Z knihkupcova pultu, aneb tohle tam nenechávejte 01

Článek od: Martin Stručovský - 10.07.2020

Vítejte v naší nové rubrice. Každých 14 dnů vám představíme v krátkých recenzích knihy z ranku nových či starších, které byste neměli v knihkupectvích nechat.

Říše

Roman Bureš. Pokud jste tohle jméno ještě neslyšeli, určitě si ho zapamatujte. Anebo víte co, rovnou vyrazte do knihkupectví pro jeho novou knihu Říše. Protože by byla škoda ji tam nechat.
Jak už název a obálka napovídají, hlavní slovo tu budou mít náckové (naši to oblíbení záporáci) a druhá světová. Což je a není pravda. Roman Bureš si trochu pohrál s realitou a dějinami, aby ve své nové knize představil svět, kde Německo vyhrálo válku. Což je představa sama o sobě dost děsivá. A tahle děsivost doslova čpí z každé stránky Burešovy knihy. Náckové jsou šílené, vraždící obludy, které se neštítí ničeho. Sice v knize hrají prim nižší patra společnosti, ale když už se tahle monstra dostanou ke slovu, tak třeba ráda používají kleště a ráda jimi štípají všechny možné tělesné části. A Říše pak skvěle ukazuje, že Bureš umí přepínat mezi žánry. Abych to ujasnil, Říše není román, ale knížka o dvou novelách, vyprávějící příběh jedné rodiny, syna a jeho otce a matky, která je v různých fázích svého života v obou textech.
Říše je příběh zaměřený na matku a syna, kteří žijí v oblasti Ruska fungující na úrovni středověku. Panuje tu šlechta a právo silnějšího. A tak by si Alexandr a Klára žili dál, kdyby náš mladý hrdina nechtěl svoji vyvolenou získat pomocí svých schopností, které měly zůstat utajeny. To, co se pak rozjede, mu navždycky změní život. Bohužel k horšímu. A než se naděje, přetahuje se o něj gestapo s americkou armádou. Zkrátka a dobře Říše je jedna velká akční jízda, za kterou by se nemusel stydět žádný z žánrových mistrů.
Když příběh s otevřenou pusou dočtete, říkáte si, že nic lepšího už autor nemá. Ejhle. Má. Příběh nazvaný Zeď nás vrací před Alexandrovo narození. Setkáváme se znovu s Klárou a tentokrát i jejím manželem Martinem. Oba dva si žijí svoje životy v Protektorátu. A všechno nasvědčuje tomu, že to tak bude i dál. Jenže pak Klára otěhotní. Což je problém, protože není příslušnicí té správné rasy. Začíná tak hra o přežití připomínající stahující se smyčku. Tentokrát se tu nehraje moc na akci, jde hlavně o atmosféru, která je mrazivá a dala by se krájet. Asi nejvíc se Zeď přibližuje žánru noir a je ještě lepší než Říše.

Roman Bureš
Říše
Nakladatelství: Epocha
Cena: 399 Kč

Dítě tmy

Miroslav Pech se ve větší míře představil před dvěma lety hororem Mainstream. Naštěstí pro nás na sebe nenechal dlouho čekat a před dvěma měsíci na pulty knihkupectví dorazila jeho novinka Dítě tmy. Ta není napsaná tak nátlakově ani vám nezpůsobí neurózu, ale veselo vám z ní taky nebude. V malém českém městě někdo vraždí. A vraždí ve velkém. A nevraždí vůbec hezky. A právě do pátrání po vrahovi se neplánovaně zaplete několik dětí/outsiderů.
Dítě tmy je skvělé v tom, že dokáže skvěle vykreslit dětskou psychologii. Žádné zkreslené představy, nic není nalakováno narůžovo. Pech se s tím absolutně nemaže. Jeho hrdinové jsou puberťáci se vším všudy. Problémy ve škole, problémy doma, nadávání si a šikana. Dost tím připomíná Petru Soukupovou. A musím smeknout před naprosto perfektně zvládnutou atmosféru devadesátek, která se projevuje v seriálech, filmech a knížkách. Nemluvě o pomrkávání po Kingovi. Pech ukazuje, že je nekorunovaným králem českého hororu.