Velké vesmírné cykly 05: Ztracená Země

Článek od: Jiří Halama - 04.07.2011

„Přiznejme si to: tak nebo onak jsme spustili … mimozemskou invazi Sluneční soustavy“

str.193 románu Charonův prstenec: Ztracená Země

Ztratit se dá cokoliv: poctivost, manželka, peněženka (to zvlášť zamrzí), dobrá pověst, politické preference – prostě cokoliv. Americký spisovatel Roger MacBride Allen si ve svém (prozatím) dvojdílném cyklu, z něhož bohužel v češtině vyšel pouze první (byť rozdělen do dvou knih) díl Charonův prstenec pohrává s obtížně představitelnou myšlenkou, že by se mohla ztratit celá planeta Země i se svým nejbližším okolím.

A toto jeho pohrávání se mu nadmíru daří, takže vzniklé dílko sice není žádný Dostojevskij ve scifi, ale jedná se o velice slušnou oddechovku právě tak vhodnou na zabalení do kufru při odjezdu na dovolenou.

Za vším samozřejmě stojí jakási prastará z části organická, z části anorganická civilizace, která při svých toulkách vesmírem vybírá vhodné planety, na nichž by se mohl vyvinout inteligentní život. U takových planet pak ponechá své signální přístroje, a možná jednou …

… tyto přístroje skutečně na sledované planetě inteligentní život zaregistrují, a pak nedojde k ničemu jinému než že je celá planeta přesunuta onou prastarou civilizací do některé z mnoha rezervací vytvořených kolem velkých hvězd.

A právě takový osud potkal planetu Zemi, která díky náhodnému pokusu s řízenou gravitací byla přesunuta červí dírou pryč ze Sluneční soustavy na neznámé místo. A aby toho nebylo málo, onou červí dírou ústící ve Sluneční soustavě v místě, kde bývala Země, počnou do Sluneční soustavy pronikat robotické stroje, které začnou rozkládat jednotlivé planety a asteroidy a stavět z nich další rezervaci.

Naštěstí onou červí dírou existuje spojení mezi přesunutou Zemí a zbytkem Sluneční soustavy, takže otázka zní: podaří se zbytkům lidstva zastavit demontáž Sluneční soustavy? A podaří se Zemi navrátit zpět?

Závěr prvého dílu cyklu naznačuje, že situace je sice vážná, nikoliv však zoufalá. Bohužel druhý díl cyklu v češtině vůbec nevyšel, a třetí díl (byť avizován) nebyl prozatím ani autorem napsán.

Milovníka hard SF by však neúplnost cyklu ZTRACENÁ ZEMĚ neměla odradit, protože minout toto osvěžující a velmi čtivě přeložené dílko by bylo rozhodně chybou.

Jak shora uvedeno, zápletka díla zase až tak originální není. Originální je ovšem naše budoucnost, v níž se tato zápletka odehrává.

Takže jaký je vesmír budoucnosti v Allenově cyklu ZTRACENÁ ZEMĚ?

Nutno předeslat, že je velice obtížné zjistit, kdy přesně se román Charonův prstenec odehrává. Ze str.68 prvé knihy lze však soudit, že to je někdy mezi lety 2400 – 2500. Země má v tu dobu kolem 8 miliard obyvatel, a na ostatních planetách, měsících či asteroidech Sluneční soustavy žije více než jeden milion lidí. Mimo Sluneční soustavu se prozatím nelétá, byť lidstvo disponuje mezihvězdnou vesmírnou lodí nazvanou Terra Nova, která je však zakonzervována a nikdy nebyla použita. Proč?

Protože na Zemi nastal pravděpodobně tzv.Krach vědomostí, kdy „Země dosáhla takového bodu, kdy další vzdělávání, kvalitnější, ale nákladnější technologie, více kvalitnějších informací a rychlejší komunikace měly negativní hodnotu“ (viz str.24 románu Charonův prstenec: Ztracená Země).

Přímým důsledkem tohoto bylo, že čas potřebný k výuce běžné technické práce se stále prodlužoval, takže bývaly případy, že dělníci odešli z výukového programu přímo do důchodu. „Planeta ztrácela tolik času shromažďováním životně důležitých dat, že nedostala možnost těch dat využít“. (viz str.26 románu Charonův prstenec: Ztracená Země).

