Jsem Eddie Drood alias Šaman Bond, člen rodiny Droodů. My Droodové držíme už po generace síly temnoty na uzdě. Je to zatraceně těžká práce – a my jsme v ní vážně dobří.
Po tisících let expanzí a konkvist je lidské Impérium na vrcholu. Císař, který dosáhl svého snu pro lidstvo, předá otěže moci svému vrchnímu veliteli Horovi a zamíří zpátky na Terru. Je ale Horus dost silný, aby ovládl svoje velitele a pokračoval v císařových velkých plánech, nebo dopustí, aby ho moc zkorumpovala?- 3346x přečteno
Majklův výběr vás naláká na opravdové chuťovky čtyř žánrových nakladatelů. Ověřte si, že jste nepřehlédli své oblíbené autory...
Představte si, že vrazíte elektrický bič nosorožci do zadku, zařvete: "Apríl!" a bude doufat, že to nosorožec bude považovat za podařenou legraci. Asi tak stejná legrace je honit upíra.
Polní agenti institutu jsou ti nejlepší z nejlepších. J. C. Chance: bystrý, odvážný, šarmantní a skoro nesnesitelně arogantní. Melody Chambersová: mimořádně talentovaná technočarodějka a technocvok udržující v chodu všechno to antinadpřirozené zařízení, které ke své práci potřebují a Štístko Jack Palmer: telepat s vážnými sklony k depresím, poslední člověk na světě, skrze jehož hlavu by někdo chtěl putovat. Jejich aktuální úkol: prošetřit masové strašení ve stanici londýnského metra Oxford Circus.
Agent Řádu
Život stojí za prd a pak umřete. Nebo, pokud jste James Stark, strávíte jedenáct let v pekle jako gladiátor v aréně, než se vám odtamtud podaří uprchnout, jen abyste se ocitli v pekle na zemi jménem Los Angels.
Srdečné pozdravy z Pekla vám už počtvrté posílá Edwin Drood alias Šaman Bond v dobrodružném pátrání po apokalyptických dveřích.
Mezi Řádem a osm set let vzdálenou budoucností se otevře runciblová brána a ti, kdo přes ni procházejí, jsou podle všeho vysláni, aby odvedli Tvůrce zpět do jeho domova v Malém Magellanově mračnu. Jakmile tito cizinci bezpečně projdou, brána se rychle začne zavírat, protože v patách mají něco zlého. Nakonec je brána svržena do blízkého slunce.
Na ospalém anglickém venkově, na úsvitu viktoriánské éry, žije si vesnička Zeď, která dostala jméno podle impozantní kamenné hradby, jež ji odděluje od přilehlé louky a toho, co je za ní, svůj poklidný život. U jediné mezery ve zdi dnem i nocí stojí stráže, aby zabránily zvědavcům projít ven. Jen jednou za devět let svou hlídku opouštějí, to když se na louce za zdí koná zvláštní a neobyčejný trh.
Anton Zilwicki a Victor Cachat tuší, že za sérií atentátů na představitele Hvězdného království a nově vzniklého království na osvobozené planetě otroků Pochodni stojí někdo jiný než všeobecně za viníka považovaná Republika Haven, a inkognito pátrají po informacích na Mese. Královna Pochodně Berry dostává nového osobního strážce a v Solárním svazu se sbírají mocné síly, aby prosadily své cíle, aniž by se staraly o to, že ohrožují celistvost Svazu.
Není to žádná procházka podělanou zahradou, být Droodem - jedním z rodiny, která vás lidičky brání před tvory noci, co si na vás brousí zuby už pěknou řádku staletí. Nejsme zrovna oblíbení - těmi, kterým pravidelně nakopáváme zadek ani nevděčným lidstvem, a vlastně se nemáme moc rádi ani mezi sebou. A teď je Matriarcha mrtvá. Zavražděná. Možná někým z nás. Možná ne.
Nejlépe chutná za studena staví na příběhu, který byl recyklovaný už tolikrát jako papírové ozdoby z chráněné dílny. Vykopání pokladu, shánění lídí na špinavou práci a ještě špinavější cesta za pomstou, první mrtvý, druhý mrtvý, desítky mrtvých, stovky... Počkat, tady už se to začíná lišit.
Polaris
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
