Spěšný vlak CH.24.12

Do všeobecného povědomí se konec třiapadesátého roku zapsal politickými procesy a krutou zimou. A ve státním znaku nese český lev na hrudi místo rudé hvězdy hákový kříž. Protože válka trvala dlouho a skončila teprve když Vůdcovy tajné zbraně rozesely zkázu na východním pobřeží Spojených států. Martin Řezníček z Chrudimi, vlastně Walter Fleischner z Chrudu, byl při tom. Ale také byl při tom, když došlo k demobilizaci a nově vznikající mírová ekonomika Říše nedokázala absorbovat ten přebytek bývalých vojáků, mužů bez civilní kvalifikace, a na něho zbylo místo metaře. Měl štěstí.

Recenzentská soutěž jede plným tempem a my vám přinášíme ukázku skutečně skvělé literární kritiky z pera Martina Stručovského. "Poláčkův román je především kniha s hlubokým poselstvím. Poukazuje na to, že bychom si měli vážit toho, co máme. Všeho, co jsme mít nemuseli, kdyby dějinné události kdysi neproběhly tak, jak proběhly. Vyvolává vzpomínky na události, které se sice staly před mnoha lety, ale přesto jsou stále tak živé. A upomíná, že ideologie, kterou hlásal nacismus, je stále mezi námi a je potřeba se jí vyvarovat. Jinak se náš svět rovněž promění v inferno..."

Takřka komorní drama chlapce z malého města z antologie Imperium Bohemorum bylo natolik nosné, že jej autor rozšířil na román Spěšný vlak Ch. 24. 12. V něm konfrontuje řešení, které hrdina zvolil jako chlapec, se zkušeností dospělého, jehož válka poznamenala jak fyzicky, tak psychicky. Kniha byla pokřtěna na Triconu 2010. Během křtu se téměř žádné knize nic zlého nestalo...