Problém ovšem je, že nikdo nemůže stoprocentně říci, že ke Krachu vědomostí skutečně došlo, protože jen nejistota o tom, zda k němu došlo nikoliv, dokazovala, že se tak opravdu stalo – kdyby totiž ke Krachu vědomostí nedošlo, byl by stav světové informační ekonomiky natolik uspořádaný, že by mohl potvrdit, že se tak nestalo. Tedy krátce řečeno: protože není možno dokázat, že něco nastalo, je tato nemožnost důkazem toho, že to nastalo.

V žádném jiném díle SF jsem se nesetkal s takto nádherně pojatou tautologií dovedenou ad absurdum.

Je pak ovšem otázkou, zdali mobilizace veškerého lidstva vyvolaná přesunutím Země pryč ze Sluneční soustavy není poslední šancí lidstva stát se znovu pánem svého osudu.

Pokud někde náhodou v antikvariátu (v daemonu je již bohužel vyprodáno) na toto Allenovo dílo padnete, pak neleňte a okamžitě je zakupte. Upoutat by Vás mohly i nádherné obálky Karla Soukupa. A pokud se do knihy začtete, pak Vás rozhodně překvapí velmi čtivý a lehký překlad Jana Pavlíka.


BIBLIOGRAFIE

Celý cyklus je tvořen prozatím dvěma romány, z nichž v češtině vyšel první, a to rozdělený do dvou dílů. Vydání druhého dílu (pod názvem Roztříštěná sféra) bylo sice nakladatelstvím AF 167 avizováno, nakladatelství však zaniklo dříve než stačilo tento druhý díl cyklu vydat.

Je na místě ještě dodat, že Allen stále zvažuje tuto duologii doplnit o třetí díl, jehož název by byl The Falling World.

  1. Charonův prstenec: Ztracená Země (The Ring of Charon; 1990), AF 167 a Karel Soukup 2000
  2. + Charonův prstenec: Invaze, AF 167 a Karel Soukup 2000
  3. The Shattered Sphere (1994)

Komentáře

Až na to, že se překlad po J.P. musel pečlivě projít a předělat místa, kde se vůbec neshodoval s originálem, tak by se s článkem dalo i souhlasit. Shattered Sphere (druhý díl) je fajn a je více akčnější při paralelním dějem ve Sluneční soustavě pátrající po zmizelé Zemi versus boje Země o přežití v Multisystému Sféry, ke které míří skrze síť červích děr odvěký nepřítel Požírač (Adversor), který [pozor - malý spoiler] ovšem nepočítá s novým protivníkem na scéně - lidmi...

Skvela hard SF/space opera...velmi sa mi pacila. Skoda len ze nebolo pokracovanie...inak, toto je jedna z tych skvelych veci, koli ktorym preklinam ceskych vydavatelov vydavajucich serie: clovek sa zacita, zisti ze je to skvele, chce si kupit dalsi diel a pride na to ze sa nevyda koli neperspektivnosti (vo vacsine pripadov, tu nakladatelstvo zial krachlo...). A potom sa stazujte na to, ked si citatel kupi iba ucelenu seriu...

Co sa stalo s pokracovanim Velkych vesmirnych cyklov? Tym to skoncilo? Ved je tolko serii, ktore by sa zislo popisat (Nadace, Duna, Enderova hra, Uplioft Universe, Hamiltonov vesmir, Rama, vesmiry catherine Asaro, C. J. Cherruh, G. Beara, L. M. Bujold....)...

Jirka Halama bohužel z různých důvodů nemohl nic napsat, nicméně to již neplatí. V pondělí 7. listopadu se těšte na šestý díl VVC. Níže naleznete malou ukázku:

Zraky fantastů od nepaměti vzhlížejí k Marsu. Už v roce 1727 předpověděl Jonathan Swift ve svém díle Gulliverovy cesty existenci dvou měsíců, v roce 1877 Giovanni Schiaparelli dovozuje existenci kanálů na Marsu. V 60. letech minulého století je spekulováno (prof. Šklovskij) o umělém původu obou měsíců Marsu, v roce 1976 je objevena „tvář na Marsu“.Když v roce 1982 publikoval americký spisovatel Kim Stanley Robinson v Carrově antologii Universe 12 svoji povídku „Průzkum kaňonu fosilií“, zřejmě ani nepředpokládal, že si touto povídkou vytyčuje mantinely pro hřiště, na němž si bude hrát dlouhých 17 let.

Doufáme, že se podaří připravit ještě vánoční dárek v podobě jednoho z velmi oblíbených cyklů i v ČR. Pokud ano, bude se jednat pravděpodobně o text, který v podobném rozsahu není dostupný ani na zahraničních webech...

Přidat komentář