Co číst v karanténě: nakladatelství CREW I

S karanténou můžeme nesouhlasit, můžeme tvrdit že je to blbost, ale to je asi tak vše, co se proti tomu dá dělat. Pokud nemáte zrovna strašně moc práce, protože jste lékaři/ky, hasiči/ky, policisté/ky, prodavači/ky nebo lidi, pro které se svět nezastavil, máte možnost dohnat čtecí resty a tak pomoct dříve zmíněným, aby si mohli odpočinout i oni, až tohle magoření skončí. A potom bude tohle doporuční platit i pro ně.  

Otevírám skřínku s komiksy a přehrabuju se tou hromadou mangy.... NE, já přece nejsem, no však víte, weeb (weeaboo), manga otaku, nebo tak nějak. Ne, čtu mangu, ale tu pro normální lidi. Mám rád, když jsou příběhy uzavřené, když víte, že vás série nezaháčkuje na dvacet let a vy budete muset pronajmout kontejner, aby se vám tam vešla. Je fajn vědět, že se něco dělo dál, všichni to chceme. Chci vědět, co naši hrdinové dělali, poté co skončil hlavní příběh, ale zase nechci, aby mému oblíbenci bylo v pětistém devadesátém sedmém dílu pořád patnáct. Asi jste pochopili, co tím chci říct. Prostě nebojte se zmínky o hromadě mangy, protože vám chci doporučit Gunsmith Cats a ty nejsou ani moc dlouhé, ani moc Japonské a ani moc manga. Tedy až na to, že to jsou lovkyně lidí, kterým je mezi osmnácti a třinácti roky :).

Gunsmith Cats

Gunsmith Cats se odehrávají v Chicagu a jde vlastně o jednu dlouhou automobilovou honičku v nejlepší tradici pecek, jako je Rychle a zběsile, případně detektivních seriálů z devadesátých let. Raily Vincent je lovkyně lidí neurčitého věku, ale velkého poprsí a také velkých řidičských kvalit. Miluje  zbraně, své Shelby GT 500 a obojí se nebojí použít. Její společnice Minie May je luxusní šlapka, která vypadá, že stěží vychodila první stupeň základky, což byl taky důvod, proč byl tenhle komiks maličko kontroverzní. Každopádně miluje granáty. No nejsou to děvčata k zulíbání? Minie pro jistotu jen na tvář.

Gunsmith Cats jsou tím pravým čtením do nepohody, protože kombinují osvědčené suroviny do jednoho fungujícího receptu. Humor, automobilové honičky, šílení záporáci, střelba a výbuchy a spousta krásných holek (i drsných chlapů samozřejmě.). Není to čtení jen pro manga otaku, ale prakticky pro kohokoli, kdo má rád dobrodružství, odreagování a nevadí mu komiks. Příběhová linka vás neustále provádí tu drsnějšími, tu rychlejšími a následně humornými pasážemi, takže i když by se dalo říct, že jde pořád o to samé, Keniči Sonoda vás nenechá, abyste se byť chvilku nudili. Ať už jde o rozjezdovou první knihu, vážnější dvojku, rychou trojku nebo poslední díl plný špatných rozhodnutí a náhod, ze kterých je třeba vybruslit, protože jde o několik krků.

Co se týče kresby, je to sice pořád manga, ale kdybych to měl nějak charakterizovat, až mile "usedlá". Ano, Sonoda je Japonec a je to kreslené v Japonsku, holky samořejmě mají ta hluboká obrovská kukadla, ale když se podíváte na komiks jako celek, nejde graficky o žádný ztřeštěný experient. Nenajdete tu až na výjimky přehnané grimasy, deformovanou fyziku, perspektivu, ani biologicky nemožnou anatomii. Možná i díky tomu skvěle vynikne, když se opravdu něco děje a komiksu vévodí přehlednost, což je u mangy občas dost ošemetná disciplína. Další plus má u mě Keniči Sonoda za detaily. Pozadí sice dostává jako obvykle na frak, ale o to víc detailů obsahují zbraně a stroje. Občas jsou realistické, jako by šlo o blueprinty, schémata a ne jen komiks. Není taky bez zajímavosti, že mezi zbraněmi najdeme jednu Českou, resp. Československou stopu ve formě Čézet 75.     

