Počátky Zlatého věku 23: Zapomenutí (Longová, Meek, Williams, Wilson)

Autorka zhruba dvaceti science fiction povídek A. R. Longová (1904-1978) publikovaných v období od roku 1928 do roku 1940 je českému čtenáři známa díky antologii Úžasné příběhy, v níž vyšla její povídka z roku 1932 "Omega".

Autorka v ní variuje velmi oblíbené téma prvé poloviny třicátých let minulého století – totiž cestu pozemského cestovatele do vzdálené budoucnosti. V jejím pojetí však na konec času cestuje pouze mysl poutníka, zatímco jeho tělo zůstává v přítomnosti v laboratoři. Zajímavé ovšem je, že putující vědomí cestovatele je stále spjato pevným poutem s jeho fyzickým tělem, což ve svých důsledcích vede k tomu, že fyzický vzhled poutníka se mění v závislosti na tom, do jakého času se jeho mysl dostala (je-li vyslána do pravěku, nabyde cestovatel vzhledu pračlověka). Co se však stane s fyzickým tělem poutníka, je-li jeho mysl vyslána na samý konec času, kdy se veškerá hmota začne rozpadávat na atomy?

Nepoměrně věhlasnější autor (i když dnes již rovněž téměř zapomenutý) S. P. Meek (1894-1972) publikoval za svůj život dva romány a kolem čtyřicítky povídek. Český čtenář má z jeho tvorby k dispozici (rovněž díky antologii Úžasné příběhy) jednu z jeho raných povídek, a to "Vše je marnost". Nebývale vyzrálá povídka byla publikována v roce 1929. Autor v ní nepopisuje cestu na konec času ani boj s vesmírnými monstry, tato povídka je daleko civilnější, a tím pádem pro fanouška i překvapivější. Bylo-li by možno si matematicky spočítat místo a okamžik vlastní smrti, lze se tomuto osudu nějakým způsobem vyhnout?

Povídka Roberta Moora Williamse (1907-1977) z roku 1938 "Let Jitřenky" je další variací na cestu do vzdálené budoucnosti. Ve Williamsově fantazii však na hrdiny ze současnosti nečeká v budoucnu dekadence či zánik a zmar, ale naopak idylické uspořádání společnosti, v níž jsou všichni šťastni. Jedná se o naprosto nepřesvědčivou povídku, kterou má český čtenář k dispozici díky nepravidelnému cyklu vycházejícímu na počátku 90. let v Ikarii "SF doby kamenné".

Robert H. Wilson napsal za svůj krátký život pouze dvě science fiction povídky. Sebevražda, kterou spáchal někdy mezi osmnáctým až dvacátým rokem svého věku  - tento údaj vychází ze vzpomínek Forresta J. Ackermana, protože není známo, kdy se Wilson narodil (1) - mu zabránila se stát zřejmě jedním z nejvěhlasnějších autorů science fiction. Alespoň na to lze soudit z jeho v češtině vyšlé povídky "Cesta k Rigelu", v níž přes veškerou naivitu mládí je autor pevně zakotven v zákonitostech Einsteinovy teorie relativity. Nemýlím-li se, je tato povídka jediným v češtině vyšlým dílkem z námi sledovaného období, která má vědecký základ.

1. Forrest J. Ackerman: ant. Úžasné příběhy (Gosh! Wow! /Sense of Wonder/ Science Fiction; 1982, AFSF 1992 (pouze výběr); str. 13

BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH ZÁJMOVÝCH DĚL LONGOVÉ, MEEKA, WILLIAMSE a WILSONA

• Amelia Reynolds Longová (1904-1978): "Omega" (Omega; mag. Amazing, červenec 1932), in ant. Úžasné příběhy. AFSF 1992
• S. P. Meek (1894-1972): "Vše je marnost" (Futility; mag. Amazing, červenec 1929), in ant. Úžasné příběhy, AFSF 1992
• Robert Moore Williams (1907-1977): "Let Jitřenky" (Flight of the Dawn Star; mag. Astounding, březen 1938), in Ikarie č. 12/1991
• Robert H. Wilson: "Cesta k Rigelu" (Out Around Rigel; mag. Astounding, prosinec 1931), in Ikarie č. 5/1991; jako "U vzdáleného Rigelu", in ant. Úžasné příběhy, AFSF 1992

Předchozí 22# |