RECENZE: Tramvaj č. 1852 - Lovecraftovské podivné porno

Tramvaj č. 1852 je Lady Fuckingham pro nové tisíciletí a temnou dimenzi. Tramvaj č. 1852 je důstojný záskok při čekání na dalšího Carltona Mellicka III. Tramvaj č. 1852 je ukázka, jak by asi psal Lovecraft, kdyby psal porno. A hlavně, Tramvaj č. 1852 je opravdu zábavný horor, který kombinuje děs kosmického podivna a sex.

Edward Lee si hraje s představou, co by napsal H. P. Lovecraft, kdyby obdržel nabídku na napsání erotické povídky. Lovecraft jak známo bojoval s finanční tísní, a tak když se mu jednoho dne roku 1934 objeví na stole kontroverzní nabídka a šek na 500 dolarů, zrodí se pseudonym Winfield Greene. A s ním samozřejmě i vypravěč příběhu, propuštěný profesor humanitních věd Morgan Phillips. Morgan Phillips se vydává do New Yorku, aby zde našel svou sestru, avšak nachází pouze vyhořelý dům a uzavřenou firmu, kde pracovala. Nehodlá se však smířit s tím, že by ji ztratil a i když New York, město hříchu a špíny, smradlavou stoku plnou zločinu ze srdce nenávidí, zůstává tu a pátrá. Pátrání ho zavede do různých čtvrtí, na místa, kam by nikdy dobrovolně nešel a jednou, když už se vzdává naděje, také k tramvaji č. 1852, která vozí klienty do nevěstince, v němž, jak doufá, najde sestřinu stopu, protože zoufalá žena v zoufalém městě na začátku století v ekonomické krizi už moc jiných možností výdělku nemá.  

Při psaní téhle recenze jsem si uvědomil jednu poměrně závažnou věc: poslední dobou nám začínají přibývat díla 18+ se sexuálním obsahem a my na to nikde moc neupozorňujeme. Začalo to komiksy od Crwe, ke kterým se následně přidalo Argo a zahrnulo nás spoustou Manary a jiných prasárniček, ve kterých ani jeden otvor nezůstane prázdný, jako je třeba Druuna. Ano, můžeme namítat, že to jsou komiksy a je to na nich vidět, a je to pravda. Krom toho mládež se k nim dostane tak jako tak, pokud bude chtít. A pak tu máme Carcosu. Carlton Mellick III má naštěstí tak podivné tituly, že tam je varování docela zbytečné, ale taková tramvaj od Edwarda Lee... tu by mohl milovník Lovecrafta nebo horroru obecně dostat pod stromeček zcela nepřipraven. Takže pro jistotu – tohle dílo je plné sexu, násilí i sexuálního násilí – ponižování i zneužívání a znásilnění. A přesto, nebo právě proto, že je to psané jazykem pána z Providence (a nuto konstatovat, že docela přesvědčivě), jsou zmíněné hardcore porno scény svým způsobem poetické. Svůj díl na tom má i překlad Milana Žáčka, protože čeština má pro pohlavní orgány, kopulaci, a vůbec cokoli sprostého či nemravného nepřeberné množství výrazů a Žáček toho jaksepatří využil.

Tramvaj ale rozhodně není jen porno. Edward Lee vytváří uvěřitelný Lovecraftovský koncept prastarých božstev, stejný a přesto jiný. Božstva, která jsou lidem tak cizí a tak nepochopitelná, jak jen mohou být. Podivné bytosti, jejichž podstata a existence je v příběhu, který má 140 stran, jen letmo nastíněna, ale i to stačí, abyste si je a jejich uctívače zamilovali stejně jako ty reálné potvůrky z Lovecraftova pantheonu monster. Nic vám o nich neřeknu, protože v příběhu rozsahu novely je každý spoiler velmi podstatný, ale věřím, že až Tramvaj č. 1852 dočtete, dáte mi za pravdu. 

Tramvaj č.1852 je se svým skromným rozsahem skutečná jednohubka. Ale velmi výživná a pro milovníky pána z Providence prakticky povinná. Jde o literární vtípek. O knížku, která už pro svou žánrovou výjimečnost nesmí ve vaší knihovně mezi pokračovateli Lovecrafta chybět. A pokud jako já čekáte na dalšího Carltona Mellicka III, zkuste dát šanci i Edawardu Lee, věřím, že vám čekání o chvilku ukrátí.

Tramvaj č. 1852
Edward Lee
Nakladatel: Carcosa
Počet stran: 144
Překlad: Milan Žáček
Cena: 219 Kč