Jak už padlo výše, Gunsmith Cats mají 4 díly. Čtyři pořádně našláplé díly o cca 450 stranách, takže i když se doma trochu užíráte nudou, nemusíte se bát, že by vám tohle komiksové čtení nějakou dobu nevydrželo. Až je dočtete, tak je prostě otočíte a začnete znovu. Tak jsou dobré. 

Hned vedle hromádky mangy mi leží další Crewní komiksy, na které nedám dopustit a to jsou Živí mrtví.

Živí mrtví

Živí mrtví jsou bezpochyby fenoménem minulého desetiletí. Mají své knihy, mají své počítačové hry, byl podle nich natočen seriál, rep. dva, s větším či menším úspěchem. Nic ale podle mě nepřekoná originál, a to komiks. Robert Kirkman mě trochu pozlobil, když si vzal na první díl jako kreslíře Tonyho Moora a toho hned v druhém díle vyměnil za Charlieho Adlarda. Jak já jsem tenkrát nadával! Tři díly mi trvalo, než jsem si zvykl, protože Moorova kresba se mi fakt líbila. 

Každopádně cesta Ricka Grimmese, provinčního policajta skrze zdevastovanou Ameriku plnou nejen zombie, ale ještě mnohem horších věcí - živých lidí, je úžasná. Kirkman je po scénáristické stránce něco jako Stan Sakai. Ten příběh je poskládaný ze známých prvků, některé se dokonce několikrát zopakují, ale Kirkman to mistrovsky zaobalí tak, že vás baví číst. Krom toho má nadání na vytváření živých postav.  Budete se o ně bát a budete s nimi prožívat jejich životy na dluh ve světě, kde za každým rohem číhá smrt a kde se v dalším kole proti vám může obrátit i ten, kdo stojí vedle vás. Samozřejmě vás pak vezme za srdíčko jejich smrt, kdy si budete říkat: Ne, ten ne, prosím. Ale Kirkman je v tomhle skoro jako G.R.R.Martin.

Kolik hodin má den, když jich půlku nestrávíte zíráním na televizi?
Kdy naposled kdokoli z nás DOOPRAVDY pracoval, aby získal něco, co chtěl?
Jak je to už dlouho, co kdokoli z nás doopravdy POTŘEBOVAL něco, co CHTĚL?
Ve světě, jemuž vládnou mrtví, teď musíme konečně začít žít.
Svět, který jsme znali, je pryč.
Svět komerce a uspokojování zbytečných potřeb byl nahrazen světem přežití a zodpovědnosti.
Epidemie apokalyptického rozsahu zachvátila celé lidstvo a přinutila mrtvé povstat a požírat živé.
Společnost se rozpadla během několika měsíců.
Žádná vláda, žádné supermarkety, žádná pošta, žádná kabelovka.

Myslím, že na dobu pandemie nemůžete najít přiléhavější komiksové čtení, snad V jako Vendetta od BBArtu, ale to je zas jiný a jinak smutný příběh. To, že vám teď doporučuji začít s Živími mrtvými, má ještě dva další důvody. 1) Brzy to bude uzavřená série, takže víte, do čeho jdete. 2) Doporučuji je pořád! Mých pět prvních dílů je víc osahaných než nejstarší Cosmopolitan v čekárně maloměstského kadeřnictví, a to je pro Živé mrtvé to nejjlepší doporučení. Vykašlete se na seriál. Zkuste obrázky.

Nakladatelství CREW
Nakladatelství CREW se specializuje na vydávání komiksů pro mládež a dospělé. Je naším dlouholetým partnerem a na sardenských stránkách najdete velké množství recenzí na komiksy vydané právě zde.

Pokud chcete nakoupit i něco jiného s panely a bublinami, běžte SEM, to je crewní e-shop.