ČTEME SI

Léto se přehouplo do tmy. Z izolace v nejhnusnějším městě na světě (Paříž) jsem se přesunul do menší izolace v zdaleka ne tak hnusném Bruselu. A s podzimem se musím jako vždy obrnit proti holdstockovským chmurům, které zase vystrkují pazoury.

Na pomoc jsem si přizval tyhle kamarády:

Jaroslav Rudiš: Národní třída
Zapomeňte na Hynka Čermáka. Tahle knížka je pecka. Něco jako poezie pro kickboxery. Klub rváčů, kdyby ho napsal intelektuál. Jenže na rozdíl od Palahniuka u Rudiše aspoň víme, co se svým dílem snaží říct. Nic není navíc. Nic nechybí. Strohost a údernost knihy jsou její nejlepší stránky. Rudiš se vrací k prapočátkům literatury, kdy se každé slovo tesalo do kamene, takže jste si sakra rozmysleli, co je pro příběh skutečně důležité. Trochu epos o Gilgamešovi, trochu římské báje, trocha hajlování na pražském sídlišti. Všeho ve správné míře.

https://www.databazeknih.cz/knihy/narodni-trida-165828

Frank Herbert: Duna
Tady je to přesně opačně. Nevím, proč se autor snažil popsat každou ptákovinu, která ho zrovna napadla. James Joyce to zrovna není. Ale je to Duna, jedno z nejdůležitějších fantastických děl jednadvacátého století. Kultovka a navíc kulervoucí počin, který se teď ke všemu rozhodl zfilmovat kníže audiovizuálních technoparty Denis Villeneuve. (A říkejte si, co chcete, ten film je prostě bomba.) Otřesný neslaný nemastný styl, kterým se dnes fantastika jenom hemží, tak můžeme Herbertovi s klidem odpustit.

https://www.legie.info/kniha/1328-frank-herbert-duna

Grant Snider: I Will Judge You by Your Bookshelf
Docela mě mrzí, že jsem tuhle lahůdku nenašel dřív. Dokázali byste přežít týden bez kamarádů, sami doma jen s kočkou a hromadami knih? Stydíte se za sebe? Já se stydím už roky. Přesto si stojím za tím, že je to ta nejlepší dovolená, kterou si člověk může vybrat. A teprve Grant Snider mi ukázal, že být asociální knihomol není nic, za co by se měl člověk cítit špatně. Nejsem divnej. Nechte mě všichni na pokoji.

https://www.grantsnider.com/

Delphine de Vigan: No et moi
Je to o holce s ultravysokým IQ a o něco starší bezdomovkyni. Ta holka s vysokým IQ miluje svého spolužáka, respektuje učitele a má problémy v rodině. Hele, nemůžu říct, že to není dobrá kniha… ale číst ji v originále je fakt peklo. Tohle jsem si nepředstavoval, když jsem se hlásil na kurz francouzštiny, abych mohl posílat psaníčka belgickým holkám...

Radši si pusťte seriál Sex Education. Je chytřejší, hlubší, napínavější a nezanechá ve vás jedinou buňku citově nezdevastovanou.

No a já: https://www.databazeknih.cz/knihy/no-a-ja-88806

Sex Education: https://www.csfd.cz/film/681071-sexualni-vychova/prehled/

Neil Gaiman: Nikdykde
A když jsme u bezdomovců, nezapomeňte, prosím, na tuhle chuťovčičku. Neil Gaiman v nejlepší formě. Jeho, odvážím se říct, největší kultovka pomalu upadá v zapomnění, protože ten kluk je nezastavitelnej a píše jednu skvělou věc za druhou. Nikdykde je oproti ostatním počinům trochu moc rozlítané, otevírá trochu moc cest, které nikam nevedou, ale pořád je to trochu moc skvělý gaimanovský příběh plný něhy a lásky k vyprávění. Lehce stravitelná knížečka s jednotnou myšlenkou. Pokud ještě mistra spisovatele neznáte, dovést by vás k němu mohly právě tyhle Dveře.

https://www.legie.info//kniha/500-nikdykde

Taky jím hodně čokolády, piju rakytníkový sirup a zobu magnesium. Když na mě lezou chmury, uvařím kotel čaje, vypnu internet a čtu. Šéf, přátelé, rodina i politická situace bzučí za oknem jako meluzína a čekají, až zase jednou vyjdu ven. A že se načekají.