NEDĚLNÍK: Jsou Velikonoce taky fantastické?

Chvíli jsem uvažovala, jak naroubovat Velikonoce na fantastiku, ale přiznávám, že moje imaginace dočista selhala. Taky jste si všimli, že s Vánocemi a s Halloweenem je spojená spousta nadpřirozených příběhů, ale velikonoční aby pohledal?

Dobře, Halloween dáme stranou, protože už sama podstata téhle události je napříč světem a kulturami spojená s ryzím nadpřirozenem, duchy, démony, záhrobím a nečistými silami vůbec. Jenže Velikonoce jsou, stejně jako Vánoce, vnímány hlavně jako náboženské svátky oslavující křesťanství. Z Vánoc se sice v naší západní kultuře stala oslava konzumu a měli bychom začít uvažovat nad jejich přejmenováním na Santaklousce nebo Konzumce, ale to sem taky nepatří. Každopádně se s nimi též pojí spousta příběhů, vesměs pohádkových, to je pravda, ale ta fantastika tam je, a našla by se pěkná řádka hororů i záhadných příběhů spojených s tímhle tajemným obdobím, kdy lidé v dávných dobách nechávali hořet speciální poleno v krbu, aby odehnali zlé síly od svého domu.

Tak proč ne Velikonoce?

Ta troška pohádek pro děti, ve kterých vystupuje velikonoční zajíček (napadá mě třeba filmová Legendární parta, kde je členem party superhrdinů zachraňujících svět) ani nestojí za řeč. Čím to může být? Že by ten Kristus, kluk jeden vlasatá, svým skonem tu fantastiku nějako odháněl a úplně zahalil to ostatní? A přitom to má takový potenciál! Celá ta záležitost se synem boha má magický náboj, nebo snad znáte jiný současný fenomén, který už víc než dva tisíce let ovládá podstatnou část naší planety?
Vybavuje se mi jedna povídka (a možná mi někdo pomůže s tím, od koho je, protože si to nepamatuju), ve které spasitelovu smrt na kříži způsobili časoví turisté, kteří dostali při exkurzi jasné instrukce, že mají zapadnout do davu a dělat to, co všichni ostatní a nakonec se ukázalo, že na tom nádvoří, kde se rozhodovalo, jestli půjde na smrt Ježíš či Barnabáš, byli jenom časoví turisté…

Zrada, víra, odhodlání, obětování, zmrtvýchvstání, vždyť to všechno jsou věci jak vystřižené z fantasy románů. Tolik možností a válí se to ladem. Už jen ta podivnost s vypočítáváním data Velikonoc podle počtu úplňků… do dneška pořádně nechápu, jak to funguje. A což teprve, kdyby se na ty pohanům ukradené a křesťany  zakuklené  svátky, které původně papežovi nepatřily, někdo podíval hlouběji jako na oslavu jara a znovuzrození života samotného, to by se mohly dít věci.

Inu, možná si tenhle velikonoční nedělní povzdech přečte nějaký odvážný povídkový editor a vezme to jako výzvu pro skládání příští antologie české fantastiky. A vy ostatní si místo salátu a řízku dejte procházku a můžete přitom přemýšlet o nesmrtelnosti… chrousta.

P.S. A pak že se nedá napsat Nedělník o Velikonocích...muhehe.