RECENZE: Robert Kirkman, Tony Moore, Charlie Adlard – Živí mrtví 1 + 2

Živí mrtví (The Walking Dead) jsou ve světě již legendou, od loňského roku se honosící prestižním oceněním Eisner Award, o kterém se říká, že je komiksovým Oscarem. Částečně také díky stejnojmennému seriálu nejsou neznámým pojmem ani u nás a co se týče českých překladů, pomalu ale jistě se vydáváme na cestu za zbytkem světa. Ve své původní podobě vychází komiks od roku 2003 jako měsíčník, publikována jsou také vydání po šesti číslech (kterých se drží český nakladatel), vázané knihy po dvanácti číslech, omnibusy po čtyřiadvaceti a pro opravdu náročné čtenáře i zatím jeden svazek po osmačtyřiceti číslech. Paperbacků po šesti číslech doposud vyšlo čtrnáct, u nás letos vyšel třetí, kterému se budu věnovat v samostatné recenzi. Prozatím se podívejme, jak to všechno začalo…

Díl první: Staré dobré časy

Staré dobré časy to rozhodně byly, dokud komiksový scénárista Robert Kirkman nosil v hlavě pouze Bitevního papeže (Battle Pope), parodickou šílenost, hodnou skutečného geeka. Jenže pak ho napadlo vstoupit do hájemství nemrtvých a nic už nemohlo být jako dřív. Časy, které nastaly, byly a jsou rozhodně mnohem lepší. Minimálně pro čtenáře. Kirkmanovy postavy se asi zas tak nebaví… V předmluvě dává autor jasně najevo svůj záměr: vyprávět o hlavním hrdinovi, bývalém policistovi Rickovi, co nejdéle to půjde. (Mám tedy takové podezření, že to ten chlápek nějakou dobu přežije. Ale on nám to jistě Kirkman vynahradí jinak.) Stěžuje si, že zombie filmy vždycky končí moc brzy, že se nedozvíme, co bylo s postavami pak, jak se s tím vším vyrovnaly, a postuluje, že správný zombie příběh má být především sociální kritikou a zamyšlením se nad lidstvím a jeho hodnotami. Dále vychvaluje Tonyho Moorea, což je jakýmsi rozloučením, jak se ukáže u druhého dílu, protože ten už Moore nekreslil.

Mooreova kresba k námětu sedne jako kuchyňské náčiní na sedací soupravu, to rozhodně. Ale poté, co s druhým dílem přesedláte na Adlarda (a už u něj zůstanete), zjistíte, že první díl byl ještě takový… světlý, či prosvětlený jsou možná ta správná slova. Rozhodně se vyznačuje výrazně ostřejšími liniemi a mnohem menším podílem stínování. A je to tak v pořádku, protože jestli je něco jasné už od začátku, pak to, že tahle série bude čím dál tím hutnější a temnější.

Pokud vás shrnutí Kirkmanových cílů znechutilo, nebojte se, krve, mozků a roztomilých komiksových zvuků á la BLAM! se dočkáte v množstvím více než dostatečném. Stejně jako „záběrů“ tak nechutných, že by do televize před desátou večerní neprošly. Ostatně vzdělávání (tentokrát poučení o tom, jak je to vlastně s těmi našimi dušemi a vztahy) se má podávat co nejzábavnější formou, to věděl už tatíček Komenský.

První díl není ještě příliš dějový, spíše jde o velkou představovačku postav (v jedné chvíli tak bez obalu, až to trochu bolí), které se po celou dobu zdržují na jednom místě. Vzhledem k epické rozsáhlosti celého díla to ale rozhodně není na škodu, a taky se nedá říct, že byste měli šanci se nudit. Ve skupině lidí, která se sešla úplnou náhodou, pod tlakem nesmiřitelných okolností (absolutní zombie apokalypsa, nic vážného), to logicky vře. Každý si s sebou přinesl vlastní minulost (v posledních dnech před začátkem příběhu většinou nehezkou), pomalu a opatrně se vytváří nové vztahy, které nemusí každému vyhovovat, no prostě o zábavu by bylo vystaráno i kdyby šlo o letní tábor. A když naše přeživší občas navštíví bývalí spoluobčané s apetitem na jejich mozky, je jasné, že to představování nebude probíhat stylem „Já jsem Rick a vy teď padesát stran sledujte, co jsem dělal ve školce.“ Navíc Kirkman se s postavami zdaleka nemazlí tak jako scénáristé seriálu, takže i o pár (poměrně šokujících) překvapení je postaráno.

Díl druhý: Míle a míle

Jak bylo řečeno, nový kreslíř přináší do série výrazně temnější atmosféru a příběh s tím zcela souzní. Naše skupina opouští (ne)bezpečí tábora a vydává se na cesty. Jak se všichni mačkají v jediném karavanu, nervy jim všem čím dál snadněji přetékají, a tak jsou vděčni za každou příležitost ubytovat se někde jinde. Snaha najít nový domov je leitmotivem tohoto dílu a není žádným překvapením, že je i přes dočasná řešení marná a způsobuje skupině čím dál větší frustraci. Kirkman dostal ve svém rozjezdu postavy přesně tam, kde je potřeboval mít, a nyní se do toho pořádně opírá v obou směrech: v psychologické drobnokresbě i v akci. Tyhle dvě oblasti se perfektně doplňují a vytváří skutečně chutný mix.

Otázkou se čím dál víc stává, jak by se lidé chovali pod tlakem okolností, proti kterým nemůžou nic dělat. Pomalu se vynořují problémy, jako jak vyrostou děti, které svět před katastrofou nezažily vůbec, nebo v tak raném věku, že na něj brzy zapomenou, ale zatím pouze okrajově, je jasné, že se jim budou autoři věnovat v pozdějších dílech. Nyní se soustředí na vztahy v malé skupině postav, v níž se téměř každý musí vyrovnávat s nějakou osobní tragédií, zatímco ostatní se mu buď (většinou marně) snaží pomoct, nebo ho obchází po špičkách. Hrdinové se také setkávají s novými postavami, některé se k nim přidávají natrvalo (což je mezi živými mrtvými relativní pojem), některé jim jen způsobí problémy, vyhrotí vztahy a příběh je zase odvane.

Co se akce týče, Kirkman rozhodně necítí nějaké otcovské potřeby svá dítka chránit a postavy mají přesně takovou životnost, jakou by měly mít ve světě, který ovládly zombie. Každá druhá stránka je ozdobena vyteklým mozkem, což výrazně napomáhá atmosféře a naopak nemá nejlepší vliv na psychiku přeživších.

Během prvních dvou dílů se autorům povedlo mě zcela ponořit do děje a do prostředí, takže hodnotit je třeba už při začátku pořádně vysoko. Kdyby ediční plán nakladatelství Crew umožnil časem vydávat nové díly s vyšší frekvencí, vůbec bych se nezlobil. Závěrem zbývá pochválit překlad, který plně využívá bohaté zásoby českých vulgarismů a nestane se tak, že byste nad mluvou postav ve vypjatých situacích (ve kterých se nacházejí téměř pořád) obraceli oči v sloup. 

Živí mrtví 1. Staré dobré časy & Živí mrtví 2. Míle a míle /Walking Dead: Days Gone Bay & Walking Dead: Miles and Miles/
Kirman, Robert 
Nakladatel: Crew
Překlad: Martin D. Antonín
Rok vydání: 2009/ 2010
Počet stran: 144/ 136
Cena: 299 Kč