. Několik vědců, kteří události vnímají v širších, ale především hlubších souvislostech. V knize hraje roli i osobní motivace postav, která však posléze ustoupí do pozadí tváří v tvář velké přírodní katastrofě. Nejprve roztříštěné motivace postav se semknou v jedno úsilí, v boj proti společnému nepříteli. Ten ale skrývá svou tvář. A tak se lidstvo vzchopí a začne táhnout za jedno lano... Nebo je všechno jinak? Čí zájmy jsou vlastně ve hře?

V tomhle okamžiku zastavím své povídání o ději. Jen si tu bezmála tisícovku stran pěkně přelouskejte, protože to za to stojí.
Mě osobně rozsah díla neodradil a mám k němu jen málo výtek. Kniha je ukecaná, někdy až rozvláčná. Je ale dynamická a to tuhle negativní vlastnost vyvažuje. Možná se autor snaží být až moc komplexní a někdy čtenáře utáhne na vařené nudli - snaží se totiž laikovi všechno dopodrobna vysvětlit. Někdy to dělá šikovně pomocí dialogů (mezi rozmlouvajícími je vždy někdo, komu je látka potřeba osvětlit), v horším případě zabředne do rozvláčného, nikoli však nezajímavého popisování.

Některé postavy mi způsobem jednání chvílemi splývaly, jejich chování se sice lišilo, ale přišly mi malinko ploché, i když se autor zjevně pokoušel o opak. Možná jim ubližuje neschopnost ve vztazích, proto pak čtenáři připadají šablonovité a ztracené. Frank Schätzing nám sice dá ochutnat mnoho podrobností z jejich života, ale na mě jejich kombinace působila jako vcelku vydařený třírozměrný obrázek. Chyběl však vnitřní rozměr, který autor sice popisuje, ale coby čtenář jsem ho tam necítil.

Klausovi zastánci nemusí knihu ani otevírat, protože příliš inklinuje ke katastrofickým ekologickým scénářům. Pokud se ale vysvlečeme z pýchy a egoismu, dáme autorovi v mnohém za pravdu. Ačkoli jde o sci-fi thriller a je tedy třeba brát knihu s nadsázkou, ta do vysoké míry vychází ze skutečných vědeckých poznatků a její varovně vztyčený prst bychom jistě měli vzít alespoň na vědomí, pokud nic jiného.

Ostatně nejlépe to za nás vystihla jedna z postav:

„Na konci nestojí jiná inteligence,“ řekla. „Nic si nenamlouvejme. Na konci stojí otázka, co z nás ta jiná inteligence ponechá. Kým pak budeme. A kým už nebudeme.“

Proč si Vzpouru oceánů přečíst a co položit na druhou misku vah:

• + poučná
• + napínavá
• + originální nápad založený na skutečných vědeckých poznatcích
• + láska k přírodě a úcta životu
• +/- kombinace příběhu, poznání i “filozofování” o hledání vlastní identity (úvahy)
• - dlouhá
• - kolísavost spádu děje
• - český překlad někde zbytečně přejímá cizí termíny tam, kde existují české
• - slabost pro dovysvětlování

Vzpoura oceánů
Frank Schätzing
Přeložil: Vítězslav Čížek
Nakladatel: Knižní klub
ISBN: 80-242-1553-5
Počet stran: 928
Vazba: Vázaný
Rok vydání: 2006
Běžná cena: 399,- Kč
Klubová cena: 349,- Kč