RECENZE: Richard K. Morgan, Půjčovna masa

Smrt těla už není problémem - pokud máte dostatečný svazek bobřích koží nebo jejich aktuálních ekvivalentů. Osobnost je pravidelně zálohována a tak je opravdu jenom otázkou peněz, zda a jak rychle je pro ni zařízen obal (cizí nebo naklonovaný, ono to je jedno...) a jak rychle je do něj tato osobnost nahrána. Takeshi Kovacs je žoldák z periferního Harlanova světa, odpykávající se dlouholetý (sto nebo tak nějak let) trest a náhle se probere v novém obalu na Zemi, na místě, kde by se v životě nedokázal představit. Má to ovšem háček - je najat jedním z nejbohatších a nejmocnějších lidí světa a má šest týdnů na to, aby dopadl pachatele jeho (prý údajné) sebevraždy, nebo bude vymazán.

Do hry ovšem vstupují další hráči. Takeshiho obal patří neúplatnému policistovi Rykerovi, na kterého podsvětí ušilo boudu. Takeshiho se navíc od začátku jeho mise někdo snaží zabít. Zřejmě ovšem zabít úplně, pokud totiž zlikvidujete replikační čip, dojde k úplnému výmazu osobnosti a obnova není možná. Právě ona relativní volnost, s jakou mohou osobnosti přestupovat z jednoho obalu do druhého, je hnacím motorem zápletky. Jdete po ulici a netušíte, jestli na vás zaútočí proto, že jste to vy, nebo proto, že chtějí zničit osobnost, která v obalu byla před vámi. Takže důvodů pro spád a akci tu čtenáři najdou spoustu.

Takeshi tak získává stejně překvapivé nepřátele jako přátele a pomocníky, a uzlík za uzlíkem rozmotává záhadu nesmyslné sebevraždy. Jenže pravda bolí a ten, kdo ji chtěl slyšet, se snadno může polekat představy, jaká vlastně je. Nedá se věřit nikomu - ani spojencům, že zůstanou spojenci, ani nepřátelům, že zůstanou nepřáteli.

Svět vyměnitelných obalů není nijak příjemný - alespoň z pohledu nás, zvyklých jeden takový vlastnit na doživotí, ať to trvá jak dlouho chce (nebo jde). Nové a propracované druhy zločinů, kasta dlouhověkých boháčů cítících se vůči jepičímu okolnímu světu nadřazeně jako polobozi, právní a etické problémy spojené s přesuny osobnosti. Hlavně ale skutečnost, že pro každý druh výhody existuje příjmová úroveň, pod kterou ji nelze získat jinak než násilím. Což také znamená, že pro každý druh zločinu existuje příjmová úroveň, nad kterou se dá zajistit beztrestnost. Já vím, nic nového pod sluncem, či přesněji Nihil novum sub sole, abychom latinou připomněli, o jak dlouhou tradici v lidské společnosti se jedná.

Přesto do tohoto celkem temného světa plného násilí, organického poškození (což je eufemizmus pro eufemizmus „porušení nebo zničení integrity a funkčnosti obalu“) a fyzické i psychické bolesti probleskují vlastnosti a city světlejší. Nemají to ale vůbec jednoduché. Když vám přestěhují partnerku (nebo partnera), koho milovat? Obal, na který jste zvyklý, je nositelem úplně jiné osobnosti - a osobnost, na kterou jste naladěný, je v obalu velmi nepodobném tomu předchozímu. Komu prokazujete laskavost? Obalu nebo osobnosti? Nebo dokonce jen a pouze sobě?

Samotná počáteční idea patří pod nálepkou mind swapping k dost častým motivům v SF&F. Zajímavou ji ale dělá prostředí, do kterého je zasazena, vazby, které vyvolává, a samozřejmě také příběh, který je na ni nabalen. Ačkoliv cihla je celkem fádní hranol, vzniklo z ní mnoho krásných a navzájem velmi odlišných staveb (stejně jako mnohonásobně větší počet uniformních ošklivých haluzen), a Richard K. Morgan patří k zedníkům vyšší kvality. Jen škoda, že tritonská redakce si opět vybrala trochu oddechového času (sice ne moc, ale proti běžnému standardu tohoto nakladatelství to je znát).

Richard K. Morgan: Půjčovna masa (Altered Carbon)
překlad: Eva Brožová
obálka: Milan Fibiger, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2005
579 stran, 289 Kč (členové klubu Trifid 199 Kč), brožované
ISBN 80-7254-700-3