RECENZE: Jaida Jones a Danielle Bennett, Smilujse

Název knihy by mohl evokovat, že se jedná o další paranormální romanci, kterých se v poslední době vyrojily mraky. To, že ji napsaly dvě dvacetileté slečny, klamu ještě přidává. Zdání ale opravdu jen klame, protože místo slaďáku dostaneme něco, co by se při dobré vůli dalo označit za military fantasy (samozřejmě hodně poznamenané ženským stylem psaní) s kovovými draky. Podle jednoho z draků, vlastně dračice, se kniha jmenuje.

Právě kovoví draci, vytvoření za pomoci magie – bohužel, žádný steampunk se nekoná – jsou hlavní výhodou Volstovského království ve sto let trvající válce s Ke-Hanskou říší. Přestože jsou draci z kovu, nejsou to žádné obyčejné stroje, ale myslící stvoření, vybírající si svého jezdce. A to je problém. Volstovský dračí sbor je nesourodá skupinka všemožných existencí, dělající mimo službu často problémy. Pohár trpělivosti přeteče, když letec Havran zamění lehkou děvu za manželku diplomata Arlemagneského království, s nímž se Volstov snaží uzavřít spojenectví proti Ke-Hanům. To je ještě více ohroženo, když jeden z volstovských mágů, markrabě Royston, svede Arlemagneského prince. Roystona může král poslat na čas do exilu, ale svůj dračí sbor nemůže oslabit. Ne, pokud chce vyhrát válku. Proto je do dračího sboru poslán mladý student Verzity Tom, aby naučil sbor základům chování. K postavám přidejme ještě mladíka Hala, učitele dětí Roystonova bratra, na jehož panství je Royston vykázán.

Kniha je vyprávěna v ich-formě pohledem čtyř postav. Prvně má každá vlastní linii, ale kniha je skoro na začátku spojí na dvě linky – vyhnanství Roystona na venkově, kde se sblíží s Halem, a Tomův nelehký úkol srovnat do latě dračí sbor, který mu nejvíce komplikuje právě nedisciplinovaný Havran. Exil na venkově ani vyučování etikety netrvá věčně. Ke-Hanové rozpoutají novou ofenzívu a Volstvov potřebuje vše, aby ji zastavil...

Na knize se podepsalo, že autorkami jsou ženy. Markrabě Royston je jakožto homosexuál vykreslený v pořádku. Přeci jen, k němu to zženštění patří, ale například ztvárnění dračího sboru je rozporuplné a je vidět, že autorky občas nevěděly, co si počít. V jednu chvíli tu máme drsné a tvrdé muže, zocelené válkou, a za chvíli jsou z nich ufňukané slečinky, jež mají potřebu si vylévat srdíčko.

Atmosféru bojů se přesto podařilo zachytit důvěryhodně. Draci nejsou nesmrtelní behemoti kráčející po bojišti a zadupávající hromady nepřátel, ale spíše v perutích operující střemhlavé bombardéry lehce zranitelné magickou protivzdušnou obranou. Představa kovových draků nalétávajících na zákopy je možná absurdní, ale skvěle a uvěřitelně podaná.

Přesto nálety dračího sboru postrádají lehce logiku. Celou knihu je řešen problém, že kasárna sboru leží v hlavním městě hluboko za frontou, a letka tak není schopná bombardovat hlavní město nepřítele – je mimo jejich dolet díky malému zásobníku paliva v dracích – přestože se vždy dostanou na jeho okraj, nemůžou bombardovat jeho střed, kde sídlí Ke-Hanští mágové a císař. Po celou knihu nikoho, opravdu nikoho nenapadne sbor přesunout blíž ke frontě (bavíme se o doletu na směšnou vzdálenost pár set metrů až několik kilomtetrů!) a jenom pořád lamentují, jaká to je škoda, že nemůžou létat dál. Upozornění: Následující věta obsahuje malý spoiler: Na konci knihy sbor povede nálet na město s tím, že nedoletí do svých kasáren ve městě, ale přistanou po akci za frontou na přátelském území. Na tenhle bojový plán Volstov potřeboval sto let války...

Samotní draci se navíc v knize pořádně nevyskytují. Přestože se po nich kniha jmenuje a všechno se kolem nich točí, jsou zde asi dvakrát ukázáni ve stájích a pak při náletech. Ohromná škoda a promrhání potenciálu vzhledem k tomu, jak autorky vše okolo draků v knize promyslely...

To jsou snad jediné výtky, které se dají Smilujse vytknout. Jako debut dvacetiletých autorek je to velice povedená kniha, plná neotřelých nápadů, které fungují, a je z ní vidět, že autorky jsou plné nadšení a nebojí se experimentovat. Když si to srovnám s u nás nedávno vyšlým Temným gryfem (recenze), v němž se skoro stejně stará autorka Katie J. Taylor věnuje podobnému tématu (výběrový oddíl letců na zvířatech), je Smilujse o několik kategorií výše. Nejsou zde typické chyby začínajících autorů. Jaida Jones a Danielle Bennett nepotřebují udržovat čtenáře u knihy hromadou zbytečných a vyumělkovaných zvratů. Hlavní hrdinové nemusí být nepřemožitelní supergerojové. Nemají nepropracovaný svět s plochými charaktery. Mít takové debuty v brzkém věku každý, hned by bylo na světě líp...

Smilujse /Havemercy/
Jones, Jaida - Bennett, Danielle
Nakladatel: Talpress
Překlad: Dana Krejčová
Obálka: Jana Šouflová
Redakce: Eva Hartová, Boris Hokr
Rok vydání: 2011
Počet stran: 536
Rozměr: 110 x 175
Provedení: paperback