Triton

Každý talent má svoj začiatok, a ten Ćwiekov väzí v poviedkach, ktoré písal pre pobavenie svojich známych. Skromný autor sa istú dobu nechal presviedčať, ale nakoniec súbor textov zaslal poľskému nakladateľstvu Fabryka Słów. Výsledok predbehol očakávania.

Predstavte si, že ste Michal Pavlič. Ste recenzent Sardenu a náročnejšiu science fiction ste čítali naposledy v januári. Vaša inteligencia a logika je v miernom útlme, potrebujete sa naštartovať na blížiace sa skúškové obdobie. A zrazu sa pustíte do Slepozrakosti Petera Wattsa, zložitejšieho to kúsku science fiction – hard SF. Čo myslíte, čo to spraví s vaším mozgom?

Země v ohrožení. Podivný útok mimozemšťanů. Nakvap zorganizovaná výprava naproti nepříteli. Výzkum či boj? Tak nějak by mohly znít novinové titulky, kdyby v této budoucnosti nějaké noviny měli. Nemají - všechno je obsaženo v noosféře a kdekdo má na získávání informací implantát.

Na počátku každé pořádné mely bývá úplná drobnost. Může to být poděděný prstýnek s nápisem, nebo třeba docela obyčejný atentát na Františka Ferdinanda d'Este. V nové knize z nakladatelství Triton stačilo Daphne Marrityové vzít si videokazetu své zesnulé babičky a náhle se z obyčejného dvanáctiletého ďoučete stal střed zájmu izraelských tajných služeb, mocného okultistického spolku a kdovíkoho ještě.

Mysleli jste si, že delfíni jsou roztomilí? Tak to jste ještě neviděli geneticky modifikovaná šišlající a pískající stvoření, která se prohánějí v mořích planety Pern. Ta jsou tak slaďoučká, že by je netrumfla ani kupa šťeňátek politých sirupem...

Agent John Francis Kovář toho už za svoje působení u nadnárodní agentury E. F. zažil hodně. Bojoval proti náckům po boku Napoleona (Není krve bez ohně), plavil se s Vikingy na drakaru (Meč a tomahawk), vypořádal se s terakotovou armádou (Armáda nesmrtelných). Dvakrát se ocitl ve vesmíru (Renegát, Budiž vám Měsíc lehký) a v neposlední řadě taky hluboko pod vodou (Věk mloků).

Dříve bylo chození do lesa běžné, teď se sem dostanete pouze na propustku či jako dělník na veřejně prospěšně práce. Smutné, jak se časy změnily. Sám nevím, kdy došlo k tak razantní změně. Jeden den je vše jak má být a ten druhý není kámen na kameni. Lidé přes noc náhle zmizí, občas z hlubin lesa přijdou mrtváci ukrást naše ženy a nakonec zemřete vyčerpáním v práci. Kdy už tohle utrpení skončí.