RECENZE: Dean Koontz, Záblesk

Věděla, že život až děsivě podléhá tragédiím a změnám, jednou je zářivý a krásný a další den chladný a bouřný, a člověk nikdy neví, kdy blesk zasáhne někoho, na kom mu záleží. Nic netrvá věčně. Život je svíce ve větru. To byla tvrdá lekce pro dívku v jejím věku a cítila se pod její tíhou stará, velmi stará, přestárlá. (str. 47)

Za lednové sněhové bouře v Denveru roku 1955 se kvůli zásahu neznámého muže nedostane opilý doktor Markwell k porodu Janet Shaneové. Mladá rodička v nemocnici umírá, podaří se však alespoň zachránit její dítě - holčičku Lauru. Dívka vyrůstá v Kalifornii s tatínkem - hokynářem, který si pro svou dceru neúnavně vymýšlí zábavné historky. Možná už tehdy položil základy její budoucí spisovatelské kariéry. Z polovičního sirotka se však ve dvanácti letech stává sirotek uplný, když otce dívce sebere nečekaný infarkt. A jako při každé osudové události v jejím životě, i tentokrát se na pohřbu objevuje vysoký světlovlasý neznámý, který je kdysi s otcem zachránil při loupežném přepadení.

"Ty pohlížíš na život jako na grotesku?..." - "Trošku." - "Život je tedy jen žert?" - "Ne. Život je vážný, ale současně i žertovný." - "Jakpak to?" - "Pokud to nechápete, pak bych to asi měla být já, kdo tu má klást otázky." (str. 89)

Rozhovor s psychiatrem v dětském útulku - i ten je součástí Lauřina nevšedního života, který zpočátku působí jako klasický americký sen o sirotkovi, který přes nástrahy osudu nakonec svou pílí, houževnatostí a neústupností získá bohatství a slávu. Přesně v tomto duchu se nese první polovina knihy, tedy třiatřicet let Lauřina života, což je problém, protože ač je tato pasáž smutná až dojímavá, také je docela utahaná a nudná. Naštěstí ale autor neopomněl příběh osvěžit špetkou humoru, který kolem sebe přes své neradostné dětství šíří Lauřina kamarádka Thelma:

"Takže, Shaneová... Kde máš tu svoji sbírku usekaných hlav? V koupelně? Zaslechla jsem, že jednu jsi po sobě zanechala v San Bernardinu. Takový šlendrián! To máš nového koníčka, nebo jsi měla odjakživa slabost pro krásu lidské hlavy nezkalenou nevzhlednými výčnělky končetin?" (str.270)

Jakés takés napětí i do první části příběhu vnáší ovšem i onen tajemný neznámý, zjevující se vždy v pravou chvíli, aby zasáhl do kol osudu Lauřina života. Stefan, jak se onen neznámý jmenuje, kromě své "mise Laura" má v úmyslu ve své době (neprozradím kdy, je to jedno z velkých překvapení příběhu) zničit budovu vládního institutu, kde vědci pracují na projektu, který by mohl zničit lidstvo. Proč se Stefan plete Lauře do života, odkud přichází, proč ho ostatní nazývají zrádcem a o jaký projekt se jedná? To jsou otázky, které čtenáři od počátku víří hlavou a na které odpovědi získává pomalu, ale přece, což je pro mne pozitivum, protože mi opravdu vadí knihy, ve kterých řada otázek zůstává bez odpovědi.

Jestliže jsem o první polovině knihy prohlásila, že na čtenáře působí poněkud nudně, část druhá nám to vynahradí. Konečně se dozvídáme některé odpovědi ohledně Stefana, načež následují nepříjemné důsledky jeho "výletů" na Lauřin život nyní již úspěšné spisovatelky. Laura tráví každý den na střelnici a spí s uzi pod postelí. Čtenář lačnící po přestřelkách a automobilových honičkách si konečně přichází na své a navíc dostává i "odbornou" přednášku od Lauřina syna Chrise o paradoxech cestování v čase, která ovšem od osmiletého kluka vyznívá poněkud nadpřirozeně.

Závěrečný doslov Dean Koontze ke knize o potížích s nároky nakladatelů na spisovatele, o jejich smýšlení o čtenářích jako o stádu ovcí toužících po trávě ze stále stejné pastviny je humorně vedeným nahlédnutím pod pokličku spisovatelského řemesla. Autor zde také uvádí některé důvody, proč mu nakladatelka odmítala Záblesk vydat, na které se pokusím reagovat z pohledu čtenáře.

Důvod první: Jde o napínavý román, jehož děj se klene v rozmezí více než třiceti let života hlavní postavy, kdežto zdravý nakladatelský rozum (ZNR) velí, že trvalé napětí nelze udržet v příběhu o tak velkém časovém oblouku.
V tomto měla nakladatelka částečně pravdu, protože, jak už jsem psala výše, první půlkou knihy jsem se těžko prokousávala, protože hladina napětí kolísala velmi nízko.

Důvod druhý: První čtvrtina až třetina románu se odehrává v dětství hlavní hrdinky, čímž se z něj z hlediska ZNR stává román pro mladé dospělé čtenáře, o které dospělá čtenářská obec nemá zájem.
Román není prvotně zacílen na "mladé dospělé", proto si nemyslím, že by kdokoli měl s příběhem problém jen z důvodu, že se odehrává částečně i v dětství hrdinky.

Důvod třetí: Kniha obsahuje větší než malé množství humoru, ačkoli ZNR napovídá, že čtenáři kombinaci napětí a humoru nestrpí.
Humor prezentovaný především Thelmou byl naopak příjemným osvěžením jinak vážného příběhu, a nejednalo se o humor zesměšňující příběh, který nemám ráda. Takže naopak palec nahoru, protože vtipné prupovídky jsem přivítala, nikoli "strpěla".

Důvod čtvrtý: Témata knihy byla podle mé nakladatelky "příliš složitá a závažná pro masové čtivo a většina čtenářů je nepochopí".
Nic přehnaně složitého a závažného jsem v románu neobjevila - poselství mi naopak přišlo jasné - všechny vynálezy lze zneužít pro ničivé záměry, jenže poptávka po nich ze strany mocných či šílených (někdy v jedné osobě) asi nikdy neskončí.

Záblesk je první román Deana Koontze, který se mi dostal do rukou, tak nemůžu posoudit, zda je pravdou, jak tvrdí autor v doslovu, že každý jeho román je jiný a je problém je žánrově zařadit. Jeho čtenáři však prý nejsou ovce, ale vlci lačnící po každém dobrém soustu. I když mám ke knize nějaké výhrady, je mi jasné, že bych ráda patřila mezi Koontzovy vlky. Dean Koontz v Záblesku ukazuje, že lze zkombinovat sci-fi s romantikou i thrillerem a zároveň neztratit tah na branku.

Koontz, Dean: Záblesk
Originální název: Lightning
Nakladatelství: BBart
Překlad: Roman Lipčík
ISBN: 978-80-7381-906-4
Rok vydání: 2011
Počet stran: 368
Vazba: vázaná
Cena: 249 Kč