Bylo-li by možno si matematicky spočítat místo a okamžik vlastní smrti, lze se tomuto osudu nějakým způsobem vyhnout? ... Co se však stane s fyzickým tělem poutníka, je-li jeho mysl vyslána na samý konec času, kdy se veškerá hmota začne rozpadávat na atomy? Odpovědi na tyto otázky se sice v textu nedozvíte, ale příště budete vědět, kde je hledat. Rozsáhlý cyklus mapující pionýrské doby klasické science fiction se blíží ke svému závěru.
V minulém díle jsme se prostřednictvím autorů Simak a Wyndham rozloučili se skupinou těch autorů science fiction, které lze považovat za „velikány i ty menší“. A nyní v závěru celého cyklu nám už zbývá pouze několik málo autorů „zapomenutých“, jejichž jména asi většině současných fanoušků nic neřeknou.- 3305x přečteno
Po pauze zapříčiněné z větší části mou leností a z menší části pobytem na Festivalu fantazie pokračujeme v našem seriálu posledním dílem věnovaným „Velikánům, i těm menším“ – příště se již budeme zabývat „Zapomenutými“.
Něžnost, citlivost, empatie – to jsou základní atributy tvorby velikána americké science fiction minulého století Theodora Sturgeona (1918-1985), který obdobně jako jiný velikán Clifford D. Simak stál mimo hlavní proud science fiction – zatímco ovšem Simak preferoval maloměstskou a farmářskou science fiction, Sturgeon se s bravurou sobě vlastní pohyboval v citlivých zákoutích duše.
V tomto díle našeho cyklu se zaměříme na autory, jejichž jména začínají písmeny „L“ až „R“. Americký spisovatel Fritz Liber (1910-1992) počal s ohledem na svůj věk publikovat relativně pozdě – až v roce 1939, kdy mu v magazínu Unknown vyšla povídka Two Sought Adventure patřící do Leiberova celoživotního cyklu o Fafhrdovi a Šedém Myšilovovi.
Po dlouhé době se v našem cyklu budeme zabývat autorem, který je českému čtenáři znám z více než několika mála povídek.
V tomto díle, v němž se budu zabývat autory, jejichž jména začínají písmeny „F“ až „J“, se dostáváme téměř na liduprázdné území. Přesto se naleznou autoři, kteří inspirovali samotného S. Kinga...
V našem seriálu jsme postoupili k autorům, jejichž jména začínají písmenem „D“. Není jich pravda mnoho, o nichž se lze zmínit, nicméně dva z nich rozhodně za upozornění stojí.
Lze jen litovat toho, že Halu Clementovi (1922-2003) – jedná se o pseudonym, pravé jméno autora je Harry Clement Stubbs - vyšel v češtině pouze jeden (byť jeho nejznámější) román a čtyři povídky beznadějně rozptýlené po různých antologiích. Lze-li si totiž představit hard SF Zlatého věku ve své nejryzejší...
V našem seriálu jsme se již dostali k písmenu „C“, a kým začít jiným než Arthurem Charlesem Clarkem (1917-2008). Leckde se sice dočteme, že tento velikán počal publikovat až v roce 1946, kdy mu v dubnovém čísle Astoundingu vyšla povídka „Skulina“ (1) a v květnu tamtéž nepoměrně vypsanější povídka „Záchranný oddíl“, resp. „Záchranná výprava“ (2), a že tedy pro naše téma počátků Zlatého věku není jeho dílo zajímavé, ale pravda je trošku jiná. Lépe by totiž bylo říci, že Clarke v roce 1946 začal publikovat své science fiction povídky profesionálně, zatímco pro nás jsou zajímavé jeho amatérské začátky.
Neuvěřitelně všestranným autorem byl Robert Bloch (1917-1994). Publikovat začal v roce 1934, a ještě za povídku „Pach octa“ (1) vyšlou v roce 1994 byl oceněn cenou Brama Stokera. Jeho tvorba je velice rozmanitá – je nositelem Huga za povídku „Vlak do pekla“ (2), variaci na příběh o Jacku Rozparovači napsal dokonce dvakrát, povídku „Cvokař a kočka“ (3) publikoval v roce 1983 v Hustleru.>
Americký autor Forrest J. Ackerman (1916-2008) je spíše než svou literární tvorbou znám svým působením ve fandomu (ocenění prvním Hugem v roce 1953) nebo svou činností na poli filmové publicistiky. Rozhodně se však nejedná o zapomenutou osobnost.
Dalším autorem, slavným již před nástupem Zlatého věku, který po jeho nástupu nezapadl, je William F. Jenkins (1896-1975), známý fanouškům dobré science fiction spíše pod přezdívkou Murray Leinster.
V našem seriálu se pomalu, ale jistě dostáváme na tenký led. Pokud v případě titánů Heinleina, Asimova a van Vogta vyšlo v češtině poměrně dost děl z jejich raného období, nelze toto konstatování bohužel zopakovat v případě autorů dalších. Dostáváme se tak do situace, kdy jednotlivým autorům vyšlo ze zájmového období 30. a počátku 40. let minulého století v češtině minimum děl. Nezbude mi proto než alespoň pro zajímavost se u některých autorů zmiňovat i o pracech vyšlých po roce 1942.
Učiňme nyní po vzoru největšího českého lyžaře, scifisty (když na vědeckém semináři konaném zhruba před pěti lety na Festivalu fantazie v Chotěboři bylo poukazováno na nepopiratelnou skutečnost, že sci-fi není nic jiného než zkratka pro Soubor Cimrmanovy fikce) a filosofa Járy Cimrmana v souladu s jeho teorií externismu slavný „krok stranou“, a řekněme si pár slov o něčem, co sice stojí trochu mimo hlavní proud počátků Zlatého věku, nicméně i o tom je na místě se, byť okrajově, zmínit.
Počátky Zlatého věku
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
